Do You even Forklift? – neobvyklý simulátor vysokozdvižného vozíku s nádechem japonské idyly

Foto: Take IT Studio!, Kurki.games,Garage 5

„Do You even Forklift?“ je ori­gi­nál­ní a lehce absurd­ní simu­lá­tor, kte­rý vás zave­de do poklid­né japon­ské pre­fek­tu­ry, kde se pro­střed­nic­tvím vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku sna­ží­te řešit hádan­ky a par­ko­va­cí výzvy. Tato nená­roč­ná, ale zábav­ná hra nabí­zí pří­jem­nou rela­xač­ní atmo­sfé­ru a špet­ku humo­ru, kte­rý oce­ní pře­de­vším fanouš­ci klid­něj­ších her a japon­ské este­ti­ky.

Úvod

Na prv­ní pohled by se moh­lo zdát, že „Do You even Forklift?“ je jen dal­ší z řady simu­lá­to­rů těž­kých stro­jů, ale už po chví­li hra­ní zjis­tí­te, že je to titul s vlast­ní osob­nos­tí a spe­ci­fic­kým kouz­lem. Hra vás posta­ví do role řidi­če vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku, kte­rý musí po japon­ském ost­ro­vě zve­dat, pře­mis­ťo­vat a par­ko­vat různá vozi­dla, pře­de­vším malé kei cars, a plnit zada­né úko­ly. Přestože kon­cept zní jed­no­du­še, hra nabí­zí více než jen mecha­nic­ké pře­sou­vá­ní objek­tů. Díky své vol­né struk­tu­ře a humor­né­mu poje­tí vytvá­ří neotře­lý záži­tek, kte­rý je spí­še o zába­vě než o přes­nos­ti nebo závo­dech s časem.

Inspirace japon­skou kul­tu­rou a ani­ma­ce­mi stu­dia Ghibli je patr­ná jak v gra­fic­kém sty­lu, tak v atmo­sfé­ře hry. Ostrov, po kte­rém se pohy­bu­je­te, je laděn do poklid­ných, někdy téměř pohád­ko­vých barev a pro­stře­dí, kde nechy­bí nená­pad­né detai­ly jako koč­ky, rame­no­vé mis­ky nebo tra­dič­ní japon­ská archi­tek­tu­ra. Hra je díky tomu ide­ál­ní vol­bou pro hrá­če, kte­ří si chtě­jí odpo­či­nout od hek­tic­kých titu­lů a užít si klid­nou, ale zábav­nou hra­tel­nost.

Hratelnost

Hratelnost „Do You even Forklift?“ je zalo­že­ná na jed­no­du­chém ovlá­dá­ní vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku, kte­ré však nabí­zí dosta­tek pro­sto­ru pro kre­a­ti­vi­tu a expe­ri­men­ty. Ovládání je při­způ­so­be­no tak, aby co nej­ví­ce při­po­mí­na­lo sku­teč­ný elek­tric­ký vyso­kozdviž­ný vozík, a to i s jeho typic­kou fyzi­kou – ply­nu­lým zasta­vo­vá­ním při uvol­ně­ní ply­nu, mož­nos­tí jízdy vpřed a vzad a mani­pu­la­cí s vid­li­ce­mi. Přestože hra nekla­de důraz na rea­lis­tic­ké sklá­pě­ní sto­žá­ru nebo jiné kom­pli­ko­va­né prv­ky, základ­ní ovlá­dá­ní je intu­i­tiv­ní a rych­le si na něj zvyk­ne­te.

