Práce Uwe Bolla jsou mezi fanoušky pojmem. Tedy pokud se o nějakých fanoušcích dá vůbec mluvit. Jedná se o rozsáhlou základnu příznivců PC her, z nichž Bollovy filmy čerpají inspiraci a díky kterým si Uwe Boll stvořil z početné skupiny herních fanoušků skupinu odpůrců svých filmů. Každopádně dosavadní neúspěchy neberou tomuto svéráznému režisérovi vítr z plachet a tentokrát nás oslovuje s dalším dílem, které vychází ze stejnojmenné počítačové hry. O tom, zda se jedná o příjemné překvapení nebo o pokračování béčkové série, bude i následující recenze.
Nutno přiznat, že dlouhou dobu jsem neměl tu příležitost poznat Bollovu tvorbu. Pochopitelně jsem něco slyšel, něco četl, ale nic z toho neviděl. Pročež jsem se jednoho dne rozhodl tuto neznalost trochu zmírnit i půjčil jsem si pln obav a očekávání právě Bloodrayne.
Jakožto divákovi původní PC hrou netknutému (i když jsem četl herní recenzi od jednoho známého) můžete věřit mé nepředpojatosti a neprosté neutralitě.
Pokud jde o děj, je veskrze průměrný. Máme tady arcizlosyna Kagana, který je momentálně asi nejmocnější vládce upírů (Ben Kingsley). Co by to bylo za hlavního zloducha, kdyby neměl zlotřilý plán? Takových plánů má obvykle zloduch hned několik, jinak by nemohl sklízet zasloužený strach nepřátel a respekt svých přisluhovačů. Tomu našemu stačí ke štěstí ovládnout svět, trochu otřepané, ale přesto pořád zabírá. K tomu potřebuje získat tři artefakty - srdce, oko a kost. Zatímco si po upírsku vysává na hradě slečny, jeho sluhové pilně pátrají po talismanech.
Když je ve filmu zloun, zákonitě se za vedlejší kulisou potuluje jeho opak. Protiváhou zla budou členové bratrstva na ochranu proti hrozbě upírů Sebastian (Matthew Davis), Vladimir (Michael Madsen) a lučištníce Katharina (Michelle Rodriguez). Ne, nezapomněl jsem, jenže to nejlepší na konec. Je tu pochopitelně další nejhlavnější z hlavních hrdinů (tedy vlastně hrdinek) Rayne (Kristanna Loken) napůl člověk, napůl upír. Ta má k nepřátelství vůči Kaganovi osobní důvod. Jako malá se stala svědkem vraždy své matky právě Kaganem.
Naše trojice bojuje proti upírům, Kagan většinu filmu jen předvádí chladné upírské pohledy, Rayne chvilku bojuje sama, na chvilku se spojí s bratrstvem, pak se jejich cesty rozcházejí (navzdory vášni, jež vzplanula mezi Rayne a jedním ze dvou kladných mužských hrdinů). To už všichni bojují sami za sebe, následně se zase spojí proti Kaganovi - no a vše vyvrcholí v konečné krvavé zúčtování.
Vytýkat tomuto filmu nedostatky je jako kopat do ležícího. Ne, že by to nebylo zábavné, ale dobře, kopneme si. Kde začít? Hned na začátku mi přišlo docela atraktivním prostředí středověkého Rumunska (dobře, tak chytrý nejsem - že se natáčelo v Rumunsku jsem našel jinde). Napsal jsem středověkého? Inu, po chvilce jsem musel přehodnocovat svůj poněkud unáhlený závěr. Podle dalších záběrů jsem začal nabývat dojmu, že se jedná spíš o 18. století. V jaké době se tedy děj odehrává, je záhadou (osobně se kloním k pozdějšímu časovému odhadu). Každopádně oproti hře se rozhodně nejedná o století dvacáté.
Nejde přehlížet nesmyslnost dialogů. Ve filmech právě dialogy jsou hlavním pojivem a sdělením. V Bloodrayne to neplatí. Na film se můžete dívat s vypnutým zvukem. Chvilku si budou postavy něco říkat, pak půjdou vysekat pár upírů, v dalším záběru už někam jedou - záběr na přírodu a vzápětí chce někdo vysekat hlavní hrdiny. Pokud jde o bitevní scény, kromě toho, že červenou tekutinou se v nich rozhodně nešetří, jsou řešeny až zběsilým střihem. Obecně soubojové scény patří k zajímavějším momentům filmu, ale skoro žádnou z nich si neužijete, protože kamera neustále skáče z jednoho šermíře na druhého. Zlí jazykové neuspějí s vysvětlením, že šlo o zastírací manévr. Osobně si nemyslím, že tento fenomén způsobily nejisté výkony herců v bitevních sekvencích. U šermování ještě chvíli zůstaneme.
V poslední scéně se šermování náhle zvrhne v ukázku asijských bojových umění, ačkoliv předtím se poctivě tvořila iluze klasických soubojů. Proč? Zdálo se to snad tvůrcům málo akční?
Pominu nedostatky ve scénáři. Rozepisovat všechny nesmysly, které film obsahuje, je zbytečné.
Dost mě zaráží, jak to Uwe Boll dělá, že v jeho filmech hrají tak dobří herci, i když je téměř jisté, že celý projekt bude propadákem? Každopádně jistá snaha od herců tu vidět je a některé jejich výkony patří k tomu lepšímu, co ve snímku uvidíte. Celkově bych řekl, že ve filmu jsou čtyři věci, které vás mohou potěšit: herci a některé jejich výkony, soubojové scény, snaha o vybudování hororové atmosféry a Kristanna Loken (tedy nevím, zda potěší dívky, ale uznejte, že je na ni hezký pohled a role divoké a hezké Rayne jí sedla).
Nerad bych, abyste nabyli dojmu, že film je úplně špatný. Není. Tady si neodpustím jistou citaci (inspiraci) z reklamy, která říká, že lepší je vidět sklenici spíš poloplnou, než poloprázdnou. Řadím se k této kategorii. Film není špatný, prostě není dobrý.
Bloodrayne
USA / Německo, 2006
Žánr: Horor/Fantasy
95 minut
Režie: Uwe Boll
Scénář: Guinevere Turner
Hrají: Kristanna Loken, Michelle Rodriguez, Matthew Davis, Ben Kingsley, Michael Madsen, Billy Zane, Will Sanderson, Udo Kier, Meat Loaf, Michael Paré, Madalina Constantin, Daniela Nane
