Benedetta - Recenze (70 %)

Benne

Paul Verhoeven - Můj oblí­be­ný úchyl. Režisér mají­cí na svě­do­mí tako­vé kous­ky jako Robocop, (kte­rý mě uhra­nul svou až epic­kou měrou bizar­ní­ho nási­lí,) Total Recall, (Kde mě zau­ja­la krát­ká rolič­ka Sharon Stone mno­hem více než tře­ba v Základním Instinktu, od téhož reži­sé­ra) a pře­de­vším tvůr­ce  poči­nu Hollow Man, (Neviditelný Muž) s Kevinem Baconem v hlav­ní roli, což je sní­mek, kte­rý pro mne asi nej­ví­ce vysti­hu­je reži­sé­ro­vu per­verz­nost, kdy se nebo­jí poří­dit detail­ní záběr na nevi­di­tel­nou ruku hně­tou­cí dám­ské ňadro, aby z hlav­ní posta­vy násled­ně udě­lal již napros­to zavr­že­ní­hod­nou bytost, kte­rá umlá­tí holý­ma ruka­ma koč­ku.

Tentokrát se již 83letý (!) reži­sér půvo­dem z Holandska, (žijí­cí dlou­ho­do­bě za Velkou Louží) roz­ho­dl pro nepro­bá­da­né téma - Lesbické jep­tiš­ky v Itálii 17.století. Nezní to krás­ně? Zní. Takže jsem se i s pří­tel­ky­ní vydal do olo­mouc­ké­ho alter­na­tiv­ní­ho kina Telegraph, za což mu pat­ří dík.

Hned začá­tek sním­ku mě zau­jal, a donu­til mě se zamys­let - co vlast­ně donu­tí malou hol­čič­ku vstou­pit do kláš­te­ra? Jak zvlášt­ní a pohnu­tou mysl musí člo­věk mít, aby se již v dět­ství roz­hod­nul pro něco tako­vé­ho? Je to zvlášt­ní a pohnu­tá mysl, nebo sku­teč­né osví­ce­ní? Nechyběly i humor­né scé­ny, a pak už při­šlo ono oče­ká­va­né. (Na co bez­tak všich­ni v sále při­šli, a kdo říká že ne, ten lže.)

Lesbický romá­nek mezi dvě­ma hlav­ní­mi před­sta­vi­tel­ka­mi.

Přiznejme si - Benedettu i její partnerku/sokyni moh­ly hrát při­taž­li­věj­ší hereč­ky. Vsadím se ale, že Paul Verhoeven sle­do­val obsa­ze­ní prá­vě těmi­to tvá­ře­mi i něco jiné­ho, snad je to jejich sku­teč­ná sexu­ál­ní ori­en­ta­ce, snad jejich tvá­ře, kte­ré mají v sobě (v pří­pa­dě Virginie Efiry - Benedetta) cosi duchov­ní­ho, a (v pří­pa­dě Daphne Patakie - Bartolomea,) cosi vel­mi útrp­né­ho. Mimochodem - vel­mi mne zau­jal fakt, že před­sta­vi­tel­ce Benedetty, bylo v době natá­če­ní 43 let (!) zatím­co hereč­ka Daphne Patakia je naro­ze­ná v roce 1992. Virginie Efira mimo­cho­dem vypa­dá na svůj věk extrém­ně dob­ře, nevím do jaké míry za to mohou digi­tál­ní omla­zo­vá­ní a podob­né holly­wo­od­ské fine­sy, ale na její tělo se dívá o pozná­ní lépe než na její tvář. Virginie Efira (Narozená ve zna­me­ní býka, měří­cí 175 cm, kdy­by to něko­ho zají­ma­lo,) se roz­hod­ně nemá za co sty­dět, a kdy­by měli Oscaři něja­kou spe­ci­ál­ní kate­go­rii Obnažené hereč­ky nad 40, vypa­da­jí­cí extrém­ně dob­ře, Virginii Efiru bych s kli­dem nomi­no­val.

Sexuální scé­ny jsou jinak vel­mi rea­lis­tic­ky poja­té, od fil­mů pro dospě­lé se vskut­ku pří­liš neli­ší, zau­jal mě fakt, že 84letý chlíp­ník Paul si dal dokon­ce zále­žet i na detai­lech jako jsou typic­ké „mlas­ka­vé“ zvu­ky vychá­ze­jí­cí z dám­ských pohlav­ních orgá­nů a ve sním­ku lze najít i dal­ší rea­lis­tic­ké fine­sy.

Co se do fil­mu nao­pak mír­ně neho­di­lo, byly „sno­vé“ scé­ny, kte­ré mne sice poba­vi­ly kla­sic­kým ruko­pi­sem reži­sé­ra v podo­bě use­ka­ných hlav a trys­ka­jí­cí krve, ale svým poje­tím byly lehce debil­ní, a nepří­jem­ně mi při­po­mně­ly čes­ký počin Život je Život, což by se úpl­ně nemě­lo dít, a reži­sé­ro­vi to zce­la dobrou vizit­ku nedě­lá.

Nicméně nad fil­mem i více než týden po shléd­nu­tí poměr­ně pře­mýš­lím, ty budeš taky pře­mýš­let, a pokud jsi fanou­šek Holandského reži­sé­ra, nemáš co řešit, a jdeš na to! (Ale jen do kina, ostat­ní je low.)

Photos © Pathé Films