Žena mého muže

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Žena mého muže aneb jeho milen­ka a můj vztah k mému man­že­lo­vi a jeho milen­ce. Komorní dra­ma o vzta­zích v hlav­ních rolích stár­nou­cí man­že­lé a pro­sti­tut­ka.

Catherine (Fanny Ardant) a Bernard (Gérard Depardieu) již mají dobu nej­vět­ší lás­ky dáv­nou za sebou. Bernard se neta­jí tím, že čas od času poru­ší svá­tost man­žel­skou, ale nepo­va­žu­je to za nic, co by moh­lo nějak ohro­zit jeho man­žel­ství. Catherine to samo­zřej­mě není lhos­tej­né, ovšem oprav­du vadit jí to začne v momen­tě, kdy si pře­hra­je man­že­lo­vu hla­so­vou schrán­ku a s výmluv­ným vzka­zem od jakési žen­šti­ny…

Zvláštně maso­chis­tic­kým způ­so­bem se roz­hod­ne man­že­lo­vu nevě­ru „řešit“. Vyhledá pro­sti­tut­ku Marlene (Emmanuelle Béart) se zvlášt­ní prosbou, aby se poku­si­la sezná­mit s jejím mužem. Ve skry­tu duše asi dou­fá, že man­žel na Marlene neza­be­re, leč „chy­ba láv­ky“. Catherine poté po Marlene chce, aby jí podrob­ně líči­la, jak se jejich vztah vyví­jí. Podrobně zna­me­ná vyprá­vět vše do posled­ní­ho detai­lu, a to zejmé­na co se sexu týče. Kdo by ovšem díky pře­de­šlé větě čekal něja­kou vzru­šu­jí­cí podí­va­nou, bude zkla­mán. Na obna­že­né tělo zde téměř nena­ra­zí­te, o to více je však dán pro­stor slov­ní­mu pro­je­vu a tím pádem vaší fan­ta­zii a hlav­ně vzta­hům ústřed­ní tro­ji­ce.

Původní název fil­mu – Nathalie – je při­tom fik­tiv­ní jmé­no, pod kte­rým pro­sti­tut­ka před man­že­lem vystu­pu­je. Catherine je poně­kud zvlášt­ní oso­ba, kte­rou na jed­nu stra­nu trá­pí ale uspo­ko­ju­je záro­veň sly­šet, jak si její man­žel uží­vá s někým jiným. Už její potu­tel­ný úsměv po vět­ši­nu fil­mu svěd­čí o tom, že je „tro­chu jin­de“ než všich­ni ostat­ní. Pomocí Marlene/Nathalie a její­ho vyprá­vě­ní pro­ží­vá Catherine poci­ty, kte­ré s man­že­lem už dáv­no neza­ži­la a v pod­sta­tě tak jejich vztah obo­ha­cu­je.

Všichni tři jsou svým způ­so­bem osa­mo­ce­ni. Catherine nejen díky Marlene man­že­la postup­ně ztrá­cí, ale záro­veň není schop­ná rea­go­vat pozi­tiv­ně na jeho sna­hu vrá­tit vztah do původ­ních kole­jí a nechce ho k sobě pus­tit k sobě zpát­ky. O osa­mě­los­ti Marlene jako pro­sti­tut­ky zřej­mě není pochyb. Tento zvlášt­ní pří­běh umož­ňu­je obě­ma ženám pro­ží­vat něco, co už dáv­no nebo pří­pad­ně nikdy nepo­ci­ťo­va­ly. Pravda, muž je v tom­to pří­bě­hu spí­še obě­tí a není tedy divu, že muž­ské pub­li­kum nemu­sí film úpl­ně oslo­vit.

Je prav­da, že si může­te říkat, kam tohle vlast­ně celé spě­je? Co tím ta Catherine sle­du­je a jak to může dopad­nout? Závěr je oprav­du doce­la pře­kva­pi­vý, osob­ně mě tako­vé rozuz­le­ní roz­hod­ně nena­padlo.…

O filmu:

Rok: 2003
Režie: Anne Fontaine
Scénář: Jacques Fieschi, Anne Fontaine, François-Olivier Rousseau
V hlav­ních rolích: Fanny Ardant, Emmanuelle Béart , Gérard Depardieu
Délka: 105 minut