Je krásné počasí a v malebné krajině ve Francii bloudí černé auto. Jeho řidič se ztratil, a tak volá paní Hortense (Catherine Frot). Po navigaci ji vyzvedává, doveze na nádraží a posílá do Paříže, do Elysejského paláce. Tam se Hortense dovídá, že bude vařit pro francouzského prezidenta.
Následně se ocitneme v Antarktidě, kde se připravuje pro skupinu polárníků večeře na rozloučenou. Kuchařem není nikdo jiný než kuchařka Hortense. Připravuje jim slavnostní menu a jediné, co jí komplikuje v dané chvíli život, je otravná televizní reportérka. Ta se totiž dozvěděla, že byla Hortense byla dříve kuchařkou francouzského prezidenta, a tak její reportérský nos cítí šanci. Hortense je ale profesionálka každým coulem, a tak se nenechá znervóznit a připraví skvělou večeři.
Z toho, jak se jednotlivé příběhy odvíjejí, je vidět, že děj se odehrává ve dvou časových liniích. Současnost je v Antarktidě, minulost je před dvěma lety ve Francii v prezidentské kuchyni. Tam se také odehrává hlavní část filmu. Hortense je velice skromná, ale výborná kuchařka. Působí jemně, ale je to tvrdá a rozhodná žena, která ví, co chce a jde si za tím. V prezidentské kuchyni dostane k ruce pomocníka Nicolase (Arthur Dupont) a zároveň jí pomáhají hlavní číšník Nicolas Bouvois (Hippolyte Girardot) a sommeliérka Mary (Arly Jover). Hlavním úkolem Hortense je vařit výborně pro prezidenta, což se jí daří. Hortense se dokonce s prezidentem setká a mluví s ním. Pro ostatní pracovníky je to ale nepochopitelné a závidí jí, včetně šéfkuchaře (Brice Furnier), který jí dělá různé naschvály.
Během své práce tak naráží Hortense na různé překážky a tou největší je nakonec byrokratická a intrikářská mašinérie. To je také jedním z důvodů, proč nakonec Hortense opouští „skvělé místo“. Nemůže svou práci totiž dělat tak, jak by chtěla, ale s tím si nakonec poradí. Je vidět, jak byrokracie a intriky dokážou člověka otrávit. Jsem ráda, že nám tvůrci filmu dali nahlédnout pod pokličku „velké firmy“ (Elisejský palác), což může být jakýkoliv podnik v našem světě.
Hlavní roli skvěle zahrála Catherine Frot, která byla nominována na Césara. V této roli ztvárňuje skutečný předobraz Mitterandovy kuchařky, která byla opravdu obyčejná, ale přitom geniální. Ukazuje nám taje pravé francouzské domácí kuchyně, které jsou opravdu kulinářským zážitkem a zároveň tak propagují Francouze a jejich skvělou kuchyni a víno. V dnešní době, kdy je zájem o různé kuchařské exhibice, pořady či kuchařky, je tento film skvělou ukázkou toho, co se dá udělat s klasickou francouzskou kuchyní. Filmu také pomáhá dobrý scénář (Christian Vincent, Etienne Comar) a také koncepce filmu (Elysejský palác x vědecká základna). Spojení režijního vedení (Christian Vincent), kamery (Laurent Dailland) a hudby (Gabriel Yared) tak vzniklo skutečně povedené dílko, které doporučuji ke shlédnutí. Pokocháte se nejen francouzskou krajinou, Elysejským palácem, ale hlavně Vás zaujme příběh obyčejné francouzské kuchařky a její skvělá francouzská kuchyně.
Nejnovější komentáře