Na západní frontě klid

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Na západní frontě je klid. První, co vás napadne, je samozřejmě jméno Erich Maria Remarque. Myslím, že není mnoho lidí, kteří by tuto knihu nečetli, koneckonců je to stále povinná četba. Nicméně, jak už to u každé knižní adaptace bývá, měli bychom hodnotit hlavně samotný film, a ne to, zda je stejně přesný jako samotný román. Knihu jsem četl na střední škole, což už je nějaký ten pátek, takže si nepamatuji přesně děj a všechny postavy a dokonce ani detaily, ale něco mi v paměti utkvělo. Pocity zoufalství, smutku, beznaděje, vzteku, lítosti, strachu. Cítil jsem se osobně spojen se samotnými postavami. Co mi tento film dal? Krásnou vizuální stránku, krásné detaily, smysl pro detail, skvělé herecké výkony a pohrdání establishmentem, který nemá problém obětovat desetitisíce nevinných životů pro své vlastní ambice.

Film je v těchto ohledech dokonalý, na začátku perfektně navodí atmosféru, hudba vše umocňuje a bojové scény jsou propracované do nejmenších detailů, takže v určitých chvílích cítíte stejný strach a beznaděj jako pěšáci, kteří umírají při nesmyslných útocích. Kamera je perfektní, střih působí v některých momentech příliš uspěchaně a jindy zase nevyváženě. Jsou to však drobnosti, které tolik neruší dobře odvedenou práci. Co však chybí k dokonalosti? Děj bohužel opět ztrácí tempo. To, co jsem cítil u knihy, tedy ztrátu blízkých přátel, kamarádů ze školních lavic, není z filmu vůbec cítit. Jediné dvě ústřední postavy, které si pamatuji, jsou Paul a jeho negramotný kamarád švec. Jakákoli další ztráta mi připadal asi tak osobní, jako když generál sedí v pohodlí svého hradu, kde má všeho dostatek.

Viděl jsem jen ten odporný masakr, kdy dělostřelecká palba trhá křehká těla pěšáků na frontě nebo v zákopech. Je tam pár silnějších momentů, které zachycují krutost a nesmyslnost války, ale to je asi tak všechno. V polovině filmu jsem kontroloval čas a říkal si, kdy už to skončí, což mě docela mrzelo. Je škoda, že se takový film nepromítá v kinech, protože na velkém plátně by mu to slušelo. Možná tomu televize vzala určité kouzlo a proto jsem se chvílemi nudil. K dokonalosti chyběl kousek, a to propracovanost a propletenost postav, protože se vytrácí to podstatné, co nám Remarque ve svém románu sdělil. A to je přátelství a jeho nesmyslná ztráta.

80 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře