Známe sami sebe? Člověk v zajetí moderní civilizace

Také pat­ří­te ke stá­le se zvy­šu­jí­cí­mu pro­cen­tu lidí, kte­ří si uvě­do­mu­jí, že sou­čas­ný způ­sob živo­ta není tou správ­nou ces­tou? Potom vás kni­ha s názvem „Známe sami sebe? Člověk v zaje­tí moder­ní civi­li­za­ce“ oprav­du nadchne. Autor kni­hy Bohumil Ždichynec ana­ly­zu­je moder­ní spo­leč­nost a pře­de­vším vnitř­ní svět sou­čas­né­ho člo­vě­ka a to nejen coby odbor­ný lékař a vědec, ale také jako duchov­ně pro­bu­ze­ný umě­lec.

Poukazuje na extrém­ní nátlak a nesou­lad v živo­tě jedin­ce a sna­ží se pro něj hle­dat řeše­ní pomo­cí celo­st­ní medi­cí­ny. Zároveň odpo­ví­dá na slo­ži­té aktu­ál­ní otáz­ky a pro jejich řeše­ní se obra­cí k fyzi­ce, psy­cho­lo­gii, filo­so­fii, antro­po­lo­gii a samo­zřej­mě k sou­čas­né medi­cí­ně a psy­cho­so­ma­ti­ce. Své teo­rie dopl­ňu­je o vel­ké množ­ství cita­cí nej­zná­měj­ších filo­so­fů a jiných význam­ných osob, kte­ré se zapsa­li do his­to­rie lid­stva. Kniha se pro­to mís­ty může zdát jako vel­ký seznam život­ních mou­d­er, a je pro­to vel­kou inspi­ra­cí pro tzv. osob­ní mot­ta.

Kniha mimo jiné hovo­ří o pro­pas­ti mezi vědou a umě­ním. Autor pou­ka­zu­je na nesmy­sl­nost radi­kál­ní­ho oddě­lo­vá­ní těch­to dvou obo­rů a prá­vě v jejich sou­la­du shle­dá­vá pro sou­čas­nou civi­li­za­ci urči­tá výcho­dis­ka. Jde o jis­tou ana­lo­gii mezi duší a mys­lí. Ždichynec zde před­sta­vu­je hrst­ku osob­nos­tí, kte­ré byly schop­ny chá­pat okol­ní svět vědec­ky i umě­lec­ky záro­veň a prá­vě tito lidé byli pova­žo­vá­ní za nej­vět­ší génie. Byli jimi napří­klad Albert Einstein, nebo Leonardo Da Vinci. Ačkoliv je dneš­ní spo­leč­nost zamě­ře­na spí­še na vědu a logi­ku, umě­ní má nena­hra­di­tel­nou úlo­hu pro obro­du naší duše. Zcela zdra­vý člo­věk může být jen ten, kte­rý je zdra­vý po fyzic­ké, ale i dušev­ní strán­ce. Proto je poměr­ně pro­ble­ma­tic­ké, že se zapo­mí­ná­me reflek­to­vat nejen jako mys­lí­cí bytos­ti, ale také jako bytos­ti duchov­ní.

Autor se kro­mě pou­ka­zo­vá­ní na chy­by sna­ží hle­dat i jejich řeše­ní. Stěžejní je pro něj sou­čas­ná morál­ka všech lidí, pře­de­vším jejich neschop­nost cho­vat se empa­tic­ky k ostat­ním. Současné emo­ce a city jsou pokři­ve­ny kon­zum­ním a medi­ál­ním sty­lem živo­ta, a my pro­to ztrá­cí­me základ­ní instinkt držet pospo­lu za úče­lem zacho­vá­ní nejen své­ho vlast­ní­ho dru­hu, ale i celé pla­ne­ty. Kromě nut­nos­ti zlep­še­ní mezi­lid­ských vzta­hů hovo­ří Bohumil Ždichynec také o vzta­hu člo­vě­ka ke zví­řa­tům a k pří­ro­dě. Vidí urči­té řeše­ní v radi­kál­ní změ­ně stra­vo­vá­ní, násled­kem kte­ré­ho by skon­či­lo nesmy­sl­né vraž­dě­ní zví­řat, ale kte­ré by také pomoh­lo člo­vě­ku samot­né­mu s jeho zdra­vím.

