(3 hlasů, průměr: 4,67 z 5)
Loading...Život světově uznávané lingvistky Alice se radikálně změní poté, co je u ní nečekaně diagnostikována Alzheimerova choroba. Pohodová padesátnice zvládá kariéru i svou rodinu. Choroba, která je spojována s pokročilým stářím zaskočí nejen Alici, ale musí se s ní vypořádat manžel i děti. Všichni se snaží zachovat chladnou hlavu a nepodléhat panice. I Alice přistupuje k nemoci pragmaticky a snaží si co nejdéle uchovat schopnosti, které jí nemoc postupně otupuje. Pocit bezmoci a beznaděje stejně přijde. Je těžké nepodlehnout panice a umět žít, když je nemoc neúprosná a komplikuje život. Proto si Alice pomáhá komunikací s mobilem a notebookem. Chvilkové ztráty paměti na počátku nemoci dokáže zvládnout. Připraví si návody i kontrolní otázky, které ji dovedou ke správnému řešení. O své nemoci také dokáže bez emocí hovořit a snaží se udržovat co nejdéle aktivní. Stejně jako ona bojuje o udržení vlastní důstojnosti, snaží se i nejmladší dcera Lydia nalézt vlastní cestu životem. Pro obě je onemocnění těžkou zkouškou, kdy se projeví skutečná podstata jejich vzájemného vztahu.
Příběhy o smrtelně nemocných lidech jsou zvláštním způsobem dramaticky přitažlivé. Ve filmu Pořád jsem to já je toto téma ještě znásobeno, protože se jeden z autorů filmu, Richard Glatzer, potýkal se svou smrtelnou nemocí. Možná, že právě tato zkušenost pomohla tomu, že vyznění filmu je neokázalé a obešlo se bez velkých emocí a gest. A co je zajímavé, je to film svým způsobem optimistický. Podařilo se zachytit těžké chvíle, které nemocný člověk zažívá od prvních pochybností, po zjištění diagnózy a postupný zhoršením projevů nemoci. Rodina je pak pro hlavní hrdinku posilujícím impulzem a její znalosti a schopnosti pomáhají tlumit příznaky nemoci. Malou naději, že se podaří nemoc zastavit nebo vyléčit, v sobě Alice drží a svou naději se snaží předat i svému okolí. Není to nijak přehnané, a to je na příběhu Alice sympatické. Nejpůsobivější scény jsou ty, kdy se Alice dostává do stresu, ztrácí se v prostoru a posléze si uvědomí svou situaci. Poslední scéna, kdy Lydia mluví na svou duchem nepřítomnou matku, však vyzařuje vyváženost a klid. Obě mají své důvody, proč tomu tak je.
Scénář napsal a na filmu se režijně podílel Richard Glatzer, který zemřel 10.3.2015 na komplikace spojené s Amyotrofickou laterální sklerózou, která postupně paralyzovala jeho tělo. Na tvorbě scénáře a při natáčení spolupracoval jeho partner Wash Westmolend. Hlavní hrdinku Alici hraje Julianne Moore, která byla za svůj výkon oceněna Oskarem. Role Alice je napsaná skvěle a umožňuje herečce rozehrát několik poloh. Od suverénní profesorky, přes konverzačně zdatnou hlavu rodiny, až po nejistou a vyděšenou nemocnou ženu, která se ztratí ve vlastním domě. Je dobře, že Julianne Moore zvolila velice střídmý herecký projev, který podpořil dojem trvalého jemného napětí a nejistoty. Projevy nemoci pak udeří do očí o to víc. Jako výrazný a dobrý spoluhráč působí Kristen Stewart v roli Lydie. Je to výrazná mladá dívka, které působí chvílemi jako nevycválaný fracek, ale jak se ukáže, neschází jí citlivost a rozum. Mírně rozpačitě vyznívá ale postava manžela, kterého ztvárňuje Alec Baldwin. Je to možná důsledek toho, že postava působí sice jako opora hlavní hrdince a společně vytváří dojem spokojeného páru, ale postupně se dostanou do popředí jeho pracovní zájmy. To umožní zvýraznění dcery Lydie v závěru filmu.
Kamera Denise Lenoira nechává působit jednotlivé scény a soustředí se především na herce. To vyznění filmu výrazně pomohlo, zejména pro zvýraznění jemných změn v jejím chování hlavní hrdinky.
Film zachycuje citlivě a současně realisticky člověka, který bojuje se závažnou nemocí od prvních příznaků až po určitou fázi uzavření do vlastního světa. Kromě hlavní hrdinky a její rodiny však vystupuje do popředí samotná nemoc, která působí destruktivně na lidskou mysl. Musím ocenit autory filmu, jak dokázali ukázat problémy i řešení, které souvisí s Alzheimerovou chorobou.
Doporučuji film především nejen z důvodů zpracování závažného námětu, ale také za výkon Julianne Moore, pro kterou je Alice životní rolí.
Ano podívám se