(zatím nehodnoceno)
Loading... Hranice smrti - Recenze
22.4.2008
premiera-tydne
Přečteno: 378 krát
Žánr: Horor / Thriller
Režie: Xavier Gens
Premiéra v kinech: 17.4.2008
Za druhé světové války, žil, byl, jeden milý, sympatický pán, který se živil tím, že na lidech, kteří měli to štěstí, prováděl sadistické pokusy. Ale druhá světová válka tak nějak skončila dřív, než Áda Hitlerů čekal a tak tento milý, hodný, mírně ujetý pán, skončil na dlažbě. No, neustále lepší než s kulkou v hlavě, že?
I když, co není teď, nutně neznamená, že nemůže být za pár let. Budoucnost je nejistá. Ale nepředbíhejme tolik. „ Takže co teď?“ řekl si onen pán. Když půjdu na pracovní úřad a oni se mě zeptají, co umím, tak musím popravdě uznat, že kromě mučení na tisíc a jeden způsob, vlastně ani nic. A řekněme si na rovinu, že obor mučení nemá zrovna v této době žádnou perspektivu. Vlastně je mi to úplně stejně platný, jako kdybych byl vyučený řezník v Somálsku.
V inzerátech bohužel neuvidíte text typu: Hledáme profesionálního mučiče, práce v mladém kolektivu, vysoký plat, příspěvek na bydlení a dopravu, praxe v obru je vítaná. Místo toho tam jsou blbosti typu: Přijmeme sekretářku do 25 let, požadujeme znalost minimálně dvou jazyků, základní znalosti aplikací Word a Excel na PC, psaní všema deseti, schopnost uvařit dobrou kávu, 30 let praxe. Tak si asi založím rodinný podnik, pod názvem Masokombináty na zpracování lidského masa s.r.o. Už zbývá pouze najít pár takových psychopatů, ehm, lidí se stejným koníčkem jako já a nějaký nepotřebný zapadlý areál, kde bych mohl bez zbytečného vyrušování pracovat. A jak řekl tak taky udělal.
Už vyřešit jen jediný problém, a to sehnat schopného dodavatele masa. Bohužel, ve zlatých stránkách nenašel nikoho, kdo by prodával lidi stejně tak, jako se to děla s prasaty a tak si řekl, že si pomůže sám. Ale jak na to. Dobrovolně nikdo normální do párků nepůjde. Hold když to nejde dobrovolně, půjde to nedobrovolně.
A tak poblíž svých masokombinátů založil pěkný příjemný motel, na kterém byla jediná drobná vada a to ta, že z něj již nebylo návratu. Posuňme se nyní o pár desítek let dál a to až do současnosti. Skupinka mladých recidivistů, mající ušlechtilé zájmy typu házení zápalných láhví či střílení na policisty se po jedné nepodařené demonstraci scházejí v jednom opuštěném skladišti, aby se domluvili, že do doby než se vše tak nějak uklidní, by si mohli vyjet na menší výlet do Holandska.
Rozdělí se do dvou skupinek, přičemž jedna z nich jede počkat na tu druhou do nějakého motýlku poblíž hranic. A ta druhá veze svého postřeleného kamaráda do nemocnice, kde bohužel umírá dřív, než bude moc být použit jako přísada do salámu. První parta čítající dva velice nesympatické mladé muže nachází již výše zmiňovaný motýlek, ve kterém se rozhodnou usadit a počkat na příjezd svých známých. Dvě mladá dívky patřící opět k silně nesympatickému personálu, nabídnou těm mladíkům, že v ceně pokoje si s nimi můžou jen tak mimochodem zasouložit.
Kluci se dlouho nenechají přemlouvat a užijí si s děvčaty. Kdo z nás by to neudělal, že? Obzvlášť, když by to byly docela roštěnky, a ještě k tomu by to bylo zadarmo. Pohlavních nemocí se přeci v dnešní době nemusí nikdo bát. Nicméně dřív než zjistíme, jestli se oni mladíci nakazili či ne, personál tohoto milého zapadlého motýlku maličko zmagoří a rozhodne se své nové hosty pochytat a posléze v masokombinátech zabít, což, protože je to poměrně šikovná partička sadomasochistů, se jim bez problémů podaří.
