Nejnovější přírůstek do legendární série Doom přináší novou éru krveprolití. Doom: The Dark Ages mění prostředí, zavádí nové mechaniky a posouvá technické limity na maximum. Přestože hra exceluje po vizuální a akční stránce, ne každému musí její středověce laděný svět a nové prvky sednout. Jak obstál Doomguy v době temna?
Když vyšel nejnovější Doom v roce 2017, byl to velký úspěch. Prostě to byla a také je velká akční střílečka s metalovou hudbou. V pokračování Doom Eternal přišlo ještě více akce a mrzačení příšer. Letošní rok nám přinesl Doom: The Dark Ages, který nám přinesl další změny.
První hry šlo bez problémů hrát i bez výkonné sestavy, ale už je prostě jiná doba a je povinnost mít ty nejnovější grafické karty a procesory. Už si to prostě zahrajete pouze na počítačích s RTX (AMD alternací) grafik. Je to už prostě povinnost.
S výkonnými PC jsou nutné i grafické „orgie“. To hra úplně splní. Na rozdíl od jiných her je velmi dobře optimalizovaná. Když si správně nastavíte všemožné detaily, dle Vašeho přání, tak hra jde velmi plynule. Snímková frekvence se nehne ani o píď, a propady FPS skoro neexistujou.
Slavným Doomguy prošel také updatem. Hlavně jeho zbraně se změnily. Dostal nové a také ukatované verze starých zbraní z předchozích her. Největší změnou oproti starším hrám je ozubený štít, kterým se nejenom braní, ale používá ho i jako zbraň, nejen na házení, ale určité typy útoků od protivníků může i odrazit a poškodit protivníka. Použítí svého štítu má velmi dobré opodstatnění, usnadní Vám to průchod hrou.
Nesmíme zapomenout i na slavné Glory Kills. Oproti předchozím hrám ke slavné kill akci moc často nedochází, pouze u některých bossů, jejíž zabití si můžete v klidu vychutnat.
Doomguy se svojí výbavou není jediným, kdo zabijí příšery. K zabíjení příšer slouží i mechanický Mech a létající drak. Oba dva slouží k jinému hraní a tak nejde jenom o zabijení Doomguyem.
Mně se ale hra, oproti předchůdcům, moc nelíbila. Technická kvalita hry je velmi dobrá. Grafika hry je také velmi povedená. Čekám i na patch s Path tracingem, který hru ještě zkvalitní.
17. července 2025 Divia – strážkyně zeleného věku Letos jsem opět zavítala do Karlových Varů na Mezinárodní filmový festival – a podařilo se mi na poslední chvíli koupit pár volných lístků – mezi nimi i Divia, ukrajinsko-polsko-nizozemský […] Posted in Filmové recenze
17. července 2025 Perla – psychologická miniatura Právě dnes, uprostřed léta – času prázdnin a dovolených – jsem byla vyslána do pražského kina Atlas na novinářskou projekci filmu Perla režisérky Alexandry Makarové. Snímek měl světovou […] Posted in Filmové recenze
17. července 2025 Tajemství loňského léta 3 Opět se vrací tajemný rybář se svým ostrým hákem. Snad už naposledy! Colorado: V jednom malém městečku se právě konají oslavy 4. července. Skupinka přátel se rozhodne oživit pověru o […] Posted in Retro filmové recenze
15. července 2025 Tajemství loňského léta 2: Rok poté Vyhraná dovolená na Bahamách se nebude vyvíjet přesně podle jejich představ. Vrah z minulosti je zpět, aby dokonal to, co před rokem začal. Julie stále prožívá i po roce noční můry, ve […] Posted in Retro filmové recenze
Nejnovější komentáře