AMERIČANKA. Dojemný román o ženském údělu, lásce a balkánské Osvětimi

(zatím nehodnoceno)

Loading...

O děsi­vých udá­los­tech dru­hé svě­to­vé vál­ky a mra­zi­vé­ho posel­ství kon­cen­t­rač­ních tábo­rů bylo již napsá­no hod­ně, ale dopo­sud jsem nemě­la mož­nost si pře­číst kni­hu, jež by zdo­ku­men­to­va­la a vyprá­vě­la o hrůzách z bal­kán­ské­ho kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra Jasenovac.

Pokud vás jen tak něco neroz­há­zí, a máte dost sil­nou nátu­ru na čte­ní krva­vých a dosti bru­tál­ních činů, urči­tě si nenech­te ujít kni­hu Američanka od auto­ra Wojciecha Dutky, jež ztvár­nil vel­mi sil­ný pří­běh zamě­ře­ný na neleh­ký úděl žen, jejich lás­ku, sílu a odhod­lá­ní nejen v bal­kán­ské Osvětimi.

Hlavní hrdin­kou je ame­ric­ká stu­dent­ka filo­zo­fie na Harvardově uni­ver­zi­tě Jane Coulfieldová, půvo­dem na půl Židovka, tou­ží­cí se blí­že sezná­mit s myš­len­ka­mi němec­ké­ho filo­zo­fa Martina Heideggera a pocho­pit, proč tolik lidí násle­du­je Hitlera a fas­ci­nu­je je tolik jeho vize Třetí říše.

Na ten­to popud se pro­střed­nic­tvím zís­ka­né­ho sti­pen­dia vydá­vá v roce 1936 do Německa, aby zde pil­ně stu­do­va­la na taměj­ší filo­zo­fic­ké fakul­tě. Kromě samot­né­ho stu­dia tu má mož­nost se sama na vlast­ní kůži pře­svěd­čit o všu­dypří­tom­ném nacis­tic­kém běs­ně­ní pře­tvá­ře­jí­cí kaž­do­den­ní živo­ty všech oby­va­tel tam­ní­ho Německa.

A prá­vě hned po pří­jez­du do Německa dosta­la od své byt­né vel­mi cen­nou radu, díky níž se jí ale­spoň na kra­tič­ký čas poda­ři­lo nená­pad­ně pro­plou­vat živo­tem tam­ní­ho nacis­tic­ké­ho Německa coby stu­dent­ka Američanka, i když se skry­tým půvo­dem „na půl Židovka“.

Ona rada byt­né: „Nikdy Němcům, kte­ré pozná­te, oprav­du nikdy, neří­kej­te to, co si sku­teč­ně mys­lí­te. Tato země se pro­mě­ni­la ve věze­ní. Všichni doná­še­jí na gesta­po. To je taj­ná stát­ní poli­cie, smut­ní páno­vé hlí­da­jí­cí ide­je národ­ní­ho soci­a­lis­mu. Jsou to zlí lidé, veli­ce zlí. Němci se dosta­li do rukou ďáb­la, pro­sím, věř­te mi, sta­ré ženě. Má dra­há, vím, co říkám, Německu teď vlád­ne Ďábel. Prosím nikdy niko­mu nevěř­te, zejmé­na pokud pozná­te něko­ho z vyš­ších vrs­tev.“

Ovšem lás­ce a tou­ze se nedá poru­čit, a ani Jane neby­la výjim­kou. Z vlast­ní­ho vrto­chu si zača­la drob­nou milost­nou epi­zo­du s mla­dič­kým němec­kým nacis­tou, s kte­rým si zpo­čát­ku jen hrá­la, důmy­sl­ně jej svá­dě­la a dráž­di­la. Bohužel se situ­a­ce v Německu, vli­vem nástu­pu nacis­mu kom­pli­ku­je, a Jane musí rych­le uprch­nout do Francie.

„Mám pocit, že jsem v Berlíně sle­do­va­la usmě­va­vý režim, nevi­dě­la jsem tu zrůd­nost, ta je ukry­ta. Ale je cítit! Je pod povr­chem!“

V Paříži se popr­vé setká­vá nejen s vliv­ný­mi lid­mi, ale hlav­ně s Josipem Titem, jež bude mít o něko­lik let poz­dě­ji vel­mi zásad­ní vliv na její dal­ší život. Neuvědomovala si, jaký význam pro ni toto sezná­me­ní bude mít. Lidé, kte­ré na své ces­tě potká­vá­me, jsou nám osu­dem dáni jen na chví­li, ale někdy mají moc změ­nit celý život. 

Bohužel i v Paříži jí nako­nec jako stín dostih­ne její vlast­ní minu­lost. Zhrzený němec­ký mile­nec, nyní coby důstoj­ník Hlavního říš­ské­ho bez­peč­nost­ní­ho úřa­du Gestapo, ji vyhle­dá a jen tak nepus­tí ze svých pařá­tů. To, jak si dřív s ním pohrá­va­la ona, jí bude nyní oplá­ce­no a stá­vá se jeho sexu­ál­ní lout­kou na hra­ní.

