(zatím nehodnoceno)
Loading...Český skladatel Josef Mysliveček nemá za sebou kariéru zázračného umělce jako W.A.Mozart, ale jeho dílo ani život není u nás příliš známý. To všechno se snaží napravit režisér Petr Václav, který se rozhodl o Myslivečkovi natočit film. Zaujal ho příběh syna pražského mlynáře, který se vydal za svým snem do Itálie a dokázal se prosadit a dosáhnout hvězdné kariéry. Mysliveček musel mít talent, zdravou ctižádostivost i jistou míru štěstí, bez nichž by se mu jen těžko podařilo prosadit v uměleckém světě italské opery. Intriky, vztahy s vlivnými lidmi i styl života se nejspíš hodně odlišoval od relativně poklidného společenského dění v Praze. Václav při přípravě filmu hledal v archivech a snažil se o životě Myslivečka i operní historii nalézt co nejvíce informací, ale scénář pro film potřeboval i nosný příběh. Ten začíná příjezdem Myslivečka do Benátek v roce 1763, kdy jako začínající skladatel doufá, že se mu podaří nějak prosadit. Je mladý a nebrání se vztahům s ženami. Zatímco jedna si pro něho sáhne na život, jiná ho vtahuje do pochybné společnosti, kde se však objevují i vlivní lidé z uměleckého světa. Mysliveček využívá nabídnuté příležitosti a současně skládá. Již tři roky po příjezdu do Itálie má premiéru jeho první opera Semiramis a je to úspěch. Další operu již skládá pro sopranistku Caterinu Gabrielli, která byla velmi uznávaná a slavná. Mysliveček navazuje známosti nejen s lidmi z umělecké branže, ale také s těmi, kdo se na operu chodí dívat a mohou mít vliv na další zakázku. Je to velmi pestrá společnost, která má různé zvyky a způsoby jednání. Pro mladého skladatele je to období úspěchů, které mu nebrání užívat si života. To se mu ale stane osudným a ve svých 43 letech umírá.
Režisér využil v příběhu známé historické údaje, ale motivace jednání, povahové vlastnosti i osudy postav jsou fiktivní. Ve filmovém příběhu se také snažil zachytit společenskou atmosféru, kde se Mysliveček pohyboval a ponechal velký prostor pro ukázky z nejznámějších operních děl. Na hudební složce filmu měl určující vliv dirigent a zakladatel špičkového barokního orchestru Collegium 1704 Václav Luks. O dokonalé a autentické provedení Myslivečkových operních árií se ve filmu zasloužili přední světoví operní sólisté, jako například Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi, Emőke Baráth či Krystian Adam. Hudba ve filmu výrazně dominuje a podtrhuje atmosféru příběhu. Podařilo se také pro natáčení nalézt výborné lokace a velmi dobře jsou zachyceny drobné reálie tehdejšího světa, až už to jsou kostýmy, masky či rekvizity.
Líbily se mi scény v divadlech i dekadentní benátské prostředí. Pro větší spád filmu bych oželela některé scény věnované platonické lásce Anně Fracassati. Chápu, že informací o životě skladatele nebylo mnoho a to komplikovalo vyjádřit povahové vlastnosti skladatele, ale přes veškerou snahu autora postrádá postava vývoj a pro Vojtěcha Dyka, který ztvárňuje Myslivečka, bylo asi dost nesnadné. Nejen ve scénách, kdy v osamocení skládá, je postava často bez energie a sebevědomí. To má smysl zpočátku pobytu v Itálii, ale postupně musel nabývat sebevědomí a také musel mít charisma, které působilo na ženy. Jen v dramatických scénách s herečkou Barbarou Tonchi, která hraje zpěvačku Gabrielli, působí Dyk energicky a výrazně. Nedokážu posoudit, proč ve scénách, kdy postava skladatele zažívá úspěchy, působí utlumeně a nejistě. K herečkám důležitých ženských postav byl scénář přívětivější a ty svou příležitost se zviditelnit dobře využily.
Hudební kvalitu filmu si netroufám posuzovat, ale byla jsem příjemně překvapena. Nechtěla bych srovnávat film Il Boemo s Formavovým Amádeem, i když se to nabízí a děj se odehrává ve stejné době. Oba filmy využívají zachycení dobové atmosféry, dobových reálií i scénu, kde se prosazuje geniální Mozart. Jde však o jiné příběhy. Oceňuji práci tvůrců především proto, že se jim podařilo zprostředkovat tvorbu a dílo skladatele, který není u nás příliš známý.
Hodnotím: 70 %
Nejnovější komentáře