Hrdinové - Heroes

(zatím nehodnoceno)

Loading...

//
//

To, že v posled­ní době vzni­ka­jí za mořem vel­mi kva­lit­ní seri­á­ly s dob­rý­mi námě­ty, potvr­zu­je i seri­ál, jehož tvůr­ci patr­ně našli sil­ný inspi­rač­ní zdroj v komik­so­vé a poslé­ze fil­mo­vé sérii X-men a kte­rý by měl v dohled­né době zamí­řit i na naše obra­zov­ky. Dámy a páno­vé, při­chá­ze­jí Heroes čili Hrdinové.

Zdá se, že v sou­čas­nos­ti jsou v kur­zu seri­á­ly spí­še váž­né­ho raže­ní, celo­svě­to­vou pro­slu­lost si napří­klad zís­ká­vá taju­pl­ná série o tro­seč­ní­cích Lost, pou­ta­vý a chyt­rý plán útě­ku z věze­ní v seri­á­lu Prison Break nebo šťav­na­tý kri­mi­nál­ní pří­běh Dexter o člo­vě­ku, kte­rý je sice vyšet­řo­va­te­lem vražd, ale záro­veň také maso­vým vra­hem. Nutno podotknout, že všech­ny tyto série jsou výbor­né a pro­to je jen dob­ře, že vzni­ka­jí. Dalším plno­hod­not­ným zástup­cem sou­čas­né kva­lit­ní ame­ric­ké seri­á­lo­vé pro­duk­ce jsou Heroes.

První, co vás při sle­do­vá­ní Heroes napad­ne bude nej­spíš to, že autor má asi moc rád X-meny. Ale proč ne, když nejde o pra­chspros­tou vykrá­dač­ku, ale o samo­stat­ný seri­ál, kte­rý pou­ze vyu­ží­vá ústřed­ní myš­len­ku a dál vytvá­ří vlast­ní zají­ma­vý pří­běh a potaž­mo i celý seri­á­lo­vý svět. A přes­ně to se Heroes daří. Seriál pojed­ná­vá o něko­li­ka lidech, kte­ří u sebe obje­vu­jí zvlášt­ní schop­nos­ti, jež jsou výsled­kem urči­té gene­tic­ké muta­ce, dalo by se říci evo­lu­ce. Tito Hrdinové se v prvé řadě muse­jí vypo­řá­dat se svý­mi schop­nost­mi, dále je ohro­žu­je muž jmé­nem Sylar, zabi­ják roz­ře­zá­va­jí­cí těm­to výji­meč­ným lidem hla­vy, a aby toho neby­lo málo je tře­ba odvrá­tit ato­mo­vý výbuch a odha­lit tajem­ství jed­not­li­vých hrdi­nů a orga­ni­za­cí v poza­dí.

Svět Heroes je vel­mi kom­plex­ní a civil­ní. Rozhodně se nejed­ná o něja­kou super­hr­din­skou sto­ry, v níž sku­pi­na neo­hro­že­ných hrdi­nů zachra­ňu­je svět. Naopak, naši hrdi­no­vé žijí své oby­čej­né živo­ty a schop­nos­ti jsou jim mnoh­dy spí­še na obtíž, pře­kva­pu­jí je, leka­jí je a uvr­há­va­jí do stra­chu z reak­ce spo­leč­nos­ti i ze sebe samé­ho. Ostatně ne všech­ny schop­nos­ti, kte­ré se v seri­á­lu obje­vu­jí, jsou pří­jem­né a uži­teč­né. Vedle těch, kte­rý­mi by asi nikdo nepo­hr­dl (samo­vol­ná rege­ne­ra­ce, ohý­bá­ní času a pro­sto­ru, nevi­di­tel­nost, umě­ní při­nu­tit kaž­dé­ho, aby udě­lal to, co mu poru­čí­te), jsou tu tako­vé, kte­ré vypa­da­jí na prv­ní pohled láka­vě, ale při­ná­še­jí pro­blémy (malo­vá­ní budouc­nos­ti, čte­ní myš­le­nek, absorp­ce schop­nos­tí od ostat­ních hrdi­nů) a tako­vé, kte­ré jsou spí­še pro­kle­tím (roz­dvo­je­ná osob­nost, radi­o­ak­tiv­ní člo­věk).

Vedle toho, že se vět­ši­na postav musí nau­čit své schop­nos­ti ovlá­dat, je tu důle­ži­tý také vnitř­ní boj se sebou samým. Někteří sice při­jí­ma­jí rych­le a s nad­še­ním své poslá­ní a berou to jako osud, jiní si však při­pa­da­jí jako zrů­dy či jim je jejich dar pros­tě na obtíž v živo­tě a kari­é­ře. Jak jsem již uved­la, svět Heroes je v tom­to vel­mi kom­plex­ní a pro­pra­co­va­ný. Než se ces­ty jed­not­liv­ců spo­jí, sezná­mí­me se důklad­ně kaž­dou posta­vou, s pro­stře­dím, kte­ré ji utvá­ře­lo, s její­mi osob­ní­mi pro­blémy, žeb­říč­kem hod­not a občas i s něja­kým tím tajem­stvím. Tento širo­ký záběr dodá­vá seri­á­lu na půso­bi­vos­ti, dělá z něj oprav­du pro­myš­le­ný a uce­le­ný pří­běh, ale může se také stát, že vás bude chví­le­mi nudit, bude­te mít pocit, že se seri­ál zadr­há­vá a ztrá­cí tem­po (což se ale naštěs­tí vždyc­ky zase zlep­ší) a také se mož­ná v kři­vo­la­kých ulič­kách jed­not­li­vých pří­bě­hu tro­chu pře­sta­ne­te ori­en­to­vat a ztra­tí­te tak pře­hled o tom, kdo je zlý a kdo dob­rý a o co vlast­ně komu jde.

