Původní recenze je v blogové sekci „Recenze do 100 slov“, tahle bude trošku delší...
Herního Hitmana jsem si oblíbil hlavně kvůli hlavní postavě.
Film z roku 2007 jsem vypustil po shlédnutí a na nového holohlavého chlapíka s kódem na zátylku narazil téměř náhodou při hledání zcela jiného traileru.
Filmaři se začali konečně trochu přibližovat tomu, jak by měl Pan 47 fungovat, jakým způsobem pracuje a jak se pohybuje v prostředí.
V tom momentě se ale někde zasekli a nezbyla jim už energie na to, aby postavu s poměrně bohatou herní historií zkusili zasadit aspoň do mise, která by Hitmana byla hodna. Dostáváme tak řemeslně slušně odvedenou práci, ale zápletku a její průběh naprosto stupidní. Připomíná to pornofilmy a pornoklipy na některých webech, kdy máte v posuvníku přehrání označeny body, kdy začínají jednotlivé sexuální pasáže a techniky.
U Hitmana si tak můžete označit první střetnutí, útěk, vysvětlování, problémy, setkání a tak dále až do finální přestřelky. Divákova mysl bude přitom postupně odškrtávat všechny tolikrát opakované scény a klišé.
Akce samotná není vůbec zlá a rozhodně patří k lepším stránkám filmu. To ostatní je ovšem bída.
Krome toho má Hitman ještě jednu klíčovou vadu a tou je věk hlavní postavy. Friend se sice typově na tohoto zabijáka hodí, ale chybí mu ještě takových deset patnáct let, aby vypadal jako skutečně strojově chladný zabiják a ne jako finanční poradce, který si rovná kravatu před prvním jednáním o životním pojištění.
Tak snad někdy přiště už se do Hitmana opravdu trefíme. Ten chlapík by si to zasloužil.
Blog autora.