Fantomas se zlobí

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Fantomas se zlo­bí je francouzsko-italská dob­ro­druž­ná kome­die André Hunebelleho z roku 1965.

Jedná se o dru­hou část tri­lo­gie André Hunebelleho věno­va­né posta­vám vytvo­ře­ným Pierrem Souvestrem a Marcelem Allainem, kte­rá vznik­la mezi fil­my Fantomas, vyda­ným v roce 1964, a Fantomas pro­ti Scotland Yardu, vyda­ným v roce 1967.

Obsah filmu

Rok po neú­nav­ném pro­ná­sle­do­vá­ní Fantomase je komi­sař Juve vyzna­me­nán Řádem čest­né legie. Je pře­svěd­čen, že zlo­či­nec koneč­ně zmi­zel. Poté, co poli­cis­to­vi pošle bla­ho­pře­jný vzkaz, Fantomas une­se pro­fe­so­ra Marchanda. Veřejně pro­hlá­sí, že ho une­sl, a záro­veň ozná­mí svůj záměr ovlád­nout pla­ne­tu díky tele­pa­tic­ké­mu paprsku, kte­rý mu umož­ňu­je ovlá­dat lid­ské myš­le­ní, na němž vědec pra­cu­je. Aby však byl jeho pokus úspěš­ný, musí Fantomas pře­vzít i pro­fe­so­ra Lefebvra, Marchandova kole­gu, bez něhož se Marchandovy poku­sy neo­be­jdou.

Fandor se v přestro­je­ní za pro­fe­so­ra Lefebvra vydá k němu domů, kte­rý si zpr­vu neu­vě­do­mu­je, že jde o pod­vod. Nabídne mu, že ho vez­me do Říma, kde se má konat důle­ži­tý vědec­ký kon­gres. Novinář v přestro­je­ní za Lefebvra, jeho snou­ben­ka Hélène a Michou, její mlad­ší bra­tr, kte­rý byl prá­vě vylou­čen z inter­nát­ní ško­ly za špat­né cho­vá­ní, jedou noč­ním vla­kem do Itálie. Doprovází je Juve a jeho pod­ří­ze­ní. Komisař dou­fá, že se mu poda­ří pola­pit Fantomase, kte­rý se jis­tě poku­sí unést pro­fe­so­ra Lefebvra. Zločinec se však při­po­jí ke kon­gre­su pod mas­kou věd­ce. Zmatek je o to vět­ší, že na kon­gres při­jíž­dí i sku­teč­ný pro­fe­sor Lefebvre, kte­ré­ho roz­či­lu­je kok­ta­vý roz­ho­vor, kte­rý jeho jmé­nem posky­tu­je Fandor. Fantomas une­se sku­teč­né­ho Lefebvra, Hélène a Michoua a uprch­ne. Juve je zatčen ital­skou poli­cií a umís­těn do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny.

Fantomas věz­ní Michoua, ale pro­pus­tí Hélène. Pozve ji na maš­kar­ní ples a pošle jí honos­né šaty a šperk. Mladá žena neo­do­lá poku­še­ní, a tak se vydá na ces­tu, nená­pad­ně násle­do­vá­na Fandorem. Mezi hos­ty se pro­plí­ží super­i­n­ten­dant Juve, kte­ré­ho ital­ská poli­cie rych­le pro­pus­ti­la. V dopro­vo­du svých mužů a Interpolu se domní­vá, že zlo­čin­ce koneč­ně dopa­dl. Zločinec na ně však nastra­žil novou past. Poté, co zne­škod­ní poli­cis­ty, zajme Juveho a jeho přá­te­le. Zplynovaní věz­ni se pro­bu­dí v luxus­ním pod­zem­ním síd­le. Tam Fantomas plá­nu­je pro­vést na Fandorovi, Juveovi a jeho zástup­ci Bertrandovi poten­ci­ál­ně smr­tel­ný expe­ri­ment, jehož cílem je při­mět jejich hla­vy žít mimo jejich těla. Nabídne Heleně mož­nost expe­ri­ment zasta­vit, pokud bude sou­hla­sit, že se sta­ne jeho spo­leč­ni­cí. Juveovi se poda­ří Fantomasovy nohsle­dy zne­škod­nit pomo­cí gad­ge­tů. Vědci, kte­ré padouch zadr­žu­je, včet­ně pro­fe­so­rů Marchanda a Lefebvra, osvo­bo­dí zajat­ce. Ohrožují Fantomase tele­pa­tic­kým paprskem, kte­rým chtěl ovlád­nout celé lid­stvo. Zařízení je však účin­né pou­ze na vzdá­le­nost 14,50 met­ru. Fantomas odve­de pozor­nost a unik­ne ve svém DS. Juve a Fandor ho pro­ná­sle­du­jí ve vozi­dle, kte­ré ukrad­li zahra­nič­ním turis­tům. Když Fantomas dora­zí na letišt­ní dráhu, vzlét­ne ve svém autě, kte­ré se pro­mě­ni­lo v leta­dlo se zata­ho­va­cí­mi kří­d­ly. Inspektor a novi­nář ho pro­ná­sle­du­jí ve vzdu­chu v leta­dle, kte­ré si při­vlast­ni­li. Juve však tou­ží chy­tit Fantomase tele­pa­tic­kým paprskem a neu­dě­lá si opat­ře­ní, aby si nasa­dil padák. Padá do prázd­na. Fandor mu při­spě­chá na pomoc a poda­ří se mu ho zachrá­nit. Fantomas opět uni­ká...

