#DP180: King-Size Conan

kingsizeconan

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

 Autorem člán­ku je Daniel Palička

Scénář: Roy Thomas, Kurt Busiek, Chris Claremont, Kevin Eastman, Steven S. DeKnight

Kresba: Steve McNiven, Pete Woods, Roberto de la Torre, Kevin Eastman, Jesús Saiz

Barbar Conan minu­lý rok osla­vil 50 let od doby, kdy se popr­vé obje­vil v seši­tě “Conan The Barbarian #1”. Marvel se u pří­le­ži­tos­ti význam­né­ho jubi­lea roz­ho­dl, že vydá spe­ci­ál “King-Size Conan”, pro­střed­nic­tvím něhož zma­pu­je význam­ná obdo­bí Conanova živo­ta. Přizval si jedi­neč­né scé­náris­ty a výtvar­ní­ky, kte­ří jsou s Conanem neod­mys­li­tel­ně spja­tí, a nebo­jác­né­ho bar­ba­ra z Cimmerie jim dal na hra­ní. Dostali kre­a­tiv­ní vol­nost a moh­li si dělat, co se jim zachtě­lo. Výsledkem byl útlý spe­ci­ál, jenž nám dohro­ma­dy nabí­dl pět zce­la uza­vře­ných poví­dek. Na kaž­dou z nich se detail­ně podí­vá­me, při­čemž na samot­ný závěr si řek­ne­me, zda násle­du­jí­cí sešit vůbec sto­jí za vaši pozor­nost. 

The Barbarian - Aftermath -- And A Beginning (Scénář - Roy Thomas, Kresba - Steve McNiven) 

Roy Thomas je nejen jed­ním z nej­pro­slu­lej­ších mar­ve­lov­ských tvůr­ců, jenž stvo­řil posta­vy jako Vision, Adam Warlock, Ultron a mno­ho jiných, ale také tvůr­ce, kte­rý posta­vu nebo­jác­né­ho hrdi­ny z romá­nů Roberta E. Howarda pře­ve­dl začát­kem 70. let do komik­so­vé podo­by. Není tedy divu, že celý sešit ote­ví­rá povíd­ka, na níž spo­lu­pra­co­val se Stevem McNivenem (zná­mý díky komik­sům jako Starý dob­rý Logan, Občanská vál­ka nebo Uncanny Inhumans).   

Jde o sviž­nou povíd­ku, jíž nechy­bí akce, ani skvě­lá prá­ce s titul­ní posta­vou. Navíc, McNivenovi se per­fekt­ně daří pra­co­vat s pro­stře­dím, díky čemuž je čte­nář­ský záži­tek ješ­tě lep­ší. Už úvod­ní strán­ka vám vyra­zí dech, to mi věř­te. 

Opravdu skvě­lý kus prá­ce, kte­rý mimo jiné fun­gu­je jako skvě­lá pře­de­hra ke Conanově komik­so­vé­mu debu­tu (až bude­te číst, pocho­pí­te). Royi Thomasovi Conan jde, což v “Aftermath -- And a Beginning” plně doka­zu­je. Na začá­tek jsme si nemoh­li přát nic lep­ší­ho.

The Thief - In The City of Thieves (Scénář - Kurt Busiek, Kresba - Pete Woods)

Kurt Busiek má podob­ně jako Roy Thomas v one-shotu “King-Size Conan” své prá­vo­plat­né mís­to. Když prá­va na Conana zís­ka­lo vyda­va­tel­ství Dark Horse, cho­pil se jeho hlav­ní řady prá­vě on. Scénárista, kte­rý má na kon­tě věhlas­né komiksy jako Astro City nebo Marvels (čes­ky Zázraky), doká­zal z Conanovy myto­lo­gie vytě­žit maxi­mum, a tak není divu, že se Busiekova série dočka­la chvá­ly a obdi­vu. 

Co se týče jeho povíd­ky, jejíž název zní “In The City of Thieves”, není vůbec špat­ná. Scénář mi sedl a zob­ra­ze­ní teh­dej­ší eta­py Conanova živo­ta (v tom­to pří­pa­dě éry, kdy tulá­ci, zlo­dě­jíč­ci a lupi­či byli v Hyborii na vze­stu­pu) se poved­lo na jed­nič­ku. Příběh má spád a při čte­ní se v žád­ném pří­pa­dě nudit nebu­de­te. Kresba Peta Woodse sice není nijak objev­ná, ale pro úče­ly povíd­ky se doce­la hodí. Dokonce nechy­bí ani pár humor­ných scén, kte­ré neje­nom že zpes­t­řu­jí vyprá­vě­ní, ale také skvě­le odleh­ču­jí někte­ré pasá­že (a co víc, doká­žou vám vyča­ro­vat úsměv na tvá­ři, co se vždyc­ky počí­tá). A abych neza­po­mněl, závě­reč­ná poin­ta je fan­tas­tic­ká. 

Ano, je prav­da, že Busiek roz­hod­ně mohl ze záplet­ky vytě­žit o pozná­ní více. Kdyby si dal s někte­rý­mi posta­va­mi více prá­ce a mír­ně by pozmě­nil někte­ré díl­čí momen­ty, mož­ná by výsle­dek byl ješ­tě o stu­peň lep­ší. I přes­to však jde o solid­ní kus prá­ce. Žádný vel­ko­le­pý zázrak to sice není, ale Busiekovy kva­li­ty na něm jsou patr­né. Za mě spo­ko­je­nost. 

The Mercenary - Die By The Sword (Scénář - Chris Claremont, Kresba - Roberto de la Torre)

Povídka od legen­dár­ní­ho Chrise Claremonta, duchov­ní­ho otce X-Menů, a Roberta de la Torry mě ohro­mi­la, a to doslo­va! 

Emotivní pří­běh, jenž se celou dobu ode­hrá­vá během jed­né kru­té bitvy, vám vyra­zí dech nejen sty­lem vyprá­vě­ní, ale také úchvat­nou kresbou, s níž si dal de la Torre oprav­du zále­žet. Akční scé­ny jsou úchvat­né a krás­ně krva­vé, což v kom­bi­na­ci s výraz­ným tma­vým colo­rin­gem Carlose Lopeze vytvá­ří skvě­lou kom­bi­na­ci. Atmosféra kru­té­ho bojiš­tě na vás rázem dýchá ješ­tě více, a navíc se doká­že­te lépe pono­řit do cel­ko­vé­ho vyprá­vě­ní. 

Claremont pre­ciz­ně bilan­cu­je mezi akč­ní­mi, mno­hem zbě­si­lej­ší­mi pasá­že­mi a poma­lej­ší, o pozná­ní intim­něj­ší slož­kou, díky čemuž je děj kohe­rent­ní a drží pohro­ma­dě. S hlav­ním hrdi­nou doká­že­te sym­pa­ti­zo­vat (to naštěs­tí pla­ti­lo i v pří­pa­dě před­cho­zích dvou pří­bě­hů, ovšem zde je to umoc­ně­no ješ­tě více) a něko­lik závě­reč­ných emo­tiv­ních strá­nek vás doká­že solid­ně zasáh­nout u srdíč­ka.    

Dávám vel­ký palec naho­ru! Povídka “Die By The Sword” se nesku­teč­ně poved­la!

The Avenger - The Requiem (Scénář a kres­ba - Kevin Eastman)

Asi nej­vět­ší expe­ri­ment, jaký v seši­tu “King-Size Conan” najde­te. Scénáře i kres­by se cho­pil Kevin Eastman, spo­lu­au­tor původ­ních komik­sů s Želvami nin­dža a drs­né­ho, nekom­pro­mis­ní­ho uza­vře­né­ho pří­bě­hu Počítání mrtvých (v ori­gi­ná­le Body Count), kte­rý čte­ná­řům naser­ví­ro­val čis­to­krev­ný akč­ňák s názvem “The Requiem”. 

Ze všech pří­bě­hů jsem Eastmanův pře­če­tl nej­rych­le­ji, což bylo způ­so­be­no hlav­ně malým množ­stvím tex­tu. Upřímně, že by šlo z výtvar­né­ho i výprav­né­ho hle­dis­ka šlo o něja­kou bom­bu, se tvr­dit nedá. Nicméně, z něja­ké­ho záhad­né­ho důvo­du mě čte­ní straš­ně bavi­lo, ačko­liv si jsem vědom veš­ke­rých nedo­děl­ků a vad na krá­se. 

Eastman umí naser­ví­ro­vat solid­ní akč­ní béč­ko, a to na něm musím oce­nit. Objektivně jde asi o nej­slab­ší kou­sek sbír­ky, to bez­po­chy­by, ale ve výsled­ku jde pou­ze o pří­jem­ný sne­si­tel­ný prů­měr, kte­rý ve vás sice nebu­de rezo­no­vat dlou­ho, ale slup­ne­te jej jako mali­nu a poba­ví vás. Svůj účel spl­nil doko­na­le.  

The Corsair - Ship of the Damned (Scénář - Steven S. DeKnight, Kresba - Jesús Saiz) 

Závěrečný kou­sek od Stevena S. DeKnighta bylo asi nej­vět­ším pře­kva­pe­ním one-shotu. Povídka “Ship of the Damned” svou téma­ti­kou a cel­ko­vým poje­tím výraz­ně vybo­ču­je. Z výprav­né­ho hle­dis­ka jde o vskut­ku uni­kát­ní kou­sek, kte­rý zaujme nejen svým vizu­á­lem od Jesúse Saize, ale také zvra­ty a scé­ná­řem, jenž je svým způ­so­bem ori­gi­nál­ní. Proč ne? Čtení jsem si nesmír­ně užil. 

Sečteno a pod­tr­že­no, “King-Size Conan” je výbor­ný one-shot, kte­rý fun­gu­je jako doko­na­lá osla­va Conanových 50. naro­ze­nin. Povídky jsou roz­ma­ni­té, díky čemuž si mezi nimi kaž­dý najde svou oblí­be­nou, a mají co nabíd­nout. 

Co říci závě­rem? Tvůrčí týmy zkrát­ka doká­za­ly s Conanem pra­co­vat výteč­ně a já mohu jen dodat, že recen­zo­va­ný sešit je povin­nos­tí pro kaž­dé­ho cona­nov­ské­ho fanouš­ka. Marvel odve­dl úžas­nou prá­ci!