(1 hlasů, průměr: 1,00 z 5)
Loading...Zatímco na předměstí Říma zuří během nesnesitelně horkého léta požáry, dlouho dřímající mafiánské napětí se nečekaně znovu rozhoří ve filmu Adagio, který měl premiéru v soutěži na loňském filmovém festivalu v Benátkách a který nyní v České republice vysílá Netflix. Tomuto působivému kriminálnímu dramatu režiséra Stefana Sollimy dominují prvotřídní herecké výkony některých špičkových italských herců.
To, co zpočátku působí jako chladnokrevný thriller bez příkras po vzoru předchozí tvorby režiséra Sollimy, včetně hollywoodských snímků jako Sicario: Den vojáka a Bez výčitek svědomí, dostává nezvykle elegantní podtón. Rozvážné tempo a melancholická hudba odpovídají názvu Adagio, ale kontrastují s jeho vyprávěním a vytvářejí sugestivní výsledky, které podtrhuje vizuální stránka nebe plného popela a valícího se zatemnění.
Adagio začíná působivými leteckými záběry nočního Říma, kde na okraji města zuří požáry a město se náhle ponoří do tmy, kterou osvětlují pouze světla aut uhánějících po dálnicích. Vyprávění se odvíjí v průběhu 24 hodin a my si neustále uvědomujeme účinky matky přírody na jeho hrdiny, kteří často bez triček a zpocení stojí za kmitajícími větráky ve snaze ulevit si od krutého letního vedra.
Film otevírá mladý Manuel (Gianmarco Franchini), který nechává svého demencí postiženého otce, bývalého mafiána Daytona (Toni Servillo), s Rubikovou kostkou, když se vydává do klubu. Nejde však jen o zábavu: brzy vyjde najevo, že Manuel byl vydírán policií, aby pomohl zachytit důkazy o nekalostech - drogách a nezletilých chlapcích - na večírku pořádaném významným úředníkem.
Když Manuel objeví skryté kamery, dostane strach a běží pro pomoc k tátovu starému mafiánskému příteli. Slepý Polniuman (vtipně vyslovovaný „Paul Newman“ a hraný Valeriem Mastandreou) ho však na oplátku pošle pro pomoc k jinému společníkovi, drsnému Cammellovi (Pierfrancesco Favino).
Jen dva problémy. Trojice policistů, která za akcí stojí, vedená Vascem (Adriano Giannini), není zrovna na úrovni a raději se Manuela zbaví, než aby riskovala, že prozradí jejich operaci. A Manuelovi není známo, že Cammello už není přítelem jeho otce: Daytonovo jednání mělo za následek smrt jeho syna a dvanáctiletý trest odnětí svobody.
Favino, zbavený hustých vlasů a dokonce i obočí, je jako dlouho trpící Cammello, který se kromě vlastní smrti může těšit jen na máloco, téměř k nepoznání. Herec má za sebou výrazné role v hollywoodských filmech jako Rush nebo Andělé & Démoni, ale mezi ztracenými dušemi Říma splývá s překvapivou lehkostí. Favinův doutnající výkon, který ožívá díky scénám s mladým chlapcem, pomáhá prodat ústřední téma Adagia - naději a vykoupení v nelítostném prostředí.
Servillo (Velká nádhera, Il Divo) je podobně vynikající v roli otce, jehož pohnutá minulost je nyní maskována demencí. Ale jak toto postižení „přichází a odchází“, Adagio jako by naznačovalo, že by to všechno mohla být lest podobná Vincentu Gigantemu. Také Giannini má na plátně velkou převahu jako ústřední postava, která je hnacím motorem vyprávění, zkorumpovaný policista, který se snaží zamést stopy a všechno tím ještě zhoršuje.
Adagio je po filmech ACAB - Všichni poldové jsou svině a Suburra třetím filmem z trilogie kriminálních filmů režiséra Sollimy odehrávajících se v Římě a s Favinem v hlavní roli a nedosahuje tvrdých vrcholů posledně jmenovaného snímku. Téměř moudrý podtext mu dodává jedinečnou atmosféru, ale ostřejší hudba a pevnější tempo mohly Adagio pozvednout na úroveň režisérových nejlepších děl, mezi něž patří televizní seriály Gomora a ZeroZeroZero. Pak by se ovšem možná musel jmenovat Allegro.
Přesto prvotřídní práce celého hereckého obsazení a jistá ruka za kamerou dělají z Adagia nezapomenutelný zážitek. Ten se na Netflixu objevil bez větších fanfár po dobře přijatém seriálu této streamovací sítě podle Sollimova filmu Suburra (Suburra: Krev v Římě), ale fanouškům režiséra a současné italské kinematografie se vyplatí jej zhlédnout.
Nejnovější komentáře