Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...V tento den roku 1948 získala na 20. ročníku udílení Oscarů snímek Džentlemanská dohoda (1947) tři ceny, včetně ceny za nejlepší film a režii (Elia Kazan). Film pojednává o novináři (hraje ho Gregory Peck), který se vydává za Žida, aby provedl výzkum o rozšířené nedůvěře a nechuti k Židům v New Yorku a bohatých komunitách New Canaan v Connecticutu a Darien v Connecticutu. Film byl ve své době kontroverzní, stejně jako podobný film na stejné téma „Crossfire“, který byl uveden ve stejném roce (ačkoli tento film byl původně příběhem o homofobii, později byl změněn na antisemitismus).
Producent Daryl F. Zanuck se rozhodl natočit filmovou verzi románu Laury Z. Hobsonové poté, co mu bylo odmítnuto členství v Los Angeles Country Clubu, protože se předpokládalo (nesprávně), že je Žid. Před zahájením natáčení se na Zanucka obrátil Samuel Goldwyn a další židovští filmoví manažeři a požádali ho, aby film nenatáčel, protože se obávají, že by mohl „vyvolat problémy“. Varovali je také, že prosazovatel Haysova kodexu Joseph Breen by nemusel nechat film projít cenzurou, protože byl známý svými hanlivými výroky o Židech. Existovaly také obavy, že rozvod postavy Dorothy McGuireové by mohl urazit Národní legii slušnosti.
Role Phillipa Greena byla nejprve nabídnuta Cary Grantovi, ale ten ji odmítl. Peck se rozhodl roli přijmout, i když mu jeho agent radil, aby odmítl, protože se domníval, že by Peck ohrozil svou kariéru. Židovský herec John Garfield souhlasil, že si ve filmu zahraje menší roli, aby se mohl zúčastnit.
Přestože Kazan získal Oscara za režii, v pozdějším rozhovoru prozradil, že tento film nikdy neměl rád, protože měl pocit, že mu v něm chybí vášeň, a romantika mu připadala příliš nucená.
Peck si s režisérem Kazanem nerozuměl. Kazan řekl tisku, že byl Peckovým výkonem velmi zklamán, a oba muži už spolu nikdy nespolupracovali. V roce 1984 Peck prohlásil, že byl špatně citován v rozhovoru z roku 1967, v němž řekl, že Kazan byl pro tento film špatný režisér. Herec řekl: „To je nedorozumění. Nemyslím si, že by pro ten film mohl být lepší režisér. Chtěl jsem tím říct, že jsme si s ním nerozuměli; emocionálně jsme nebyli na stejné vlně. Nemyslím si, že jsem pro něj odvedl svou nejlepší práci. Kdybych s ním pracoval teď - jako zralý muž - myslím, že bych mu dal všechno, co by chtěl.“
Aktuálnost filmu prozrazuje výmluvná výměna názorů, která se odehrála mezi scenáristou Mossem Hartem a kulisákem během natáčení, jak o ní informoval časopis „The Saturday Review“: „Víte,“ řekl údajně kulisák panu Hartovi, „práce na tomhle vašem filmu se mi moc líbila. Obvykle hraju s chlapci při natáčení scén gin-rummy. Ale tentokrát ne. Tentokrát jsem nemohl opustit plac. Ten film má tak úžasnou morálku, že jsem si ji nechtěl nechat ujít“. „Opravdu?“ rozzářil se pan Hart, spokojený nejen jako scénárista, ale i jako reformátor. „To je v pořádku. Jaké je morální ponaučení, jak ho vidíte vy?“. „No, já vám to řeknu,“ odpověděl kulisák. „Odteď budu na Židy vždycky hodný, protože nikdy nevíš, kdy se z nich vyklubou pohani.“ (Wikipedia/IMDb)
(4,91 z 5)