Přemíra stre­su je den­ní chléb sou­čas­né­ho člo­vě­ka. Tento druh nega­tiv­ní ener­gie si pře­dá­vá­me během dne jeden na dru­hé­ho, až se zdá, že z toho­to kru­hu nelze utéct. V kni­ze se ale dočká­me poměr­ně opti­mis­tic­ké­ho názo­ru, kte­rý tvr­dí, že jsme na ces­tě k uzdra­ve­ní, sta­čí jen začít sami u sebe. Mezi vel­mi důle­ži­té rady jak změ­nit svůj život­ní styl pat­ří napří­klad medi­ta­ce, kte­rá pomá­há člo­vě­ku zklid­nit mysl a nau­čit se kon­cen­t­ro­vat. Několik medi­tač­ních cvi­če­ní sám autor dopo­ru­ču­je a popi­su­je jejich pro­ve­de­ní. Kromě těch­to cvi­če­ní je klí­čem ke sku­teč­ným změ­nám více inves­to­vá­ní lás­ky do vše­ho, co ve svém živo­tě dělá­me. Ať jde­me do prá­ce, nebo si hra­je­me s dět­mi, měli bychom to dělat s lás­kou v srd­ci. Naučit se ho víc ote­ví­rat lidem kolem sebe, sna­žit se hle­dat řeše­ní, kte­ré bude dob­ré pro všech­ny a ne pře­mýš­let nad tím, jest­li to bude výhod­né pro mě. Jako logic­ky mys­lí­cí bytos­ti jsme na vrcho­lu potrav­ní­ho řetěz­ce, ale co se nejen empa­tie týká, máme se od “niž­ších“ dru­hů co učit.

Čtení této kni­hy pro mě bylo oprav­du vel­kým zážit­kem. Ačkoliv byla psá­na poměr­ně nároč­ným jazy­kem, kte­rý odpo­ví­dá vědec­ké­mu a filo­so­fic­ké­mu myš­le­ní auto­ra, kapi­to­ly byly veli­ce čti­vé a pře­hled­ně oddě­le­né. Texty byly obo­ha­ce­ny o vel­ké množ­ství cita­cí, kte­ré i přes svou čet­nost utkví v hla­vě čte­ná­ře pro svou sku­teč­nou hloub­ku. Jde o dílo, kte­ré podob­ně smýš­le­jí­cím čte­ná­řům roz­ší­ří obzo­ry a objas­ní chou­los­ti­vá téma­ta, o kte­rých se v sou­čas­ných medi­ích nedo­čtou, nebo nedo­slech­nou. Bohumila Ždichynce obdi­vu­ji nejen pro jeho psa­ný pro­jev, ale pře­de­vším pro jeho vše­stran­nost a stříz­li­vě kri­tic­ký pohled na svět.

• Autor: Bohumil Ždichynec - MUDr., CSc., odbor­ný lékař – spe­ci­a­lis­ta, vědec­ký pra­cov­ník. Nyní pra­cu­je jako inter­nis­ta v sou­kro­mém lékař­ském cen­t­ru v Praze 2. Napsal řadu vědec­kých a odbor­ných pra­cí, mj. i v zahra­ni­čí (Švýcarsko, Francie, Německo, USA), někte­ré z nich byly oce­ně­ny pres­tiž­ní­mi cena­mi. Publikoval také člán­ky a ese­je v novi­nách a časo­pi­sech, povíd­ky a poezii v časo­pi­sech a sbor­ní­cích. V před­klá­da­né kni­ze „Známe sami sebe?“, moti­vo­va­né sou­čas­nou deval­va­cí ele­men­tár­ních lid­ských hod­not, autor nemen­to­ru­je, ale vybí­zí vní­ma­vé­ho čte­ná­ře k vlast­ní úva­ze o tom, jak úspěš­ně pře­ko­ná­vat nástra­hy civi­li­za­ce. 

• Hodnocení: 95%

• Knihu k recen­zi posky­tl part­ner: Grada pub­lishing, a.s.
• Kniha ke kou­pi na: www.grada.cz