Sněhurka a lovec

Sněhurka a lovec byl poměr­ně oče­ká­va­ný a hlav­ně hod­ně mar­ke­tingo­vě pro­sa­zo­va­ný sní­mek s mla­dý­mi naděj­ný­mi her­ci v čele. Výsledek? Posuďte sami.

Kristen Stewart je hvěz­dič­kou, kte­rá začí­ná hořet pořád­ným pla­me­nem. Rozhodně to není něja­ká prvo­plá­no­vá krás­ka, kte­rá by se řadi­la po bok těch nác­ti­le­tých sle­či­nek a prin­ce­zen, ale nao­pak jed­ná se o jed­nu z těch mla­dých, kte­ré v sobě herec­tví mají. Rozhodně to uká­za­la ve fil­mech, kte­ré nema­jí na začát­ku názvu „Twilight Saga“. „Sněhurka a lovec“ ale roz­hod­ně není jed­ním z těch fil­mů, kvů­li kte­rým by se Kristen měla zařa­dit po bok svých uzná­va­ných kole­gyň.

S trai­le­rem ke sním­ku ke mně při­šel pocit, že tohle bude doce­la horo­ro­vá podí­va­ná, kte­rá posu­ne kla­sic­kou pohád­ku do tem­ných hájem­ství, kam někte­ré pohád­ky vylo­že­ně pat­ří. Prostě si o to říka­jí. Byl by to krás­ný kon­trast ke komic­ké a vizu­ál­ně až pře­plá­ca­né „Sněhurce“, kte­rá se do kin dosta­la o něco dří­ve. Jenže kosa nara­zi­la na kámen. Ne úpl­ně, ale tro­chu ano. Ztupila se.

Prvně je potře­ba si uvě­do­mit, že „Sněhurka a lovec“ je main­stre­a­mo­vý film, kte­rý měl za úkol zaujmout širo­ké pub­li­kum. Proč jinak také ta masiv­ní reklam­ní kam­paň, kte­rá se dosta­la i k nám. Už z toho­to samot­né­ho fak­tu jas­ně vyplý­vá, že film nemů­že být moc drs­ný. Někteří lidé by to nesnes­li. Ale přes­to je zde něko­lik momen­tů, kte­ré lze roz­hod­ně ozna­čit za pořád­ně sil­né – napří­klad roz­ře­zá­vá­ní ptáč­ka a pojí­dá­ní jeho vnitř­nos­tí, tro­cha toho use­ká­vá­ní. Ne, není to úpl­ně jem­ný film, ale je fakt, že by to šlo ješ­tě hůř, čímž mys­lím drs­ně­ji.

Problém fil­mu je v tom, že je to vlast­ně tako­vá smě­si­ce něko­li­ka fil­mů najed­nou. Opět. Chvíli má člo­věk pocit, že sle­du­je „Pána prs­te­nů“, pak zase „Avengers“, stře­do­vě­ký horor „Černá smrt“, najed­nou je z toho horor v lesích, stře­do­vě­ké dra­ma, pak zase krás­ný pohád­ko­vý film. Scény se stří­da­jí, jako kdy­by byly sem tam pros­tě jen posklá­dá­ny za sebou. Scény z jiných sním­ků, ale se stej­ný­mi her­ci. Z původ­ní­ho pří­bě­hu navíc sku­teč­ně nezů­sta­lo mno­ho, a tak je zde jen Sněhurka a zlá mace­cha. No a samo­zřej­mě trpas­lí­ci.

Výkony her­ců jsou uchá­ze­jí­cí, nej­lep­ší je roz­hod­ně Charlize Theron, kte­rá je pros­tě krás­ná, s tím člo­věk moc nena­dě­lá. Navíc umí hrát. Trpaslíci mi vadi­li, pro­to­že to byli nor­mál­ně vyso­cí her­ci, kte­ré jen digi­tál­ně zmen­ši­li. Liliputi ve fil­mu „Sněhurka“ mi při­šli mno­hem při­ro­ze­něj­ší. Vidět Boba Hoskinse nebo Nicka Frosta jako trpas­lí­ka mi pros­tě nepři­šlo tak skvě­lé, i když – pokud nic jiné­ho – aspoň byli vtip­ní. Film je hod­ně nevy­vá­že­ný. Na jed­nu stra­nu se sna­ží být epic­ký, na dru­hou stra­nu pak zase vrůs­tá do malých scén. Za nevy­rov­na­nost a za to, že je to poměr­ně roz­ta­ha­né, dávám jen mír­ně nad­prů­měr­né hod­no­ce­ní. Žádný vel­ký záži­tek se ani v kině neko­ná.

Hodnocení: 55 %

Photo © Universal Pictures