„Připomněla jsem si, jak jsme spolu jednou seděli v zaparkovaném autě, jak mě oběma rukama držel za obličej a díval se na mě, jako by nedokázal uvěřit svému štěstí.“ (str. 60)
Emma prožívá nejtěžší období svého života. Její přítel Lucas je nemocný a doktoři tvrdí, že nemá šanci přežít. Čeká u jeho postele, až se probudí, protože stále věří a jednoho dne se opravdu probudí. Emma však začíná mít podezření, že je něco špatně, protože to není ten její Lucas. Zvláštně mluví, jeho milovaný pes se k němu chová jako k cizímu a nevzpomíná si ani na jejich společné zážitky. V den, kdy se probudil, viděla Emma paprsek světla na zahradě a začíná mít podezření, že to nějakým způsobem souvisí s jeho záhadným uzdravením.
Kniha byla pro mě velkým překvapením. Žádnou knihu s mimozemšťany jsem asi nečetla, ale tohle se mi moc líbilo. Hlavní postavy byly skvěle popsané a já si k nim dokázala vytvořit pouto a vžila jsem se do jejich příběhu. Jak do Emmy, Lucase nebo Průzkumníka.
„Paní Walkerová viděla svět černobíle, zatímco já i Lucas jsme viděli každý jeho odstín.“ (str. 151)
V určitých částech jsem měla pocit, že to autorka docela překombinovala. Asi by neškodilo některé části vymazat, ale na druhou stranu nemůžu říct, že by to něčemu moc vadilo a dělalo to z knihy špatnou. Pořád jsem měla pocit, že kniha je dobrá.
Velkým plusem pro mě bylo, že autorka má velmi čtivý styl psaní a kniha rychle utíká. Jedná se o velmi nenáročnou knihu a je ideální jako naprostá oddechovka.
„Proč by někdo ubližoval dětem? To se nedalo vysvětlit. Svět, ve kterém dospělí lidé zneužívali děti, byl šílený a pokřivený, ale přesto existoval. Docházelo k tomu každý den.“ (str. 144)
I když mi konec přišel už poněkud známý, byla jsem ráda, jak to dopadlo a u některých dějových linek jsem byla i překvapená, což se mi většinou u žánru young adult nestává, takže za to jsem dala knize velké plus.
Knihu bych rozhodně doporučila. Na léto je podle mě naprosto ideální. Nejde o nic náročného a přitom se budete během čtení usmívat, protože jsou tam části, kde to jinak nejde. Místy je kniha i napínavá, což je taky plus a i to překombinování bych autorka odpustila, protože to všechno funguje.
„ ‚To je smutné,‘ ohrnul rty. ‚Vždycky si o lidech myslet to nejhorší.‘“ (str. 184)
Za knihu děkuji Albatros Media. Knihu můžete zakoupit zde.
