Elizabeth Marie Kubík jako Verra
Nová a pravděpodobně nejzáhadnější postava, která se poprvé objevila v knize Princezna zakletá v čase: Mertur a Lora. Většina těch, kteří se s ní kdy setkali – a není jich mnoho – ji znají jako kovářku a léčitelku. Je to však maska. Verra není člověk, je to čarodějnice, havraní démon, stejně jako Murien. Rozhodla se odejít do ústraní a zasvětit svůj život ochraně magických bytostí. Dodnes tedy chrání nejen nejrůznější majestátní tvory, ale i mnohá prastará tajemství a svitky. Legendy praví, že se zamilovala do lidského muže, a dokonce s ním měla dítě. Ale znáte legendy…
Rozhovor s Elizabeth Marií Kubík
Jak náročné je herecky pracovat s dvojí identitou jedné postavy?
Verra je havraní démonka a zároveň kovářka. Dvě tváře jedné osobnosti, které se navzájem nevylučují. U ní se ale všechno odehrává hlavně uvnitř, a to mě na ní bavilo nejvíc. Na place jsme společně s režiséry hledali jemné nuance v jejím chování a mimice. Nejvíc intenzivní pro mě byl vztah s jejím synem. To jsou pro Verru nejvíc bolestivé momenty. Víc prozrazovat nebudu.
Jaký moment z natáčení vám nejvíc utkvěl v paměti?
Nikdy nezapomenu na den, kdy se Verra poprvé objevila na place. Moc jsem nespala, byla jsem nervózní, ale zároveň natěšená – a navíc jsem měla narozeniny. Kvůli zpoždění při natáčení to chvíli vypadalo, že se na plac vůbec nedostanu, takže jsem se uvolnila a prostě si užívala „svůj“ den. Nakonec jsem před kameru šla a kolegové mě neuvěřitelně podpořili. Vznikla nádherná scéna, na kterou se těším na velkém plátně.
Vzpomenete si na okamžik, kdy jste poprvé stála před kamerou?
Tuším, že to byl rok 1997. Natáčel se seriál Bakaláři a tenhle konkrétní díl (nebo alespoň jeho část) vznikal v Ostravě, kde jsem vyrůstala. Doma jsem prosila, abych mohla jít na komparz. Vzpomínám si, jak se mě režisér zeptal, jestli se umím rozplakat. Neměla jsem tušení, ale bez váhání jsem řekla: „Určitě!“ Cítila jsem, že je to moje chvíle. Bylo to první opravdové natáčení, které jsem mohla zažít, a úplně mě to okouzlilo. Tehdy jsem pochopila, že chci pracovat s emocemi před kamerou a zažívat všechny ty věci, které k tomu patří.
Co vás na světě Oberonu, světě plném magie a tajemství, nejvíc bavilo?
Myslím, že každý, kdo miloval Harryho Pottera, někdy snil o tom podívat se do světa čar a kouzel. Pro mě je to další splněný dětský sen. Všechny ty nádherné kostýmy a rekvizity… Když se ocitnete v alchymistickém světě, i jen při natáčení, úplně vás to pohltí, protože si zkrátka můžete vyzkoušet věci, které normálně neděláte. Tady to bylo právě čarování.
Jaké kouzlo byste chtěla mít a co byste jím změnila?
Měla bych k tomu obrovský respekt. Chtěla bych pomáhat lidem, kteří to nejvíc potřebují – nemocným, dětem ve válce nebo těm, které zůstaly samy. Ale možná by stačilo kouzlo, které by změnilo sobecké lidi, aby si víc uvědomovali následky svého chování. Přála bych si, aby k sobě byli lidé laskavější a ohleduplnější. To by byl svět mnohem hezčí pro všechny.
Jaká vzpomínka z natáčení se vám vybaví?
Vždy si vzpomenu na jedno noční natáčení se Sárou Korbelovou, Cyrilem Dobrým a Magdalenou Müller. Tuhle scénu mám moc ráda i ve filmu. Sedíme večer u ohně, Verra se navenek moc neprojevuje, takže jsem se snažila zůstat v roli. Jenže Sára, která hraje postavu Lory– úplný opak Verry – na mě začala dělat obličeje a vyplazovat jazyk, aby mě rozesmála. Dalo mi dost práce zůstat vážná!
Trikové scény vyžadují velkou představivost. Jak to zvládáte?
Představivost je pro herce klíčová. Já si ji od dětství hýčkám. Naštěstí jsou naši režiséři Petr Kubík a Lukáš Daniel Pařík skvělí v tom, jak dokážou scénu popsat do detailu, takže si ji snadno představíte. Někdy jsem měla obavy, ale když jsem si oblékla kostým Verry, všechno do sebe zapadlo. Cítila jsem se být v jiném světě. A když teď vidím, jak to vypadá na obrazovce, je to fantastické.
Máte vysněnou roli?
Už jako malá holka jsem milovala akční filmy. Představovala jsem si jaké by to bylo si v něčem takovém zahrát. Být jako Lara Croft nebo třeba Bond Girl. To spojení ženskosti a síly v akčních scénách, to mě baví. Totálně jsem se zamilovala do představy, že si jednou něco takového zkusím. Nepustilo mě to do teď. Pořád se v takovém filmu vidím 🙂
Vaše cesta k herectví nebyla úplně přímá. Jak začala?
Maminka pracovala jako garderobiérka v divadle. Tento svět mě fascinoval už od mala. Milovala jsem, když nás tam jako malé děti brávala. Hrála jsem divadlo, chodila na komparzy. Zbožňovala jsem tohle prostředí. Ale možná tím, že do toho maminka tolik viděla, nebyla úplně pro, abych se herectví věnovala na plný úvazek. Zkrátka chtěla, abych si vydělávala víc než tehdy herci v divadle. V dnešní době tomu asi není razantně jinak, ale myslím si, že je více možností a herci si u toho mohou odskočit třeba právě i na natáčení filmu nebo seriálu. Doufala jsem, že mi to bude stačit jako koníček, ale už během studia na Přírodovědecké fakultě jsem věděla, že patřím jinam. Po studiu jsem se vydala na dráhu moderování a začala chodit i na různé castingy, abych mohla začít hrát. I nadále docházím na herectví a zpěv. Tvrdím, že dětské sny nás vždycky doženou 🙂
S vaším manželem a režisérem Petrem Kubíkem máte syna Elliota a pohádky součástí vašeho rodinného života. Která pohádka je vaše nejoblíbenější a proč?
Elliot je na tátu neskutečně pyšný, proto si často doma pouštíme Princeznu zakletou v čase. Ve Zrození Alchymistky se vlastně opět mihne právě i náš syn. Vždycky sám přijde s tím, že by si chtěl zahrát. Peníze, které si tím vydělá, si šetří, aby si za ně něco mohl koupit. Je to kouzelné, když se na place setkáme všichni tři. Mám to moc ráda. Jsou to pro mě ty nejkrásnější okamžiky. A co se týče třeba animovaných pohádek, celá rodina jsme si asi před rokem oblíbili australský seriál Bluey. Je to fenečka, která má mladší ségru Bingo. Je to dost výchovný seriál a jeho sledování mi nepřijde jako ztráta času u televize. S nimi se vlastně učíte řešit každodenní výzvy. Je tam hodně nápadů na hry a celkově rodičovství je bráno s nadhledem a humorem.
Proč by měli přijít diváci do kina na pohádku Zrození alchymistky?
Jak říká naše režisérská dvojka (Petr Kubík a Lukáš Daniel Pařík): „Je to jediná česká vánoční pohádka, která jde letos do kin.” Ale důvodů je víc. Náš film potěší fanoušky Princezny zakleté v čase, i ty, kteří se s tímto světem teprve seznámí. Je to magický příběh o dospívání, přátelství a odvaze. Objeví se nové postavy, spousta kouzel a překrásných scén. Bude to prostě kouzelná filmová cesta.
Medailonek Elizabeth Marie Kubík
Elizabeth Marie Kubík (20.července 1990) česká moderátorka a herečka, i když původně vystudovala Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity. Hrála ve filmech Zatmění a Princezna zakletá v čase, v natáčení pohádek nadále pokračuje i ve snímku Zrození alchymistky, kde ztvárnila Verru, tajemnou čarodějnici a havraní démonku, která chrání magické bytosti a prastará tajemství.
Části seriálu: Zrození alchymistky
- ZROZENÍ ALCHYMISTKY - Jediná česká filmová pohádka letošního adventního a vánočního času
- Zrození alchymistky: česká vánoční fantasy pohádka






















(4,91 z 5)