Úkoly v jed­not­li­vých úrov­ních jsou vesměs jed­no­du­ché: je tře­ba zapar­ko­vat kon­krét­ní vozi­dla na pře­dem urče­ná mís­ta pod­le bar­vy nebo typu. Zároveň se však do hry pro­mí­tá i zají­ma­vá mecha­ni­ka, kdy napří­klad musí­te zved­nout na vid­li­ce vozi­dlo, aby bylo mož­né s ním pro­jet přes par­ko­viš­tě s ome­ze­ním na urči­tý druh vozi­del, ane­bo odkli­dit pře­káž­ky, abys­te se dosta­li k sbě­ra­tel­ským před­mě­tům, jako jsou koč­ky či ramen. Tyto prv­ky hře dodá­va­jí na zábav­nos­ti a moti­vu­jí k hle­dá­ní růz­ných cest, jak úrov­ně spl­nit, čas­to i vel­mi neor­to­dox­ním způ­so­bem. Navíc hra neob­sa­hu­je žád­né časo­vé limi­ty, což výraz­ně sni­žu­je stres a pod­po­ru­je expe­ri­men­to­vá­ní.

Grafika a zvuk

Grafické zpra­co­vá­ní je jed­nou z hlav­ních před­nos­tí „Do You even Forklift?“. Hra se vizu­ál­ně inspi­ru­je japon­ským ani­me sty­lem s jem­ný­mi pas­te­lo­vý­mi barva­mi a pří­jem­ný­mi, neagre­siv­ní­mi detai­ly. Prostředí je sty­li­zo­va­né a mís­ty až pohád­ko­vé, což pod­tr­hu­je cel­ko­vou rela­xač­ní atmo­sfé­ru. Postavy a objek­ty jsou jed­no­du­ché, avšak este­tic­ky ladě­né tak, aby ladi­ly s cel­ko­vou vizí klid­né­ho, ale zábav­né­ho dob­ro­druž­ství. Mapa ost­ro­va a jed­not­li­vé loka­ce půso­bí živě, a přes­to­že se nejed­ná o gra­fic­ký trhák, sty­li­za­ce a pozor­nost k detai­lu zajiš­ťu­jí dosta­tek vizu­ál­ní­ho potě­še­ní.

Zvuková strán­ka je nená­pad­ná, ale kva­lit­ní. Hudba kom­bi­nu­je prv­ky lo-fi a leh­ké­ho jaz­zu, což vytvá­ří uklid­ňu­jí­cí kuli­su, kte­rá pod­po­ru­je sou­stře­dě­ní při řeše­ní háda­nek a záro­veň při­spí­vá k poho­do­vé atmo­sfé­ře hry. Zvuky vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku, trou­be­ní a dal­ší efek­ty jsou věr­ně zpra­co­va­né a při­spí­va­jí k cel­ko­vé­mu pono­ře­ní do hry. Díky tomu je záži­tek uvol­ně­ný a pří­jem­ný, bez ruši­vých ele­men­tů, kte­ré by moh­ly naru­šit klid­nou hra­tel­nost.

Příběh

Příběh „Do You even Forklift?“ je spí­še rám­co­vý a slou­ží pře­de­vším jako leh­ký moti­vá­tor k plně­ní úko­lů. Hráč se ují­má role „nezbed­né­ho“ vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku, kte­rý se roz­ho­dl poba­vit a tro­chu „zlo­bit“ po celém ost­ro­vě. V prů­bě­hu hra­ní se tak postup­ně odha­lu­jí růz­né drob­né pří­bě­ho­vé momen­ty, kte­ré však zůstá­va­jí spí­še v poza­dí. Hra se nevy­zna­ču­je hlu­bo­kou nebo kom­pli­ko­va­nou nara­tiv­ní lin­kou, což může být pro někte­ré hrá­če zkla­má­ním vzhle­dem k uve­de­ným inspi­ra­cím stu­di­em Ghibli, kte­ré jsou zná­mé svý­mi pro­pra­co­va­ný­mi pří­běhy a sil­nou atmo­sfé­rou.

Nicméně tato absen­ce kom­plex­ní­ho pří­bě­hu je záměr­ná a odpo­ví­dá cel­ko­vé filo­zo­fii hry – jde pře­de­vším o záži­tek z ovlá­dá­ní vozí­ku, expe­ri­men­to­vá­ní a zába­vu při řeše­ní puzzle prv­ků, niko­liv o dra­ma­tic­ké vyprá­vě­ní. Hra tak uspo­ko­jí pře­de­vším hrá­če, kte­ří hle­da­jí rela­xač­ní zále­ži­tost bez nut­nos­ti sle­do­vat slo­ži­té dějo­vé zvra­ty.

Technické zpracování

Po tech­nic­ké strán­ce je „Do You even Forklift?“ nená­roč­ná hra, kte­rá zvlád­ne běž­ný počí­tač s mini­mál­ní­mi para­me­t­ry. Vyžaduje pou­ze 1 GB RAM a nekla­dé náro­ky na gra­fic­kou kar­tu či pro­ce­sor, což ji činí dostup­nou i pro star­ší nebo slab­ší stro­je. Díky jed­no­du­ché gra­fi­ce a nená­roč­né mecha­ni­ce je hra vel­mi sta­bil­ní a bez výraz­ných tech­nic­kých pro­blé­mů.

Ovládání je intu­i­tiv­ní a bez­pro­blé­mo­vé, a i přes počá­teč­ní drob­nou nezvyk­lost v pře­pí­ná­ní mezi jízdou vpřed a vzad se na něj hráč brzy adap­tu­je. Hra nabí­zí mož­nost restar­tu úrov­ně, což je prak­tic­ké zejmé­na při neče­ka­ných chy­bách nebo zasek­nu­tí se v mapě. Příjemným detai­lem je i mož­nost pře­sko­čit obtíž­něj­ší úrov­ně, což sni­žu­je frustra­ci a zvy­šu­je pří­stup­nost hry pro šir­ší spek­trum hrá­čů.

👍 Kladné body

• Jedinečný a zábav­ný kon­cept simu­la­ce vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku s leh­kou hádan­ko­vou slož­kou.
• Příjemná a uklid­ňu­jí­cí atmo­sfé­ra pod­po­ře­ná japon­skou este­ti­kou a lo-fi hud­bou.
• Intuitivní ovlá­dá­ní, kte­ré věr­ně napo­do­bu­je sku­teč­ný vozík a při­tom zůstá­vá pří­stup­né.

👎 Záporné body

• Krátká dél­ka hry, kte­rá po dokon­če­ní úrov­ní nena­bí­zí výraz­něj­ší nový obsah.
• Chybí pro­pra­co­va­ný pří­běh, což může zkla­mat hrá­če oče­ká­va­jí­cí hlub­ší nara­tiv.
• Hra je poměr­ně nená­roč­ná a nekla­de vět­ší výzvy, což nemu­sí vyho­vo­vat hrá­čům hle­da­jí­cím kom­pe­ti­tiv­ní záži­tek.

Závěrečné hodnocení

„Do You even Forklift?“ je nená­roč­ná, přes­to vel­mi sym­pa­tic­ká hra, kte­rá při­ná­ší netra­dič­ní simu­la­ci vyso­kozdviž­né­ho vozí­ku s důra­zem na zába­vu, svo­bo­du a leh­kou hádan­ko­vou mecha­ni­ku. Díky své atmo­sfé­ře a jed­no­du­ché­mu ovlá­dá­ní si ji uži­jí pře­de­vším fanouš­ci rela­xač­ních a koo­pe­ra­tiv­ních titu­lů, kte­ří chtě­jí na chví­li vypnout a poba­vit se bez tla­ku a stre­su. Krátká doba hra­ní a absen­ce hlub­ší­ho pří­bě­hu ji však limi­tu­jí jako titul pro dlou­ho­do­bé hra­ní. Celkově však jde o pove­de­ný indie počin, kte­rý sto­jí za vyzkou­še­ní, zvláš­tě pokud máte rádi japon­skou kul­tu­ru a tro­chu absurd­ní humor.

Hodnocení: 75 %