A to už nám přijíždí druhá partička. Tentokrát mladý muž a mladá dáma. Ti mají svojí pikantní historii. Pokusím se jí zkrátit. Zkrátka on jí zbouchnul a pak se na ni vys…ehm vykašlal. Ona mu to tak nějak nemůže odpustit, ale to ještě neví, že za chvíli jí budou trápit mnohem důležitější problémy. Například strach o život doposud nenarozeného dítěte. Takže personál jim, ačkoliv to od nich nebylo vůbec pěkné, lhal, že jejich přátelé, už na ně čekají na jiném ubytovacím místě. I když vlastně zas tak moc nelhali, oni tam čekali, i když ne zrovna dobrovolně a ne zrovna v záviděníhodné pozici. Takže přijíždějí nám do již známých masokombinátů s.r.o. Ty se ale na první pohled tváří jako opuštěné doly. Tomu ale říkám maskování.
Mladou dívku posadí ke stolu uvnitř takové vilky, dá li se to tak říct, a mladíka odvádí na jeho přání jedna z přítomných hostesek do koupelny. Tedy alespoň si má myslet, že je to koupelna. A jak tak marně hledá sprchu, tak místo toho najde svého přítele, který si tam tak spokojeně visí vzhůru nohama na háku. Mladík náhle dostává tušení, že tady asi bude něco špatně a že kamarád, se zřejmě sám do takové pozice dobrovolně nedostal.
Onu dívku zatím uvítává náš starý dobrý známý, o kterém jsem vám vyprávěl na začátku našeho příběhu a jenž za ta léta, přeci jenom už malinko zestárnul. Když tu náhle přibíhá rorzuřenej bejvalej, na což samozřejmě všichni čekají, a jí i jeho hezky svážou a odtáhnou v řetězech do chovné stáje. V ní si spokojeně na hromadě žijí prasátka i lidé a světe div se, oba dva druhy jsou tam chované pro stejné účely. Hold ne každému sedne vynikající lidský hamburger. Někdo stále nesmyslně dává přednost hovězímu a nebo zabijačce, z pěkně vypaseného prasátka. To jsou ale lidi…
Mladý muž a mladá dívka si to tedy krásně čekají, až půjdou do guláše, jenže tak nějak z nepochopitelného důvodu se s tím nemůžou smířit. A tak mladík přetrhává dívčiny řetězy, jako kdyby to byl papír, avšak svoje se mu uvolnit nepodaří. Dívka tedy solidárně nechá kamaráda kamarádem a utíká tak rychle jak jen může. V tom přibíhá vůdce tábora. „Ty lidská hovno, kam ty nechat jít mein zajatec?, zeptal se slušně postarší pán. Ale mladík mlčel a tak, aby byl alespoň nějak potrestaný, za špatné chování své kamarádky, která bez rozloučení se svými hostiteli jen tak utekla, mu vedoucí skoro koncentračního tábora, ušmiknul takové ty kůstky nad patou, díky kterým na ně můžeme našlapovat a prostřednictvím jich chodime.
Aby alespoň on, nedostal ten blbý nápad typu „Já uteču!“. No popravdě nevím, proč to vlastně dělali, ale to je jedno. Zkrátka, někdy je krásné nechat své oběti před smrtí si užít trochu legrace, nemyslíte? Vraťme se k dívce, která je na útěku ze svého nového dočasného domova. Ta vzorně běží po silničce, která jako jediná vede k masokombinátům a určitě je to cesta, kterou by se při útěku vydal každý z nás, no ne? A náhle proti ní jede automobil. Kdo by v něm asi tak mohl být. Tipnul bych to na 99 procent, že po cestě vedoucí na místo odkud se nikdo nevrací živý a kam ani nikdo dobrovolně nejezdí, co by tam taky dělal, když tam oficiálně nic není, že v tom autě bude někdo patřící k obsluze masokombinátu.
