Otazník je polovina srdce - i cesta zpátky může být krokem vpřed

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Chtěla bych se s vámi podě­lit o čte­nář­ský záži­tek z kni­hy Otazník je polo­vi­na srd­ce z edi­ce svě­to­vý Bestseller od autor­ky Sofie Lunbergové, na kte­rou jsme se moc těši­la. Jelikož jsem měla mož­nost pře­číst si debut Červený adre­sář, vůbec jsem neli­to­va­la. Kniha byla napros­to úžas­ná. Takže se pusť­te do čte­ní.

Elin je úspěš­ná foto­gra­f­ka, má skvě­lou dce­ru i man­že­la. Všechno se zdá na prv­ní pohled per­fekt­ní, ale není tomu tak. Jednoho dne jí při­jde dopis od Fredrika, ke kte­ré­mu měla od malič­ka oprav­du hod­ně blíz­ko, a kte­rý jí moc pomohl. Dohání jí vzpo­mín­ky z dět­ství a stá­le se myš­len­ka­mi vra­cí na ost­rov Gotland. Odcizuje se tak od své­ho man­že­la i své sedm­nác­ti­le­té dce­ry. Jak má svou situ­a­ci vyře­šit? Vypraví se zpět do mís­ta své­ho dět­ství, kde chce odči­nit vinu, za to co ten­krát způ­so­bi­la a z ost­ro­va utek­la pryč a už se tam nikdy nevrá­ti­la. Jenže ne vždy je vše tak hor­ké jak vypa­dá a Elin zjiš­ťu­je, že to nako­nec bylo jinak. Podaří se Elin očis­tit svou duší a odči­nit svou vinu? Bylo tomu oprav­du tak? Jak to nako­nec všech­no dopad­ne se nech­te pře­kva­pit a začtě­te se do romá­nu Otazník je polo­vi­na srd­ce. Pevně věřím, že vás zaujme, tak jako mě.

Citát z kni­hy:

“ Domov bez knih je jako tělo bez duše.“ Knihy oprav­du milu­ji, je to moje vášeň, můj život, pros­tě všech­no. Nedokážu si před­sta­vit, že bych měla být bez knih.

Ukázka z kni­hy:

V živo­tě se toho při­ho­dí tolik.

Události se pro­mě­ňu­jí ve vzpo­mín­ky, kte­ré se nám hro­ma­dí v nit­ru. A utvá­ře­jí nás. Ovlivňují, jací jsme a co dělá­me. Tvarují nás.

Slova, kte­rá Ti někdo řek­ne.

Milá.

Hloupá.

Slova, kte­rá něko­mu řek­neš. A pak nikdy nedo­ká­žeš odpus­tit, že Ti kdy vyšla z úst.

První poli­bek.

První zkla­má­ní.

Pokaždé, když se zne­mož­níš. Pokaždé, když Tě zne­mož­ní někdo jiný.

Pamatujete si drob­né detai­ly. A vzpo­mín­ky rych­le splý­va­jí.

Některé jsou kaž­dým rokem sil­něj­ší. Některé nás ovliv­ní navždy.

Možná víc, než si mys­lí­me. Možná úpl­ně zby­teč­ně.

Víš jis­tě, že si všech­no pama­tu­ješ tak, jak to bylo?

Opravdu krás­ná cita­ce živo­ta. I tak to vidím já a roz­hod­ně se  s tím zto­tož­ním.

Román o vině, rodin­ném pou­tu i nesko­na­lém přá­tel­ství vás urči­tě chyt­ne za srd­ce.

V kni­ze se stří­da­jí dvě časo­vé linie, co bylo před­tím v roce 1979 a co je v sou­čas­nos­ti v roce 2017. Nečinilo mě potí­že, když autor­ka tyto časo­vé hori­zon­ty stří­da­la. Ba nao­pak se mě to moc líbi­lo. Kniha mě zau­ja­la a roz­hod­ně bych jí dopo­ru­či­la. Opět mě nezkla­ma­la, jako román Červený adre­sář. Nesmírně se mě líbí styl psa­ní této autor­ky a těším se na dal­ší její romá­ny. Chvílemi jsem se ztrá­ce­la mezi rea­li­tou kni­hy a snem, kdy si před­sta­vo­va­la, jaké je to žít s poci­tem viny, že něko­mu ublí­ží­te a neví­te, jak svou vinu odči­nit. Opravdu zají­ma­vý pocit.

Titulní strán­ka ský­tá nád­her­né záti­ší vázy s kvě­ti­na­mi a v poza­dí vel­ké měs­to. Zaujala mě a moc ráda jsem se na ten­to obrá­zek díva­la.

Sofia Lunbergová, novi­nář­ka, editorka,se naro­di­la ve Švédsku a roz­če­ři­la vody skan­di­náv­ské belet­rie krát­ce poté, co vyšel její debut Červený adre­sář. Nyní vychá­zí její v pořa­dí dru­hý, nemé­ně úspěš­ný titul Otazník je polo­vi­na srd­ce.

Autor: Sofia Lunbergová

Žánr: román pro ženy, edi­ce svě­to­vý Bestseller

Vydáno: 2019, Euromedia Group, a.s. - Ikar,  Praha

Počet stran: 328

Vazba kni­hy: pev­ná s pře­ba­lem

ISBN: 978-80-249-3950-6