Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Druhé dějství
Scénář
Úkolem scenáristy a dramatika Lee Halla a Hoopera bylo vymyslet, jak by z textů písní mohli vytvořit výpravnou strukturu příběhu. Hall měl již s podobnou prací zkušenost, když k filmu Billy Elliot vytvořil scénář a později k jeho muzikálové adaptaci napsal i texty písní.
„Na Cats jsou úžasná ta muzikálová čísla,“ říká Hall. „Je to jedna skvělá píseň za druhou. Strukturu to má, ale příběh to postrádá. Příběh filmu musí mít konkrétní směr, takže jsme se s Tomem rozhodli udělat si cestu po Londýně. Scénář jsme psali v Soho, ale chodili jsme ulicemi sem a tam. Jednoho dne nám došlo, že náš výlet je vlastně fascinující, že je to vlastně Londýn T. S. Eliota, který ožívá v ulicích Soho a v ulicích centrálního Londýna. Uvědomit si to byl náš první krok.“
Na rozdíl od původního muzikálu, který se odehrává v roce 1980, se Hooperovy Cats odehrávají v Londýně roku 1930, kdy Eliot žil a kdy v Londýně psal. Toto rozhodnutí nakonec dalo směr celému filmu a promítá se jak ve výpravě, tak tematicky. „30. léta 20. století byla vlastně koncem muzikálové éry,“ říká Hooper. „V této meziválečné době byl muzikál vymírající formou umění. Naše geniální výtvarnice Eve Stewart našla úžasné fotografie, na kterých jsou rozpadající se muzikálová divadla ze Soho a z West Endu té doby. A když se nad tím zamyslíte, Cats je vlastně taková hudební recenze. Spousta umělců se svým vlastním stylem přichází pobavit publikum. Od Andrewa Lloyda Webbera víme, že T. S. Eliot některé své básně napsal na základě rytmu hudebních hitů. Cats je vlastně kabaret. Každá z koček se Staré Mojčíčové snaží dokázat, že za to stojí, a náš příběh je zasazen do doby, kdy taková forma divadla upadá.“
Dalším důležitým krokem bylo najít takovou postavu, které by se diváci mohli chytit. „Přemýšleli jsme o někom, kdo se vydává na dobrodružnou cestu, což nás přivedlo k pohádkám a ke klasickému vypravěčskému stylu,” říká Hall. „Pak mě napadlo, že bychom v příběhu mohli sledovat pouze jednu hlavní kočku. Tak jsme došli k nápadu mladé kočky Viktorie, která v Londýně prožívá své dobrodružství.”
Postava Viktorie se v původním muzikálu sice objevuje jako hlavní tanečnice, ale není to hlavní postava, původně dokonce ani neměla svou vlastní píseň. Filmoví tvůrci tudíž její postavu museli rozvést tak, aby posloužila dějové lince. „Viktorie se ve světě koček stává naší průvodkyní,” říká Debra Hayward. „Navazujeme na tradici pohádek – Alenka, která spadne do králičí nory, Dorothy, kterou odnese tornádo nebo Wendy, která oknem uteče s Petrem Panem.”
Hall a Hooper Viktoriinu postavu doplnili o partnera, Mistra Myštofelese, prominentního kocoura, kterého pro film upravili. „Chtěli jsme Viktorii pro její dobrodružství vytvořit nějakého parťáka,“ říká Hall. „Mistr Myštofeles je vtipný a neohrabaný moula, ze kterého se na konci vyklube dobrák a díky kterému Viktorie nakonec objeví svou vlastní smyslnost.“
Všechny postavy, které Viktorie v nevšedním světě potkává, ji do jejich světa zasvěcují, ale také ona je na oplátku něčemu naučí. Setkání Viktorie a zavržené kočky Hryzabely použili Hooper a Hall ve filmu jako hlavní emocionální dějovou linku. „Cats je ve skutečnosti hodně o významu komunity,“ říká Hooper. „Hryzabela žije na okraji společnosti a ve filmu znázorňuje téměř stav bezdomovectví. Ostatní kočky ji až krutě ze svých kruhů vyloučily. A je to právě Viktorie, bezelstný outsider, která předsudky smečky zpochybní. Dokáže, že jsme silnější, pokud si umíme navzájem odpouštět, a že společnost, která je tolerantní, je ve skutečnosti silnější. Znamená to, že ve středu tohoto poutavého, vtipného, nádherného a pohádkového muzikálu je nadčasový příběh o důležitosti tolerance, komunity a odpuštění.“
(4,91 z 5)