(zatím nehodnoceno)
Loading...Se Sophií Nelisse v roli Liesel filmaři rychle uzavřeli dlouho diskutované možnosti hereckého obsazení postav Hanse a Rosy Hubermannových. Jejich volba padla na Geoffreyho Rushe a Emily Watsonovou. Percival poznamenává, že tito vynikající herci byli v souladu s jeho filmovou vizí hned od samého začátku. „Chtěl jsem, aby všechno působilo velmi přirozeně a to je styl, který je Geoffreymu a Emily blízký. Jejich výkony jdou za hranice herectví. Oni ty postavy vlastní. Oni jsou těmi postavami a krásně se k sobě hodí. Během práce s Geoffreym a Emily, Sophie pravděpodobně dostala tu nejlepší mistrovskou lekci v herectví na světě, protože mohla sledovat, jak přistupují ke scénám a jak přemýšlí o svých rolích. Bylo vidět, že to na ní zanechalo stopu.“
Oscarem® oceněný Rush podal sérii impozantních hereckých výkonů počínaje Královou řečí a Piráty z Karibiku konče. Ve ZLODĚJCE KNIH se z něj stal Hans Hubermann. Rush připisuje velké zásluhy knize i scénáři, protože mu poskytly výchozí cestu k nalezení postavy Hanse. „Myslím, že tato kniha je jednou z největších klasik v současné literatuře. Ihned po přečtení scénáře jsem věděl, že chci hrát roli Hanse, ale byla to románová předloha, která se mi stala biblí, protože nabízí Hansovy vnitřní postřehy, jeho rytmus, tempo a inspiraci.“ (Zusak poznamenává, že Rush „znal Hanse tak dobře, že v jednu chvíli jsem si myslel, že ho znal líp než já a to bylo opravdu vzrušující.“)
Rush připisuje Percivalovi velkou zásluhu na tom, že hercům poskytl rozhodující souvislosti v tak temných časech, ve kterých tito lidé usilují nejen přežít, ale zároveň střežit vše, co milují. „Brian byl mimořádně citlivý k událostem a zásadním tématům scénáře, která jsou tak zneklidňující a zdrcující. Díváme se pravděpodobně na jednu z nejhorších kapitol v historii a to nejen v Německu, ale na celou podstatu druhé světové války a on přinesl mimořádnou každodenní realitu toho, co se dělo.“
Hans je vyučeným malířem pokojů a jeho stálým společníkem je starý akordeon, který vydává vřelé, sípavé zvuky. Je sice prostým člověkem, ale stejně složitou osobností jako všechny, které Rush kdy ztvárnil. „Myslím, že Hansovým největším darem je jeho bystrá emocionální inteligence“, což vede k téměř okamžitému citovému souznění s Liesel, vysvětluje. „Dokáže v Liesel přečíst, že prožila velmi těžké časy a snaží se najít způsob, jak ji přimět k řeči, třeba tím, že zahraje na harmoniku, kterou sám tak miluje.“
Ale mnohem důležitější je, že Hans rychle rozpozná její touhu naučit se číst. Podporuje tuto snahu, která se stává hybnou silou jejich stále se prohlubujícího vztahu otce-dcery. Trpělivě čte s Liesel Hrobníkovu příručku, knihu, kterou ukradla na bratrově pohřbu a pracuje s Liesel na vytvoření jedinečného slovníku, který sestává ze sloupků slov a definic namalovaných na zdi jejich sklepa.
Rush říká: „Hans reaguje na záblesk energie, kterou v sobě Liesel skrývá a pomáhá jí přivést ji na povrch. Liesel se zamiluje do jazyka a do slov, pro jejich skrytou sílu, místo do jedovaté rétoriky a frází, které je obklopují. Liesel nalezne únik – duševní útočiště v kouzlu jazyka. Jakmile pochopíte potenciál jazyka, můžete pochopit potenciál myšlenek mimo své vlastní zkušenosti. Doufám, že ZLODĚJKA KNIH bude mít podobný účinek na publikum. Pro mě to je o objevování hodnoty empatie.“
Rush a Sophie si vytvořili vzájemné porozumění, které jak Rush říká, napájí dynamiku mezi jejich postavami i na filmovém plátně. „Pracovat se Sophií pro mě bylo velkým potěšením. Je takovou hravou herečkou,“ říká. „Je báječné mít ji nablízku a líbilo se mi, že mezi velmi dramatickými scénami dokázala i žertovat. Ale když přišlo k přehrání emocionální scény, byl jsem ohromený tím, jak se soustředila a jak citově pravdivá byla.“
Hansova žena, Rosa, je stejně bohatá, překvapující a složitá postava. Drsná navenek, ale s dobře skrytou vnitřní laskavostí. Rosa pravidelně nazývá svého manžela, „saukerl!“ – německý výraz pro čuně. „V některých ohledech je Rosa jízlivá a zdánlivě nemilosrdná,“ říká Watsonová. „Je na Hanse a Liesel přísná. Neočekávali byste, že by se tento typ člověka mohl stát pěstounem.“
Postupem času, a s její rostoucí láskou k Liesel, se Rosa ukáže být starostlivou matkou a milující, někdy netrpělivou manželkou Hanse. Watsonová říká: „Rosa má v sobě vnitřní dobro, téměř vždy dělá správnou věc.“ Watsonová věnovala hodně času přemyšlení o Rosině minulosti, zejména jejímu manželství. „Myslím, že Rosa byla kdysi mladá a krásná a pravděpodobně s jemným hlasem. Ale doba ji změnila. Je rozzlobená a zklamaná skoro ze všeho ve svém životě, včetně jejího manžela. Občas k němu umí být v některých případech pohrdavá. Ale jejich vzájemná láska je stále zjevná.“
Watsonová s Rushem již pracovala na filmu Život a smrt Petera Sellerse a jejich druhou spolupráci si také užila: „Geoffreyho filmový projev něhy k Liesel je tak krásný,“ podotýká herečka.
