#DP199: Amazing Fantasy #1000

 Autorem člán­ku je Daniel Palička

Scénář: Různí 

Kresba: Různí 

Peter Parker, pla­chý, bys­trý a intro­vert­ní stu­dent, ze kte­ré­ho se po kous­nu­tí radi­o­ak­tiv­ním pavou­kem stal jed­ním z nej­věhlas­něj­ších hrdi­nů mar­ve­lov­ské­ho uni­ver­za - Spider-Manem. Hrdina, za jehož zro­dem stá­li sce­náris­ta Stan Lee a kres­líř Steve Ditko, se popr­vé obje­vil v seši­tě Amazing Fantasy #15, vyda­ném roku 1962, a během své boha­té super­hr­din­ské kari­é­ry si pro­šel vrcho­ly i pády. Pavoučí ochrán­ce, kte­rý si v prů­bě­hu let zís­kal srd­ce  komik­so­vých čte­ná­řů po celé pla­ne­tě, letos sla­ví krás­ných 60 let od své­ho prv­ní­ho výsky­tu, a tak není divu, že se Marvel k této pří­le­ži­tos­ti roz­ho­dl vydat spe­ci­ál Amazing Fantasy #1000.

Amazing Fantasy #1000 je uza­vře­ná anto­lo­gie obsa­hu­jí­cí devět poví­dek nejen od elit sou­čas­né­ho main­stre­a­mu, ale také od ostří­le­ných mata­do­rů, kte­ří mají s komik­so­vým žánrem léta zku­še­nos­tí. Na prv­ní pohled jde o skvě­lý kon­cept a záru­ku kva­li­ty. Podařilo se ovšem jed­not­li­vým kre­a­tiv­ním týmům naser­ví­ro­vat ori­gi­nál­ní, kva­lit­ně napsa­né povíd­ky, kte­ré ctí spider-manskou myto­lo­gii, ane­bo selha­li na plné čáře? Stojí pod­le mě výroč­ní one-shot za vaši pozor­nost, nebo bys­te se mu měli vyhnout oblou­kem?

Rozhodl jsem se roze­brat kaž­dou povíd­ku zvlášť. V závě­ru člán­ku uve­du můj cel­ko­vý názor. Pojďme na to!

1. Just Some Guy (Scénář - Anthony Falcone & Michael Cho, Kresba - Michael Cho)

Pro mě osob­ně jde asi o jed­no z nej­vět­ších pře­kva­pe­ní anto­lo­gie. Dějová jed­no­du­chá, leč úder­ná povíd­ka pojed­ná­va­jí­cí o zlo­dě­jíč­ko­vi, kte­rý je při kaž­dé lou­pež­né akci pola­pen hrdin­ným Spider-Manem, ohro­mí nejen ori­gi­nál­ním, sviž­ně odsý­pa­jí­cím scé­ná­řem, ale také půso­bi­vým retro vizu­á­lem Michaela Cho a skvě­le vypoin­to­va­ným závě­rem. Co lep­ší­ho si na úvod může člo­věk přát?    

2. Sinister 60th (Scénář - Dan Slott, Kresba - Jim Cheung) 

Dan Slott je sce­náris­ta, jehož roz­sáh­lý dlou­ho­tr­va­jí­cí spider-manovský run se zaslou­že­ně zapsal do his­to­rie jako jeden z nej­pa­mát­něj­ších. Zdálo se, že se k dob­ro­druž­stvím Petera Parkera již nevrá­tí, ale opak se uká­zal být prav­dou. Kromě nové pra­vi­del­né řady (více se o ní může­te dočíst pří­mo zde) se zhos­til kra­tič­ké­ho pří­bě­hu zasa­ze­né­ho do budouc­nos­ti, ve kte­ré je Spider-Man šede­sát­ník. Nádherná, dojem­ná a výbor­ně napsa­ná povíd­ka, jež mě málem dohna­la k slzám. Slott opět doká­zal, že Spider-Man mu roz­hod­ně není cizí a že s jeho cha­rak­te­rem umí doko­na­le pra­co­vat.