A ono vážně, kdo by to byl řekl. Tak se dívka zase vrací, ačkoliv nedobrovolně, zpátky do tábora. Tedy hned poté, co jí z neznámého důvodu napadlo ono auto stopnout a požádat řidiče o pomoc. Dokonce jí ani nebylo divný, že poté co mu řekla, že poblíž se nachází parta psychopatů, jí jenom tak jako by to bylo naprosto běžné řekl: „Hm tak si nastup“. Protože tak by se asi zachoval každý člověk, kterému byste řekli, tuhle pro někoho děsivou informaci. Zpátky v táboře se dozvídají, že dívka je těhotná, a to se jim zrovna tak nějak hodí. Protože sami jak si nemůžou mít své vlastní potomky.
Tedy můžou, ale jejich děti jako by vypadli z nějakého hororu od Stephena Kinga. Zřejmě měli nějaké zmutované spermie, či se jejich skrytá zrůdnost projevovala na jejich potomcích z venku. Kdo ví. Ale jinak to byli vesměs hodné děti. Jenom tak si pobíhali po lesích, sem tam zaběhli do podzemního areálu, ve kterém se nacházeli jaké si mrazáky plné mrtvol, aby si sem tam něco zakousli. Ale pravda je, že do rodinného podniku by se moc nehodili. Přeci jenom jako obsluha onoho motelu, by asi nevzbuzovali příliš velkou důvěru u zákazníků. On málokdo se ubytuje v motelu, ve kterém obsluhuje vetřelec a uklízí ho panenka Chucky. Opět mluvím o normálních lidech samozřejmě. Ne o vás, co jste dokázali tenhle článek dočíst až sem. 🙂
Čili, že to nebude pohádka pro děti, to už víme od samého začátku. Že to bude poměrně dost nechutné, o tom určitě již také není pochyb. Ale jak tento film působí jako celek? Stručně řečeno, je to děsná hovadina, ve které, byste alespoň náznak logiky našli jen stěží. Je to snad jeden z nejhorších hororů za posledních deset let. Film měl potenciál stát se kvalitní podívanou, a možná stejnou legendou, jako se stal ve světě hororu první Saw. Jenže onen potenciál jaksi zůstal naprosto nevyužitý, což je škoda. Ano, pár dobrých nápadů by se našlo i zde, ale těch je tak malé stopové množství, že by vám na jejich spočítání, stačila pouze jedna ruka. A to i za předpokladu, že byste na ní nešťastnou náhodou měli jenom tři prsty.
Násilí a krve tu je požehnaně, ale to je tak všechno. Příběh stojí za houby, postavy jsou nesympatické, a vám je úplně jedno, jestli všichni umřou, jelikož tady jednoduše není s kým sympatizovat. A když navíc odhalíte mnoho nelogičností, což není vůbec nic těžkého, jsou na každém rohu, nejspíš se vám udělá nevolno.
Na jejich spočítání by vám nestačily ani všechny vaše prsty dohromady. Mimochodem, odradit už by vás mohlo i to, že stejný režisér, který má na svědomí Hranici smrti, má na svém kontě i filmového Hitmana. Raději se podívám na všechny díly včelky Máji, než abych musel jít do kina na tento film znovu. Amen.
Verdikt: Jít či nejít na tento film? To je otázka, na kterou mám jednoznačnou odpověď. Nejít! Jestli jsem u 10 000 př. n. l. tvrdil, že by to byla škoda peněz, tak u tohoto filmu by bylo lepší těch cca. 160Kč vyhodit z okna, než podporovat autory tohoto „veledíla“, aby nedej bože natočili druhý díl. To by jsme taky už nemuseli ve zdraví přežít…
Naše hodnocení
Vaše hodnocení
Currently 2.83/5
1
2
3
4
5
Hodnocení: 2.8 z 5 (hodnoceno 6x)
Lubomír Hort
Vytisknout
badge = “;
document.writeln(badge);
badge = “;
document.writeln(badge);
Související články:
Komentáře
Jan Slezáček
23.4.2008 15:22
Redaktor
1
Horor tak jak ho máme rádi se už vidí málokdy…A na řadu přichází zábava pro pár teenagerů kteří jdou na takovýhle béčko v partě 15 letých a doufají jakej to bude odvaz..A pro ně i je:-)Mi ostatní se můžeme porozhlédnout po lepších:Slasher-hatchet
nebo oprášit klasiky…
Nejnovější komentáře