Spolupráce s Watsonovou se zdála být Percivalovi souzena. Její uznávaný filmový debut Prolomit vlny byl tak dojemný a silný, že si díky němu uvědomil, že chce točit filmy. Watsonová byla doma zaneprázdněná svými dětmi, když obdržela scénář ZLODĚJKY KNIH. „Sedla jsem si a četla po nocích a při čtení plakala,“ vzpomíná. „Byl to ten nejlepší scénář, jaký jsem za poslední roky četla.“ Najednou byla i ona přesvědčená o myšlence, že čtení otevírá svět okamžitému bohatství: „Je to milostná óda o síle příběhu a mimořádnosti vyprávění, které zachraňuje životy. To je úžasná věc.“
Dalším novým členem domácnosti Hubermannových je Max, židovský uprchlík, který přijde velmi nemocný a hledá úkryt před nacisty a jejich neúnavným pronásledováním. Hans splnil slib, který dal před lety Maxovu otci, jemuž vděčil za svůj život, a mladíka schová.
Lieselino okouzlení novým spolubydlícím je posíleno tím, že jsou spřízněné duše -- oba bez domova a bez rodiny - a utvoří si pevné pouto. Jejich vzájemná láska ke knihám se stává rozhodující silou pro jejich přežití, stejně jako jídlo a přístřeší. Max učí Liesel mnohem víc než jen zlepšovat její čtenářské dovednosti; učí ji, jak používat slova a tím jí otevírá oči, aby viděla svět kolem sebe. Ze svého nového domova, tmavého a někdy ledového sklepení u Hubermannových, Max otevírá Liesel nový svět. Ona se mu na oplátku stává poslem dění venku. Dokonce i všední věci, jako je barva oblohy a druhy oblačnosti, se stávají v jejím slovním podání poetické, jak se Liesel učí popisnou sílu jazyka od Maxe.
Ben Schnetzer, který hraje Maxe, byl v posledním ročníku na Guildhall School of Music and Drama v Londýně, když byl do filmu obsazen. Je nadšený, že může být součástí něčeho, co nazývá „druh projektu, pro který chcete být hercem.“ Aby ztvárnil vyhladovělého uprchlíka, Ben Schnetzer zhubl o celých 17 kg během sedmi týdnů - a jeho první jídlo po skončení natáčení byla velká sýrová pizza a dvě limonády.
„Max se stává Lieseliným mentorem a najde spásu a sílu v možnosti otevřít jí svět prostřednictvím literatury a slov,“ Schnetzer pokračuje. „Jejich vzájemný vztah Maxovi pomáhá přežít ze dne na den.“
Další postavou, která se v životě Liesel objeví a projde proměnou, je její mladý soused a spolužák Rudy Steiner. Liesel a Rudy se rychle spřátelí a dělají všechno společně, včetně krádeží (Liesel trvá na „půjčování“) knih. Je to vlastně Rudy, který pro Liesel vymyslí přezdívku „zlodějka knih.“
Zatímco Lieselinou vášní jsou knihy, Rudy sní o tom, že se stane závodním šampionem. Jeho idolem je olympijský hrdina afroameričan Jesse Owens, který dosáhl mezinárodního věhlasu, když vyhrál čtyři zlaté medaile během olympijských her v Berlíně v roce 1936. Rudy dokonce zajde tak daleko, že se na počest svého idolu natře černou barvou (kterou ukradl z Hansova pracovního vozíku) - volba, která není příliš populární ve městech pohlceném doktrínou o árijské nadřazenosti.
Mladý německý herec Nico Liersch popisuje Rudyho jako „vždycky šťastný, na každého milý a nikdy smutný,“ a tento popis se hodí i pro samotného herce, který Rudyho ztvárnil. Sophie a Nico se během natáčení stali blízkými přáteli - i když Sophie vyprskla smíchy téměř v každém kamerovém jetí během scény, kdy se jí Rudy snaží políbit – k velkému pobavení celého štábu.
Části seriálu: Zlodějka knih
Nejnovější komentáře