3. Spider-Man vs. Conspiriton (Scénář - Armando Iannucci, Kresba - Ryan Stegman)

Průměrný kou­sek, kte­rý roz­hod­ně neu­ra­zí, ale ani nijak zvlášť nena­dchne. Úchvatný vizu­ál Ryana Stegmana s pře­hle­dem pře­vy­šu­je nemast­nou nesla­nou dějo­vou slož­ku. Ústřední myš­len­ka je sice ori­gi­nál­ní (nápad se šíře­ním dez­in­for­ma­cí bez­po­chy­by ský­tá nespo­čet tvůr­čích mož­nos­tí), dalo se z ní ovšem vytě­žit mno­hem více. Na vět­ším pro­sto­ru - napří­klad v uza­vře­né mini­sé­rii nebo jako pří­bě­ho­vý oblouk pra­vi­del­ně vychá­ze­jí­cí řady - by povíd­ka fun­go­va­la dale­ko lépe. Ale musím uznat, že závě­reč­ná poin­ta se poved­la na jed­nič­ku.

4. The Kid’s Got a Good Eye (Scénář - Rainbow Rowell, Kresba - Olivier Coipel)

“The Kid´s Got a Good Eye” aneb Jak jed­na nevin­ná fot­ka může pomo­ci foto­gra­fo­vi. Kratičká, poho­do­vá, humor­ná a skvě­le vypoin­to­va­ná his­tor­ka ze živo­ta, kte­rá zahře­je u srdíč­ka. Vynikající kres­ba zku­še­né­ho Oliviera Coipela je pak pra­vou třeš­nič­kou na dor­tu. 

5. In The Flesh (Scénář - Ho Che Anderson, Kresba - Giuseppe Camuncoli)  

Příběh, na nějž jsem si zpr­vu musel zvy­kat. Jakmile jsem se ale zače­tl a pro­kou­sal se přes něko­lik dia­lo­go­vých bub­lin, hltal jsem kaž­dič­kou strán­ku. Napínavý maka­bróz­ní horor, v němž sice Spider-Man nehra­je hlav­ní roli, ale pavou­ků si i přes­to uži­je­te požeh­na­ně. Pokud si potr­pí­te na komiksy, u nichž vám bude běhat mráz po zádech, “In The Flesh” si roz­hod­ně uži­je­te. 

6. Slaves of the Witch Queen (Scénář - Kurt Busiek, Kresba - Terry Dodson)

Busiek se vytasil s pří­jem­nou akč­ní povíd­kou psa­nou v duchu sta­rých spider-manovských komik­sů, kte­rá, ač to nemu­sí být na prv­ní pohled patr­né, vychá­zí z vrchol­ných Spider-Manových začát­ků, v lec­čems na ně dokon­ce pří­mo nava­zu­je (více nebu­du pro­zra­zo­vat). O zázrak sice nejde, přes­to jsem se při čte­ní doce­la bavil. Musím navíc pochvá­lit Terryho Dodsona, jehož líbi­vý styl se k náde­chu povíd­ky doko­na­le hodí. 

7. You Get It (Scénář - Jonathan Hickman, Kresba - Marco Checchetto)

Hickman zabo­do­val! Spider-manovská povíd­ka s prv­ky sci-fi zaslou­že­ně pat­ří k vrcho­lu celé anto­lo­gie. Přiznám se, že scé­ná­ři nemám vůbec co vytknout. A kres­ba Marca Checchetta? O ní bych se mohl sáhodlou­ze roz­plý­vat. “You Get It” je doko­na­lost sama, kte­rou bych mohl dopo­ru­čit kaž­dé­mu, kdo si potr­pí na prvotříd­ní kva­li­tu.   