Pokud se bude­me bavit o vyvá­že­nos­ti celé série, tak je nut­no říci, že ačko­li si všech­ny epi­zo­dy drží vyso­ký stan­dart, obje­vu­jí se tu díly slab­ší, kte­ré tolik nestrh­nou, ale i díly vel­mi pove­de­né (jed­ná se obvykle o ty, kte­ré novým zvlášt­ním způ­so­bem roz­ší­ří seri­á­lo­vý svět a změ­ní váš pohled na dění v něm, mám na mys­li epi­zo­dy, kde máme mož­nost podí­vat se do minu­los­ti a opra­vit tak svůj náhled na někte­ré udá­los­ti, a hlav­ně epi­zo­du, v níž se podí­vá­me do nera­dost­né budouc­nos­ti, kte­rou je potře­ba změ­nit). Pokud bys­te chtě­li být cynič­tí a přís­ně rea­lis­tič­tí, může­te Heroes snad­no odsou­dit za to, že prak­tic­ky všich­ni hrdi­no­vé žijí ve Spojených stá­tech, že se obvykle dostá­va­jí do situ­a­cí, v nichž se jim ide­ál­ně hodí prá­vě jejich schop­nost a že nako­nec má něja­kou schop­nost kaž­dý dru­hý, ale je tře­ba si uvě­do­mit, že jed­ná o kla­sic­ké seri­á­lo­vé ber­lič­ky, bez nichž by to zkrát­ka nefun­go­va­lo, musí­te k tomu pros­tě při­stu­po­vat jako k seri­á­lu, nechat se bavit a nehle­dat na všem mou­chy.

Jako vel­ký klad toho­to seri­á­lu beru také to, že se tvůr­ci nebo­jí nechat občas také něko­ho zemřít. Díky tomu si pak divák nemů­že být nikdy jis­tý, jest­li tohle není pro posta­vu koneč­ná, není to naštěs­tí ten typ seri­á­lu, kde vás nej­růz­něj­ší hrů­zostraš­ná zra­ně­ní nechá­va­jí úpl­ně chlad­ný­mi, pro­to­že víte, že hlav­ní posta­vy pros­tě neu­mí­ra­jí. To tady úpl­ně nepla­tí, i když na dru­hou stra­nu, také tu nejed­na posta­va pře­ži­je něco, co by člo­vě­ka v nese­ri­á­lo­vé rea­li­tě jis­tě zabi­lo (kdy­bychom ten­to seri­ál bra­li zce­la váž­ně, uká­za­lo by se napří­klad, že pis­to­le a růz­né střel­né zbra­ně způ­so­bu­jí vět­ši­nou sice ošk­li­vě vypa­da­jí­cí, ale nako­nec vesměs leh­ká zra­ně­ní).

Co se týče samot­né­ho závě­ru prv­ní série sta­čí říct jen to, že Heroes jsou popu­lár­ní a vydě­lá­va­jí. Všem je z toho asi hned jas­né, že seri­ál a tudíž pří­běh Hrdinů po tři­a­dva­ce­ti dílech prv­ní řady nekon­čí. Hlavní dějo­vá linie se sice více­mé­ně uza­vře­la, ale vše kon­čí tak, aby se dalo či spí­še pří­mo muse­lo pokra­čo­vat a pocho­pi­tel­ně i tak, aby divá­ci zůsta­li napja­tí a vrá­ti­li se k obra­zov­kám, včet­ně vše­ří­ka­jí­cí­ho titul­ku „To be con­ti­nu­ed…“. Nezbývá tedy než dou­fat, že tvůr­ci mají i nadá­le všech­no dob­ře pro­myš­le­né, že dají seri­á­lu opět sil­nou záplet­ku, že udr­ží vyso­ko nasta­ve­nou lať­ku a zkrát­ka nezka­zí dob­rý dojem, kte­rý se jim poda­ři­lo vyvo­lat.

 
//
//

Velmi kva­lit­ní seri­ál o výji­meč­ných lidech, kte­ří musí při­jmout své schop­nos­ti a svůj osud, z nichž někte­ří to činí s nad­še­ním a jiní téměř s odpo­rem. Heroes vyni­ka­jí důklad­ně pro­kres­le­ný­mi cha­rak­te­ry, roz­lič­ný­mi posta­vy a kom­plex­ním pro­myš­le­ným pří­bě­hem, jenž je však chví­le­mi už tro­chu zdlou­ha­vý a někte­ré pasá­že zpo­ma­lu­jí tem­po. Je to zkrát­ka oprav­du dob­rý seri­ál, kte­rý bych všem dopo­ru­či­la, ale na mém osob­ním žeb­říč­ku ho o stu­pí­nek pře­ko­ná­va­jí jiné.

Naše hod­no­ce­ní: 

0

Vložil Andrea Zahradníková, 27. Červenec 2007 - 0:00

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře