#1890: Netvora 2: Krev - 65 %

Scénář: Marjorie Liu

"Netvora 2: Krev" je manga v barevném americkém provedení. To není kritika ani chvála, to je prostě konstatování, jež vychází z toho, že stejná byla i kniha "Netvora 1: Probuzení". Na tom se nic nezměnilo. Spojují se zde zajímavě žánry, což je pro mangu celkem tradiční, a tak zde máte hororové prvky, fantasy prvky - ty jdou do popředí nejvíce - ale naleznete zde i aspekty akčního komiksu, filosofického zamyšlení, které jde skoro až ke vzniku světa a samozřejmě nechybí ani ta citová rovina, která ale rozhodně není nijak romantická, alespoň zatím ne. Nejromantičtější vztah, jenž zde postavy mají, je mezi Maikou (titulní Netvora) a její společnicí, antropomorfní lištičkou Kippou. Kippa je Maice oddaná a následuje ji kamkoli. V tom je vidět naprosto bezbřehá láska. Anebo závislost.

Maika zjistila, že s ní není něco v pořádku a že v jejím těle je skryto monstrum, Monstrum, jež se dere na povrch a potřebuje se krmit. Maika má problém Na jednu stranu by chtěla monstrum zastavit, vypudit ho ze sebe, neubližovat nikomu, kdo si to nezaslouží, ale na druhou stranu jí monstrum dává takovou sílu, které se člověk, nebo jakákoli jiná inteligentní rasa nechce vzdát. Jenže s velkou mocí přichází i velké oběti, a tak pokud Maika moc využívá netvora v sobě, vede to k tomu, že zabíjí i ty, co zabíjet nechce. A tak se sama nachází v pozici, která je rozhodně nezáviděníhodná. Do toho se pak snaží zjistit, kým vlastně je, jaký je její úděl. A tak pátrá po odkazem ze své minulosti, hledá cestu, jakou ji matka vytyčila.

Když se na příběh podíváte s odstupem, tak to v podstatě není nic jiného než quest, který je ještě tak navržen, aby byl docela krutý. A krutý je, až jsem z toho docela překvapen, ale nemusíme se bát, protože nic skutečně hrozného se nestane ani jedné z hlavních postav, které proplouvají dějem celkem nedotčené, i když psychická tlak je na ně samozřejmě působen. Jako kdyby zde ale primárně byl prostor pro Sanu Takedu, která dovede nakreslit skutečně nepříjemné scény. Když je postava smutná, cítíte to z ní. Když je vzteklá, cítíte to. Když se bojí, také to na vás působí správně. Ale Sana je skvělá i ve vykreslování různých míst a jejich specifik. Snad jako kdyby to byl jediný důvod, proč se postavy vydaly na Ostrov kostí, protože těch odpovědí tu mnoho nenajdou, spíš se všechno ještě trochu zamotá. Sana se ale vyřádila a vizuálně okouzlila.

Na kresbě mi vlastně vadí jen ta černo hnědo zelená stylizace, která je patrná na každé stránce a u níž mi přijde, že se až zbytečně snaží na vás ještě více dopadnout. Jako kdyby to chtělo být tíživé i tam, kde to scénář nedovede. Ten se snaží o to, aby byl příběh tajemný, ale v konečném důsledku je to klasický boj dobra se zlem, jenž mi v některých scénách - hlavně v těch, kde se mezi sebou baví démoni - je to najednou až takové moc fantasy, přitom máte pocit, že se autorka skoro až snaží o nějakou lovecraftovskou kosmičnost. Ale ne, nakonec jí pořád jde jen o to, jak se tvorové dovedou nenávidět, jak je to pro ně snadné. Ta témata jsou nadčasová, ale to podání prostě není něco, co by mě dokázalo vyloženě ohromit. Za zajímavou kresbou se někdy skrývají jen ploché scény, které jsou kořeněny nečekanými zvraty. To úplně nestačí. Ale příběhu nejde vzít, že dovede některými scénami hodně překvapit.

Komiks "Netvora 2: Krev" zakoupíte na stránkách eshopu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:
"Netvora 1: Probuzení"