(zatím nehodnoceno)
Loading...Streamovací služba Disney+ dorazila na americký trh v listopadu roku 2019. Platforma, jejíž popularita každým měsícem roste, zahrnuje tvorbu produkovanou studii Walt Disney Studios a Walt Disney Television. Kromě animovaných filmů a seriálů z produkce Disneyho a Pixaru na ní rovněž najdete propracované dokumenty z National Geographic, příběhy ze světa Star Wars, a mimo jiné veškerou marvelovskou produkci (tj. staré i nové hrané či animované seriály a moderní filmy z Marvel Cinematic Universe). Samozřejmě, nelze opomenout ani hrané disneyovské předělávky (Aladin, Lady a Tramp, Lví král, Kráska a zvíře apod.), filmy spadající pod dospělou sekci Disney Star (jmenovitě Vetřelec nebo Smrtonosná past), populární animovaný americký seriál Simpsonovi se svými 32 sériemi a zcela nový exkluzivní obsah.
U exkluzivního obsahu je nutné se na chvíli pozastavit. S příchodem Disney+ bylo nutné oslovit co možná nejvíce lidí. Co si budeme povídat, to, že máte širokou nabídku filmů a seriálů, je sice pěkné, ale pokud diváky nenalákáte na obsah, který nikde jinde nenajdete, nemáte mezi konkurencí na trhu šanci. Velikáni svého oboru, jakými jsou kupříkladu Netflix nebo HBO (neboli HBO MAX), toho budiž důkazem. Proto bylo jen otázkou času, než bude vypuštěn první, úplně nový autorský projekt, který nemá obdoby. První vlaštovkou byl “Mandalorian”, seriál z předaleké galaxie, dějově zasazený mezi šestou a sedmou epizodu, jenž se dočkal velkého ohlasu ze strany kritiků a diváků. Po něm následovaly další a další filmy a seriály. Jeden z nich, “WandaVision”, si v dnešní recenzi detailně rozebereme a povíme si, zda stojí za vaši pozornost.
“WandaVision” je vůbec první marvelovský seriál vydaný exkluzivně na Disney+, který spadá pod propojený filmový vesmír (MCU), nad nímž má primární dohled Kevin Feige. Upřímně, bylo jen otázkou času, než se filmové odvětví Marvelu dočká velké expanze a bude rozšířeno o plnohodnotnou seriálovou produkci. Ve filmech se totiž autoři nemohou naplno věnovat všem vedlejším postavám a musí je na úkor známějších, výraznějších a mnohem důležitějších upozadit a odsunout na druhou kolej. O to větší smysl podle mě seriály mají. Je v nich větší prostor na rozvinutí charakterů hlavních hrdinů, tvůrci si v nich mohou dát záležet s celkovým směřováním zápletky a mohou si pohrát s tempem vyprávění, protože mají větší prostor na budování děje, což výsledné kvalitě prospívá. Není tedy divu, že jsem se na následující seriál těšil. Wandu a jejího robotického partnera Visiona jsem si už od jejich nástupu v “Avengers: Age of Ultron” neskutečně oblíbil, takže mě zajímalo, kam jejich osudy povedou dál.
Příběh se odehrává po událostech zobrazených v “Avengers: Endgame”. Wanda si spolu s Visionem žijí idylický život v jednom malém domečku a užívají si. Jenže jak se později ukáže, ne všechno je takové, jak se zprvu zdá, a je jenom na našich hrdinech, aby společně vyřešili nově vzniklý problém. Samozřejmě, zápletka je mnohem složitější a promyšlenější, než by si někdo mohl podle mého popisu myslet, ovšem pro účely recenze se musíte spokojit s takhle kratičkým výtahem, protože nechci moc zabíhat do detailů.
“WandaVision” dokáže diváka ohromit hlavně díky svému jedinečnému, na poměry Marvelu dosti originálnímu pojetí. Nejde totiž o klasickou superhrdinskou taškařici, nýbrž o čistokrevný experiment, u kterého je již v prvních několika epizodách patrné, že si s ním filmaři dali opravdu záležet. Seriál, který dohromady čítá devět epizod, si povětšinou udržuje pomalé tempo. Akce je pomálu, byť sem tam na ni dojde řada (a to především v druhé polovině), přičemž do popředí se dostávají hlavně konverzační pasáže, v rámci kterých můžeme naplno proniknout do nitra ústředních postav. Máme možnost nahlédnout do jejich každodenního života a vychutnat si různé momenty, ať už romantického či humorného rázu. Někdy dokonce přejdeme na mnohem vážnější notu, k čemuž bych se chtěl vyjádřit v pozdější části článku.
S celkovým pojetím se ruku v ruce pojí také estetika. Pokud jste viděli trailery, popřípadě jste zaznamenali obří marketingovou kampaň, tak asi víte, že celý seriál staví nejen na propracovaných dialozích, ale také na provedení. Každý díl je koncipovaný jako epizoda klasického sitcomového seriálu. Pilotní “Filmed Before a Live Studio Audience”, jenž funguje jako nástavba pro budoucí dění seriálu, je, co se zpracování týče, podobný sitcomům ze čtyřicátých let. To v praxi znamená, že záběry jsou černobílé a scénář je postavený na jednodušším humoru doplněném hlasitým smíchem z publika. S každým dalším dílem se pokaždé posouváme vpřed. Druhý díl pojmenovaný “Don’t Touch That Dial” tedy pokračuje v nastoleném trendu, ovšem od třetího se již dočkáme výrazné, barvami hýřící scénografie a svébytnější koncepce. A postupně se přidávají další a další obohacující prvky, což, abych pravdu přiznal, bylo jen ku prospěchu věci. Divák se díky tomu nikdy nenudí a může zažít i jiný, trochu atypický zážitek. Jistě, z objektivního hlediska to sice pro někoho může být strašně ubíjející, ale nevěšte hlavu, dá se to snést...
Nedílný podíl na kvalitě “WandyVisiona” mají také postavy. Ústřední dvojice, Wanda a Vision, jsou hlavními tahouny, kteří svou vzájemnou dynamikou a zajímavým vývojem (obzvlášť u Wandy musím pochválit směřování její postavy) vyčnívají nad ostatními aktéry. Neberte mě špatně, celá škála vedlejších postav má čím zaujmout, ať už jde o staré známé (Darcy, která se objevila v snímcích “Thor” a “Thor: Temný svět” a agent Woo z “Ant-Man a Wasp”) nebo několik nově příchozích v čele s Agnes, věrnou kamarádkou Wandy, herecky ztvárněnou Kathryn Kahn, ale přijde mi, že k oběma hlavním hrdinům si utvoříte asi největší pouto, a to hlavně díky milostné, místy až rodinné lince, se kterou se brilantně pracuje po celý seriál, a patřičnému prostoru, který oba mají v ději.
Navíc, abych nezapomněl, celá minisérie také exceluje v bilanci mezi humornými a vážnými scénami. Ano, vtipů a komických vložek je v seriálu sice hodně (někdy až zbytečně moc), ale nezapomíná se ani na seriózní momenty, jež přijdou vždy v ten pravý včas. A jako by toho nebylo málo, dojde řada i na pár příjemných překvapení, která potěší především komiksové fanoušky.
Z předcházejících odstavců mohou někteří usoudit, že jde o bezchybný seriál. Omyl! Nyní je na čase se podívat na pár drobných negativ. Prvním z nich je strašně natahovaná délka. Na jednu stranu sice chápu, že devět epizod autoři zvolili schválně, protože chtěli mít dostatek času na budování zápletky, ale kdyby se dle mého názoru některé scény zredukovaly, popřípadě bychom přišli o jednu plnohodnotnou epizodu, nijak by se to na výsledku neprojevilo. Dále se musím trochu vyjádřit k záporákům. Ti sice nejsou špatní a minimálně dva jsou na poměry Marvelu docela dobře zpracovaní, ale rozhodně z nich šlo vytěžit mnohem více (v jednom případě to platí dokonale). Ještě bych si milerád postěžoval na vtípky, které jsem již nakousnul o odstavec výš. Ačkoliv má seriál ve valnou většinu případů dobrý humor, neobešel se i bez řady trapných, dětinských vtipů, jež potěší tak akorát malé děti. Naštěstí jich není tolik, kolik bych zprvu čekal, ale když už na ně dojde řada, zbytečně narušují pěkně vystavěné tempo. A ještě nesmím opomenout finále, které bylo na můj vkus strašně překombinované a občas lehce unáhlené (na druhou stranu mělo hned několik skvělých momentů, takže se to perfektně vyvážilo). Navíc, nevím, jak to vnímají ostatní, ale přišlo mi, že v posledních několika epizodách docela drhnuly speciální efekty.
“WandaVision” je i přes mnohé vady na kráse skvělým marvelovským seriálem s unikátním konceptem, z něhož dýchá pravá komiksová atmosféra. Jako první vlaštovka pro další plánované seriálové projekty z MCU funguje skvěle, přičemž jako předehra k plánovanému snímku “Doctor Strange in the Multiverse of Madness” posloužil naprosto dokonale. Jestli hledáte kvalitní televizní minisérii s hereckými výkony na úrovni, kvalitní režií, poutavým scénářem a solidními efekty, neměli byste recenzovaný kousek minout. Rozhodně nebudete litovat.
Photo © Disney+
Nejnovější komentáře