Alien: Isolation - Vrátila nás do děsivého vesmíru Vetřelce

 Představovat slav­né­ho fil­mo­vé­ho Vetřelce ze sedm­de­sá­tých let by asi bylo noše­ním sov do Athén. Ve své době pub­li­kum i kri­ti­ky uchvá­til a vysí­lal se dokon­ce i v soci­a­lis­tic­kém Československu (včet­ně naše­ho měs­teč­ka).

Film se nako­nec dočkal něko­li­ka pokra­čo­vá­ní a poz­dě­ji vzni­kl i samot­ný „lore“, tedy kom­plet­ní „vesmír“ včet­ně his­to­rie, popi­su kor­po­ra­cí, atd. Aktuálně si může­te kou­pit i stol­ní hru na hrdi­ny (což vře­le dopo­ru­ču­ji). Pozadu pocho­pi­tel­ně nezů­stá­vá ani video­her­ní prů­my­sl, a to už pěk­nou řád­ku let. Často byly ale výstu­py těch­to her poně­kud roz­pa­či­té. S roz­pa­ky se v roce 2014 při­stu­po­va­lo i k titu­lu Alien Isolation. Zbytečně.

Jedná se o vel­mi dobrou hru, kte­rá ctí pra­vi­dla žán­ru a motiv, že Vetřelec je nej­stra­ši­del­něj­ší, když je (sko­ro) sám. Jedná se o akč­ní adven­tu­ru vidě­nou z pohle­du prv­ní oso­by, kte­rá v sobě kom­bi­nu­je kla­sic­kou akci s plí­ži­vý­mi mise­mi s tím, že mno­hem více je těch jme­no­va­ných na dru­hém mís­tě. Opravdové „stří­leč­ko­vé“ akce si tu hrá­či moc neu­ži­jí, což je ale vzhle­dem k téma­tu jedi­ně dob­ře.

Hráč má mož­nost ovlá­dat Amandu Ripley (dce­ru hrdin­ky z prv­ní­ho fil­mu), kte­rá pát­rá po osu­du své mat­ky a lodi Nostromo. Zprávy při­chá­ze­jí ze vzdá­le­né sta­ni­ce s krás­ným názvem Sevastopol. Ripley a spol. se tedy na Sevastopol vypra­ví a ..., jak asi pozor­ný fanou­šek svě­ta Vetřelce tuší, návště­va to roz­hod­ně nebu­de moc pří­jem­ná.

Kromě tís­ni­vé atmo­sfé­ry, kte­rou not­ně pod­po­ru­je i skvě­lá hudeb­ní slož­ka (sil­ně inspi­ro­va­ná prv­ním fil­mo­vým Vetřelcem) a půso­bi­vé hra­tel­nos­ti (sys­tém uklá­dá­ní fun­gu­je skr­ze záchyt­né sta­ni­ce, což je někdy lehce frustru­jí­cí, ale záro­veň to pod­po­ru­je inten­zi­tu her­ní­ho zážit­ku) je nut­no oce­nit i výbor­ný pří­běh, kte­rý do cel­ko­vé­ho vyzně­ní prv­ní­ho fil­mu skvě­le zapa­dá.

Někteří hře vyčí­ta­li její přespří­liš­nou dél­ku. Částečně to je prav­da, nicmé­ně mně osob­ně to moc neva­di­lo. Rozjezd mi při­šel tro­chu poma­lý, byly mise, kde se Vetřelec ani neu­ká­zal, ale o to více si pak uži­je­te str­hu­jí­cí závěr. Už jen kvů­li němu sto­jí za to si hru (dá se kou­pit dnes už rela­tiv­ně lev­ně) zahrát. Kámen úra­zu by moh­la být pro něko­ho obtíž­nost, hra nabí­zí cel­kem 5 mož­nos­tí, já hrál (tro­chu zba­bě­le) na dru­hou z pěti a neměl jsem výraz­něj­ší pro­blém. Občas se mi sta­lo, že jsem musel tro­chu blou­dit a trva­lo mi, než jsem nale­zl něja­kou drob­nost, kte­rá mě posu­nu­la dála, nicmé­ně cel­ko­vě se mi hra jevi­la jako vel­mi ply­nu­lá.

Skvělá je i hra­tel­nost. Vůči Vetřelci jste sice zdán­li­vě bez­bran­ní, nicmé­ně Amanda postu­pem času nabe­re sluš­ný arze­nál, kte­rým sice svo­ji neme­sis neza­bi­je, ale je mož­né ji vhod­ně odlá­kat, zahnat, pro­klouz­nout, atd. To se moc poved­lo. Amanda je také vel­mi zruč­ná a leda­cos si doká­že z dílů, kte­ré najde, vyro­bit.

Ovládání na PC je v poho­dě, vel­mi intu­i­tiv­ní. Grafická strán­ka poda­ře­ná a pod­le mě i vel­mi sluš­ně opti­ma­li­zo­va­ná (roz­jel to i můj low endo­vý PC). Bylo by také dob­ré věno­vat něko­lik řád­ků samot­né­mu hlav­ní­mu mon­st­ru. Vetřelec je poměr­ně inte­li­gent­ní a až na něko­lik výji­mek se neob­je­vu­je v naskrip­to­va­ným situ­a­cích. Může se vám tedy klid­ně stát, že jde­te chod­bou, kte­rou už jste před­tím pro­šli v kli­du něko­li­krát, a tu vám něco roz­trh­ne oca­sem tělo...

Tvůrci dopo­ru­ču­jí hru hrát se zhas­nu­tý­mi svět­ly a se slu­chát­ky. To bych asi nedě­lal... :).

---