8. With Great Power… (Scénář - Neil Gaiman, Kresba - Steve McNiven) 

Neméně kva­lit­ní je dia­me­t­rál­ně odliš­ná “With Great Power…”. Komiksový prů­kop­ník a maestro Neil Gaiman se (opět) vrá­til k Marvelu ve vel­kém sty­lu a napsal ryze auto­bi­o­gra­fic­ký pří­běh, jenž doko­na­le ztě­les­ňu­je všech­no, co pro nás, komik­so­vé fanouš­ky, zna­me­ná Spider-Man. Lidský, ke kon­ci lehce emo­ci­o­nál­ní pří­běh vás chyt­ne za srd­ce, někte­ré z vás mož­ná dove­de k slzám. Ano, někdo si prá­vem může stě­žo­vat na styl Steva McNivena, kte­rý se s vrchol­nou érou jeho tvor­by (pří­kla­dem budiž napří­klad “Starý dob­rý Logan” nebo “Občanská vál­ka”) nedá vůbec srov­ná­vat. Jednodušší, o pozná­ní méně pro­pra­co­va­ný rea­lis­tic­ký styl s jem­něj­ší­mi lin­ka­mi ale není ošk­li­vý, nao­pak vypa­dá napros­to úžas­ně. A co víc, doko­na­le pasu­je k atmo­sfé­ře a intim­ní­mu vyzně­ní vyprá­vě­ní. Pro mě osob­ně dal­ší tre­fa do čer­né­ho a ukáz­ka pre­ciz­ní prá­ce s komik­so­vým řemes­lem.       

9. Along Came a Rhino… (Scénář - Mike Pasciullo, Kresba - Todd Nauck)           

Solidní pětistrán­ko­vý bonus, kte­rý byl do Amazing Fantasy #1000 zařa­zen jako pocta Mikovi Pasciullovi, edi­to­ro­vi a sce­náris­to­vi, kte­rý 22. červ­na letoš­ní­ho roku zesnul. Ještě před svým neče­ka­ným odcho­dem napsal pěti­díl­nou mini­sé­rii, jež, vzhle­dem k mno­ha růz­ným okol­nos­tem, nespat­ři­la svět­lo svě­ta. Proto se může­me spo­ko­jit pou­ze s kra­tič­kou ukáz­kou, kte­rá po sce­náris­tic­ké i kre­seb­ní strán­ce není vůbec špat­ná. Jako závě­reč­ná teč­ka anto­lo­gie fun­gu­je “Along Came a Rhino…” skvě­le, a to zejmé­na díky úžas­né­mu posled­ní­mu pane­lu.      

Co říct závě­rem? Sešit “Amazing Spider-Man #1000” je nád­her­nou poctou nejen Spider-Manovi, ale také všem iko­nic­kým posta­vám, kte­ré jsou s pavou­čím hrdi­nou ze sou­sed­ství spja­té. Ze vše­ho nej­ví­ce oce­ňu­ji žánro­vou roz­ma­ni­tost. Na kaž­dé povíd­ce se pode­psa­la oso­bi­tost a jedi­neč­ná tvůr­čí vize, kte­rá pří­bě­hům dodá­vá na ori­gi­na­li­tě. Scenáristé se nebá­li a odhod­la­li se Spider-Mana a jeho myto­lo­gii ucho­pit po svém, což se na výsled­né kva­li­tě pat­řič­ně pode­psa­lo. Patříte-li mezi Spider-Manovy odda­né fanouš­ky a hle­dá­te kva­lit­ní anto­lo­gii plnou bri­lant­ně napsa­ných poví­dek, jež ctí cha­rak­ter pavou­čí­ho hrdi­ny a nedě­la­jí mu ostu­du, nemě­li bys­te one-shot “Amazing Fantasy #1000” jen tak minout. Podle mého názo­ru jde o jed­nu z nej­lep­ších super­hr­din­ských anto­lo­gií, kte­ré vyšly v rám­ci sou­čas­né­ho komik­so­vé­ho main­stre­a­mu.

---