Vlivem udá­los­tí se spo­leč­ně oci­ta­jí na Balkáně, odkud je už jen malý krů­ček do kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra v Jasenovac, kde úřa­du­je nej­vět­ší a nej­o­bá­va­něj­ší tyran Miroslav Filipovic, pře­zdí­va­ný jako bra­tr Satan.

V tom­to tábo­ře jsme svěd­ky důsled­né likvi­da­ce a usmr­co­vá­ní věz­ňů, a je jed­no, jest­li to byli Srbové, Židé nebo Cikáni, s nikým zde nemě­li žád­né sli­to­vá­ní. Ostatně ani samot­ní fašis­té se ješ­tě nikdy, jako prá­vě v tom­to tábo­ře, nese­tka­li s tak rafi­no­va­nou kru­tos­tí pový­še­nou na umě­ní a zvrá­ce­nou radost, kte­rou Ustašovcům při­ná­še­lo způ­so­bo­vá­ní utr­pe­ní a smr­ti dru­hým.

A prá­vě za těmi­to zdmi tábo­ra se coby vězen­ky­ně oci­tá Jane. Bude Jane dost sil­ná na to, aby pře­ži­la v tom­to tábo­ře? Podaří se jí z toho­to pek­la uté­ci, aby moh­la nako­nec podat svě­dec­tví o běs­ně­ní bra­t­ra Satana?

Kniha je roz­dě­le­na do tří roz­sáh­lých čás­tí mapu­jí­cí tři život­ní mil­ní­ky hlav­ní hrdin­ky Jane Coulfieldové, jež měli zásad­ní vliv a dopad  na dal­ší udá­los­ti v jejím živo­tě. První část se ode­hrá­vá na půdě nacis­tic­ké­ho Německa, dru­há část v roz­bou­ře­né Francii a posled­ní v pekle na úze­mí býva­lé Jugoslávie.

U pří­bě­hu Američanka mi chví­li trva­lo, než jsem se do kni­hy pořád­ně začet­la, neboť začá­tek byl vel­mi pozvol­ný, a hlav­ně napě­cho­va­ný vel­kým množ­stvím filo­zo­fic­kých myš­le­nek, jež mě tak tro­chu ruši­li od samot­né­ho čte­ní a poprav­dě bych tyto pasá­že i vyne­cha­la.

Teprve s útě­kem do Francie dochá­zí k obrov­ským dějo­vým zvra­tům a kni­ha koneč­ně nabí­rá neza­dr­ži­tel­né tem­po, díky němuž je jen těž­ké kni­hu odlo­žit a pře­stat číst. Ale pozor! Rozhodně není tato kni­ha, díky zob­ra­ze­ným a dopo­drob­na popsa­ným krva­vým scé­nám, vhod­ná pro čte­ná­ře se slab­ší nátu­rou.

Autor se sna­žil do kni­hy zakom­po­no­vat co nej­ví­ce důle­ži­tých his­to­ric­kých infor­ma­cí, jež by pozor­né­mu čte­ná­ři nemě­li jen tak pro­jít bez povšim­nu­tí. Velmi bar­vi­tě doká­zal vylí­čit krva­vé a vra­žed­né běs­ně­ní Ustašovců, jež díky své bru­ta­li­tě pře­vý­ši­li všech­no zlo pácha­né němec­ký­mi fašis­ty.

Při samot­ném čte­ní mi doslo­va běhal mráz po zádech, jin­dy se mi nao­pak zve­dal žalu­dek, či mě hrů­zy při­mě­ly k tomu, abych kni­hu na něja­kou chví­li odlo­ži­la a šla načer­pat jinam pozi­tiv­ní ener­gii.

U kni­hy se mi líbí začá­tek a konec celé­ho pří­bě­hu, jež se ode­hrá­vá na palubě par­ní­ku dne 20.7.1956. Teprve s dal­ším postup­ným čte­ním poma­lu odkrý­vá­me mozai­ku jed­not­li­vých udá­los­tí, kte­ré před­chá­ze­li této plat­bě tj. od květ­na 1936 až do toho­to dne.

Kniha je vel­mi dob­ře napsa­ná, ale díky vylí­če­ným bru­ta­li­tám běs­ní­cí­ho pek­la v bal­kán­ském Osvětimi, se k této kni­ze již nevrá­tím, neboť se mi jed­not­li­vé scé­ny vry­ly hlu­bo­ko do mys­li. 

Je to kni­ha s vel­mi sil­ným pří­bě­hem, jež v kaž­dém čte­ná­ři zane­chá nesmy­va­tel­nou sto­pu.

AMERIČANKA. Dojemný román o žen­ském údě­lu, lás­ce a bal­kán­ské Osvětimi

Napsal: Wojciech Dutka

Vydalo nakla­da­tel­ství CPress v Brně roku 2024 ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

1. vydá­ní

Počet stran: 374

ISBN: 978-80-264-5314-7

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře