Bára je dvanáctileté, zdánlivě normální děvče. Má rodiče, chodí do školy a vlastní černobílou kočku Barču, kterou získala, když se přestěhovali s rodiči z města na venkov. To bylo pro Báru v té době jediným pozitivem stěhování z Prahy. Tím druhým se stalo, že na půdě našla rozedraný kouzelný atlas, díky němuž se přenese do dob dávno minulých. Zatím se nedozvěděla, jak to dokáže, nicméně se vždycky octne tam, kam ukáže prstem na mapě. A nejinak tomu bylo i nyní. Dostala se na poušť, kde se málem zalkla vedrem. Doufala, že bude mít na sobě něco lehkého, ale omyl. Podle jejího mínění byla oblečená až moc.
Začala hledat vodu, ale bohužel pro ni ji nenašla. Šla kam ji oči vedly až do večera. Usoudila, že si bude muset odpočinout, protože jít přes by bylo nad její síly. Druhý den se vydala opět na cestu. Šla chvíli, když se potkala pro ni s divochy. Ale to nebyli divoši - byli to beduíni. Bára z nich měla strach, protože nikoho takového dosud neviděla. Beduíni se mezi sebou dohadovali, odkud přišla. Bára už to nevydržela a s pláčem prosila o pomoc a vodu. Beduíny se jí vyptávali odkud je, jak se dostala do pouště a co dělá její otec. Bára jim na všechno nebyla schopná kloudně odpovědět a tak ji vzali sebou.
Další dobrodružství Báry. Bára se poměrně často vydává do minulosti a mnohokrát se jí to málem nevyplatilo, protože se vždycky dostane do nějakého problému - často vlastní vinou a neznalostí. Jsou to výborné knížky, ale mě na to v uvozovkách rozčiluje, že v každém díle Bára projeví nějakou pro mě základní neznalost. Ale to vcelku zase až tak moc nevadí, jelikož to vykompenzuje příběh. Obálka je opět moc hezky vyvedená. Kniha má 160 stran a rozhodně doporučuju.
Nejnovější komentáře