Hurá na fotbal - O filmu

Hodnocení článku

(zatím nehodnoceno)

Načítám počet zobrazení...

„Našim záměrem bylo vytvořit jedinečný a originální svět. Podle mého skromného názoru si myslím, že jsme uspěli, protože jsem zatím neviděl žádný podobný film.“

- Juana José Campanella -

Toto dobrodružství začalo před více než sedmi lety, když jsem podruhé narazil na krátký příběh „Memoirs of a Right Wing“, napsaný skvělým animátorem a scénáristou Robertem Fontanarrosou. Roberto, jehož přezdívka byla „el Negro“, byl tehdy ještě naživu a cestoval z Rosaria do Buenos Aires, aby si převzal cenu. „Musím brzy umřít, protože mi každý den dávají nějaké ocenění“, řekl mi jako vždy duchapřítomným humorem, když jsme se setkali v lobby hotelu v Buenos Aires. Pořád si pamatuju jeho skromnost, která mi dávala pocit, jako bych byl šlechticem, jako bychom si byli rovni. Později se mi stalo něco podobného, když jsem měl tu čest potkat Juana Josého Campanellu, kterého hluboce obdivuji.

Setkání mělo proběhnout v restauraci v Palermu a schůzku jsem si musel naplánovat 5 měsíců dopředu. Když jsem Juanovi o realizaci tohoto projektu napsal, Campanella natáčel ve Spojených Státech televizní seriál. Čekal jsem a čekal, snažíc se zkrotit své obavy. Ivan Kozicki, jeden z výkonných producentů, na to může přísahat. Nikdy na ten den nezapomenu, protože pár minut po tom, co přinesli jídlo, jsme s Juanem dostali nápad udělat z krátkého příběhu od Fontanarrosy film. Uprostřed našeho hovoru se Campanella postavil a řekl „Musím na toaletu“. O pár minut později se vrátil s překvapujícím rozhodnutím: „Kromě psaní scénáře bych rád film také režíroval, jestli ti to nevadí.“

Za to, že jsme mohli strávit šest let tvrdé práce, vděčíme klíčovému Campanellovu producentovi Jorgemu Estradovi Morovi. On miluje dobré filmy a velké podniky. Estrada Mora je vizionář věrný pokroku a dal Campanellovi a jeho týmu 100% tvůrčí svobodu. Zapojil do projektu Prisa Group a Antenu 3 ze Španělska, a tak se z filmu Hurá na fotbal! stal mezinárodní projekt.

Rozvíjeli jsme myšlenku a psali scénář, proto jsme pozvali Axela Kutchevatzkyho, který je teď jedním z výkonných producentů, a který má široké zkušenosti s filmem a také proslulého spisovatele Eduarda Sacheriho, který napsal spolu s Campanellou scénář k veleúspěšnému filmu „Tajemství jejích očí“.

Psaní scénáře a stvoření filmového světa zabralo více než 18 měsíců. Pak následovalo dalších 8 měsíců preprodukce. Zformovali jsme tým, s nímž jsme hledali nové nápady a vyměňovali si názory. Nelson Luty a Mariano Epalbaum, umělečtí režiséři filmu vedli výtvarný tým. Mnoho scén z filmu pochází z těchto pracovních sezení, kde jsme měli nepřetržitou zpětnou vazbu od scénáristů a uměleckého týmu. Campanella absorboval tuto zpětnou vazbu a přepsal každou scénu tak, aby ji přizpůsobil konceptům, které vznikly z těchto intenzívních meetingů.

A přišel první den natáčení.

Vytvořili jsme tým skoro 400 umělců, producentů, programátorů a techniků, kteří na tomto projektu nechali tělo i duši. Více než 15 odlišných národností se shromáždilo v „Babylónu“, jehož hlavním jazykem byl jazyk filmový.

Diego Rosner, jeden z výkonných producentů, a jeho tým vyslechli více než 3000 lidí, aby sestavili profesně i lidsky ten nejlepší tým. Dal do filmu vše a můžeme snadno říci, že jeho ustupující vlasový porost za tu dobu o pár palců vyrostl. Diego nabídl nejlepším profesionálům v oboru, kteří pracovali se společnostmi jako Pixar, Dreamworks a Weta příležitost pracovat s jedním z nejznámějších režisérů nejen Latinské Ameriky, s plnou uměleckou svobodou; na rozdíl od omezující práce v Hollywoodském studiu. A pokud to nebyl dost atraktivní důvod, ukázali jim fotky Buenos Aires, Madridu – bary a noční život, dokonce nabídli možnost vzít s sebou partnera na jejich náklady. Konec konců to znamenalo zavázat se na dva roky na plný úvazek jednomu projektu.

Byli tu idealisti, dobrodruzi a dokonce „žoldáci“ - každý z nich hledajíc stejný poklad na konci cesty: vytvořit velký film. Sergio Fernandez byl zodpovědný za vedení „lodě“ jako vedoucí produkce.

Felix Monti, legendární argentinský a ostřílený kameraman přinesl veškeré své vědění z klasické filmové školy. Byl hlavním kameramanem v časech, když byl film editován v „moviole“. U filmu Hurá na fotbal! strávil měsíce práce bok po boku s umělci z Argentiny, USA a Evropy; umělci s piercingy, tetováním a stovkami LCD monitorů, všichni pod vedením Eduarda Casada Domingueze. Na rozdíl od toho, co si ostatní mohou myslet, generační střet se vyplatil. Mladí umělci obdivovali jeho citlivost, odborné znalosti a vědomosti. A s jejich pomocí se konečně zase on naučil jak si nastavit svůj e-mail na mobilu. Věřím, že tato interakce mezi klasickým filmovým talentem a kreativním talentem digitálního kina je jedním z tajných zbraní samotného Campanelly a úspěšná cesta jak tvořit film.

Do našeho týmu se přidali nejrespektovanější světoví animátoři a tvůrci filmu „Já padouch“ Sergia Pabla.

Náš produkční tým musel nesčetněkrát překročit bariéru oceánu. Naší koprodukční snahou bylo mít na obou stranách Atlantiku týmy. Manuel Polanco, Mikel Lajarza, Mercedes Gamero a Gustavo Ferrada, naši španělští producenti, nalétali tisíce mil, aby udrželi krok s naším výkonným producentem Robertem Schroderem, který měl na starosti vedení projektu a cash flow den za dnem.

Universal Pictures se připojily se svými znalostmi animace pro filmovou distribuci v Latisnké Americe a Španělsku.

Technologické požadavky, které si film vyžádal, si zaslouží samostatnou kapitolu. Projekt si vyžádal větší objem zpracování dat, než normálně používá banka s milióny zákazníky; ale díky spolupráci velkých partnerů jako je HP, Intel a Telefónica jsme překážky překonali.

Po více než tři roky byly problémy na denním pořádku. Ale domnívám se, že v tomto momentě už to není důležité, nakonec šlo o to, abychom vytvořili dobrý příběh.

Gaston Gorali - producent and spoluautor scénáře