Zajímavosti

• Před Fantomas se zlo­bí se uva­žo­va­lo o dal­ších dvou titu­lech: Fantomasova pomsta a Fantomas se vra­cí.
• Louis de Funès neměl hrát ve dru­hém Fantomasovi. V pokra­čo­vá­ní, kte­ré vznik­lo v prů­bě­hu natá­če­ní prv­ní­ho fil­mu, se už posta­va komi­sa­ře Juveho neob­je­vi­la. Louis de Funès se však mezi­tím stal hvězdou díky fil­mům Smolař (11 mili­o­nů divá­ků), Četník ze Saint-Tropez (7 mili­o­nů divá­ků) a Fantomas (4,5 mili­o­nu divá­ků). André Hunebelle a Jean Halain se pro­to roz­hod­li, že ho do scé­ná­ře zno­vu zařa­dí.
• V tom­to dru­hém fil­mu se vra­ce­jí všech­ny hlav­ní posta­vy z prv­ní­ho dílu tri­lo­gie, s výjim­kou lady Belthamové, Fantomasovy snou­ben­ky, o níž není zná­mo, kde se nachá­zí (Fantomas se pou­ze zmí­nil o jejím „zmi­ze­ní“ před Hélène).
• Během natá­če­ní dostal de Funès ke svým jed­na­pa­de­sá­tým naro­ze­ni­nám kom­plet­ní výstroj taj­né­ho agen­ta.
• První fran­couz­ská jader­ná elek­trár­na Chinon A1, kte­rá byla uve­de­na do pro­vo­zu v roce 1963 a vyrá­bě­la elektři­nu až do roku 1973, se sta­la dějiš­těm úvod­ních scén fil­mu. Na tom­to mís­tě, kte­ré­mu se pře­zdí­vá La Boule kvů­li reak­to­ru a výmě­ní­kům umís­tě­ným v kulo­vé oce­lo­vé budo­vě o prů­mě­ru 55 met­rů, síd­lí od roku 1986 Musée de l’a­to­me. V Chinonu se natá­če­ly i dal­ší sek­ven­ce fil­mu, zejmé­na ta, v níž Fantomas kon­t­ro­lu­je armá­du labo­ran­tů, kte­ří jsou zaměst­ná­ni v jeho dou­pě­ti.
• Scény výbuchu sop­ky Vesuv, kde se Fantomasovo dou­pě nachá­zí, jsou pře­vza­ty z doku­men­tár­ní­ho fil­mu Harouna Tazieffa Les Rendez-vous du dia­ble.
• Olivier de Funès, syn Louise, se popr­vé obje­vil na plát­ně. Než se stal pilo­tem letec­ké spo­leč­nos­ti, hrál po boku své­ho otce cel­kem šest­krát.
• Na oba­lu prv­ní­ho Fantomasova alba je špa­něl­ský pla­kát k fil­mu: Fantômas Amenaza Al Mundo („Fantomas ohro­žu­je svět“). Ačkoli ofi­ci­ál­ní název alba zní Fantômas, mno­ho lidí mu říká Amenaza Al Mundo.
• Je to jeden z mála fil­mů, kde Louis de Funès zabí­jí jiné posta­vy.
• Pokud byla tri­lo­gie Fantomas inspi­ro­vá­na svě­tem Jamese Bonda, u gad­ge­tů je tomu nao­pak. Některé z nich, vyna­le­ze­né pro film Fantomas se vra­cí, se obje­vi­ly o něko­lik let poz­dě­ji ve fil­mech o Jamesi Bondovi, napří­klad dout­ník s nástraž­nou výbuš­ni­nou (nyní ciga­re­ta) a zlo­čin­co­vo dou­pě zabu­do­va­né do sop­ky, pou­ži­té v roce 1967 ve fil­mu On ne vit que deux fois, nebo léta­jí­cí auto, před­sta­ve­né v roce 1974 ve fil­mu Muž se zla­tou zbra­ní.
• Max Douy, tvůr­ce extra­va­gant­ní­ho Fantomasova dou­pě­te, byl v roce 1979 auto­rem scé­ny k fil­mu Moonraker, jede­nác­té­mu ze série fil­mů o Jamesi Bondovi.

Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Photo © Société Nouvelle des Établissements Gaumont

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře