#14 - Island of Lost Souls

H. G. Wells je jeden z nej­za­jí­ma­věj­ších auto­rů sci-fi a horo­ru, kte­rý tvo­řil na pře­lo­mu 19. a 20. sto­le­tí. Jeho pří­běhy jsou zfil­mo­vá­vá­ny poměr­ně čas­to. Ostrov dok­to­ra Moreaua je jed­ním z nich. A hned prv­ní ame­ric­ké zfil­mo­vá­ní sto­jí za to.

Island of Lost Souls

Island of Lost Souls

USA, 1932, 70 minut

Režie: Erle C. Kenton

Scénář: Waldemar Young a Philip Wilie pod­le romá­nu H. G. Wellse

Hrají:

Charles Laughton (Doktor Moreau)

Richard Arlen (Edward Parker)

Leila Hyams (Ruth Thomas)

Bela Lugosi (Mluvčí Zákona)

Mezi horo­ry dal­ší zfil­mo­va­ná lite­rár­ní kla­si­ka. Po Draculovi, Fantomovi ope­ry, Jekyllovi a Hydeovi a Frankensteinovi je Ostrov dok­to­ra Moreaua dal­ší kni­hou, kte­rá ve tři­cá­tých letech došla fil­mo­vé podo­by a nut­no říci, že se jed­ná o nej­lep­ší ztvár­ně­ní dané­ho pří­bě­hu na fil­mo­vých plát­nech, a to i přes­to, že poz­dě­ji si ve fil­mech Ostrov dok­to­ra Moreaua zahrá­li tako­ví her­ci jako Marlon Brando, Burt Lancasterm, Michael York ane­bo David Thewlis.

Island of Lost Souls, kte­rý si nepo­ne­chal název své kniž­ní před­lo­hy, je výteč­ný pře­de­vším pro­to, že zde není kla­den důraz na bizar­nost jed­not­li­vých mon­ster, kte­ré se na ost­ro­vě nachá­ze­jí, ale pře­de­vším na ztvár­ně­ní pří­bě­hu samot­né­ho a na jeho posta­vy. Je to záslu­ha výteč­ných her­ců, jež byli do jed­not­li­vých rolí obsa­ze­ni, pře­de­vším pak díky Charlesi Laughtonovi a Belovi Lugosim. Ano, zde při­zná­vám, že Bela Lugosi hra­je sku­teč­ně výteč­ně, i když jeho part má poměr­ně malou sto­páž a on se obje­vu­je hlav­ně v závě­ru fil­mu, navíc tak „zne­tvo­ře­ný“, že by ho člo­věk vůbec nepo­znal. Ale jeho Mluvčí Zákona je stej­ně zají­ma­vý jako Dracula nebo Legendre, jen je síla jeho pro­je­vu mno­hem více zví­ře­cí a mno­hem divo­čej­ší. Přesto zůstá­vá tím, kdo doká­že vést masy.

I přes­to, že Lugosi podá­vá skvě­lý výkon, je zastí­něn Charlesem Laughtonem. Jeho dok­tor Moreau je sadis­tic­ká bes­tie, kte­rá si hra­je na Boha v jeho nej­zvrh­lej­ší podo­bě. Ovládá své bes­tie a vště­pu­je jim vlast­ní Zákon, kte­rý jsou nuce­ny poslou­chat, ale kte­rý sám Moreau poru­šu­je. Laughton je děsi­vý ve chví­li, kdy švi­há bičem, stej­ně jako ve chví­li, kdy spřá­dá své plá­ny ve sna­ze sblí­žit Edwarda Parkera se svou Panteří ženou. Mimochodem ta je poměr­ně skvě­le ztě­les­ně­na Kathleen Burke, kte­rá do té doby v žád­ném fil­mu nehrá­la – pra­co­va­la jako zubař­ská asi­s­tent­ka. Její hvěz­dič­ka po pro­mí­tá­ní Island of Lost Souls vylét­la, ale pou­ze do té výše, že si zahrá­la v něko­li­ka dal­ších fil­mech 30. let, ale pak se z bran­že vytra­ti­la. Její Panteří žena Lota je dosta­teč­ně nevin­ná a naiv­ní „bes­tie“, kte­rou je mož­né lito­vat a sou­cí­tit s ní.

Trikové sek­ven­ce v pod­sta­tě chy­bí. Triky totiž nejsou potře­ba, nao­pak film vyu­ží­vá skvě­lé líče­ní a mas­ky, jež pro­mě­ňu­jí lidi ve zví­ře­cí mon­stra. Nejedná se pří­mo o zne­tvo­ře­ní, i když ani to zde nechy­bí, ale zví­řec­kost je vyvo­lá­na srs­tí a jiný­mi ani­mál­ní­mi prv­ky na lid­ském těle.

Nejděsivější scé­nou celé­ho fil­mu, kte­rý v pod­sta­tě vypo­ví­dá o tom, jak se člo­věk sna­ží vlád­nout a ovlá­dat (ať už jako šíle­ný vědec nebo otro­kář), je scé­na závě­reč­ná, kdy Moreau poru­ší Zákon. Bestie se vzbou­ří pro­s­ti své­mu stvo­ři­te­li. Následuje pád boha, kdy si Moreau musí uvě­do­mit, že bohem není a nikdy nebyl, byl pou­ze bláznem a tyra­nem, kte­rý jinak si svůj osud před­ur­čil sám. Nejintenzivnější je scé­na, kdy pro­ti Moreauovi vystu­pu­jí jed­not­li­vé bes­tie, jako by na něj úto­či­ly. Ukázka dobo­vé­ho horo­ro­vé­ho mis­trov­ství.

Film opět kon­čí happy-endem, ale vlast­ně pro­ti němu nemám výhra­dy. Moreau si ve své bes­ti­ál­nos­ti zaslou­žil smrt, a to tako­vou, kte­rou mu bes­tie při­chys­ta­ly: Parker, Ruth a Montgomery si nao­pak zaslou­ži­li unik­nout. Navíc je jejich únik vykou­pen Lotinou smr­tí. Film není doko­na­lý, pří­běh je zjed­no­du­šen, ale přes­to se jed­ná o sil­ný, na svou dobu kon­tro­verz­ní film, kte­rý byl dokon­ce zaká­zán a ulo­žen, aby nemoh­lo k jeho pro­mí­tá­ní dochá­zet. Naštěstí se zacho­val a my se může­me těšit ze skvě­lých herec­kých výko­nů, i ze skvě­lé­ho pro­stře­dí Ostrova dok­to­ra Moreaua.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Skvělé herec­ké výko­ny a pře­de­vším pak vel­mi sil­né finá­le, kte­ré ve své době moh­li divá­ci jen vel­mi těž­ko roz­dý­chat. Film je kri­ti­kou kolo­ni­zá­tor­ství a otroc­tví, stej­ně jako skvě­le odve­de­nou horo­ro­vou pra­cí.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Některé posta­vy, pře­de­vším pak Parker, nejsou úpl­ně ozdo­bou fil­mu. Parkerovo posta­ve­ní, i když je hlav­ní posta­vou, není tak výraz­né a je zastí­ně­no skvě­lým Laughtonem. Na hlav­ní posta­vu se tak jed­ná o vel­mi sla­bou roli, kte­rá není hyba­te­lem děje, ale pou­ze tím, kdo je dějem uná­šen.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 17.6.2019

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---