Kritiky.cz > Speciály > Kmotr II (The Godfather: Part II)

Kmotr II (The Godfather: Part II)

Photo © Paramount Pictures
Photo © Paramount Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Kmotr II. část je ame­ric­ký kri­mi­nál­ní film z roku 1974, kte­rý nato­čil a reží­ro­val Francis Ford Coppola. Film je čás­teč­ně zalo­žen na romá­nu Kmotr z roku 1969 od Maria Puza, kte­rý spo­leč­ně s Coppolou napsal scé­nář. Part II slou­ží jako pokra­čo­vá­ní i prequel fil­mu Kmotr z roku 1972 a před­sta­vu­je para­lel­ní dra­ma­ta: prv­ní nava­zu­je na pří­běh Michaela Corleoneho (Al Pacino), nové­ho Dona rodi­ny Corleone, kte­rý v roce 1958 chrá­ní rodin­ný pod­nik po aten­tá­tu na jeho oso­bu; prequel zahr­nu­je ces­tu jeho otce Vita Corleoneho (Robert De Niro) od sicil­ské­ho dět­ství až po zalo­že­ní rodin­né­ho pod­ni­ku v New Yorku. V herec­kém ansám­blu se dále obje­ví Robert Duvall, Diane Keaton, Talia Shire, Morgana King, John Cazale, Mariana Hill a Lee Strasberg.

Po úspě­chu prv­ní­ho fil­mu zača­la spo­leč­nost Paramount Pictures při­pra­vo­vat pokra­čo­vá­ní, do kte­ré­ho se vrá­ti­la řada her­ců i čle­nů štá­bu. Coppola, kte­ré­mu byla svě­ře­na vět­ší tvůr­čí kon­t­ro­la, chtěl nato­čit jak pokra­čo­vá­ní, tak prequel ke Kmotrovi, kte­rý by vyprá­věl o Vitově vze­stu­pu a Michaelově pádu. Hlavní natá­če­ní zača­lo v říj­nu 1973 a skon­či­lo v červ­nu 1974. Premiéra fil­mu Kmotr II. část se kona­la 12. pro­sin­ce 1974 v New Yorku a do ame­ric­kých kin byl uve­den 20. pro­sin­ce 1974, při­čemž kri­ti­ka jej hod­no­ti­la roz­po­ru­pl­ně; jeho pověst se však rych­le zlep­ši­la a brzy se stal před­mě­tem opě­tov­né­ho kri­tic­ké­ho hod­no­ce­ní. Při roz­počtu 13 mili­o­nů dola­rů vydě­lal ve Spojených stá­tech a Kanadě 48 mili­o­nů dola­rů a celo­svě­to­vě až 93 mili­o­nů dola­rů. Film byl nomi­no­ván na jede­náct Oscarů a stal se prv­ním pokra­čo­vá­ním, kte­ré zís­ka­lo cenu za nej­lep­ší film. Šest Oscarů zís­kal také za nej­lep­ší režii pro Coppolu, nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli pro De Nira a nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář pro Coppolu a Puza. Pacino zís­kal cenu BAFTA za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon a byl nomi­no­ván na Oscara.

Stejně jako jeho před­chůd­ce zůstá­vá i Part II vel­mi vliv­ným fil­mem, zejmé­na v gan­gs­ter­ském žán­ru. Je pova­žo­ván za jeden z nej­lep­ších fil­mů všech dob a také za vzác­ný pří­klad pokra­čo­vá­ní, kte­ré může být lep­ší než jeho před­chůd­ce. V roce 1997 jej Americký fil­mo­vý insti­tut zařa­dil na 32. mís­to nej­lep­ších fil­mů ame­ric­ké fil­mo­vé his­to­rie a tuto pozi­ci si udr­žel i o deset let poz­dě­ji. V roce 1993 byl vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Kongresové knihov­ny USA, pro­to­že byl pova­žo­ván za „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“. V roce 1990 byl do kin uve­den závě­reč­ný díl tri­lo­gie - Kmotr III. část.

Děj

Ve fil­mu se stří­da­jí udá­los­ti něja­ký čas po Kmotrovi a raný život Vita Corleoneho.

Vito

V roce 1901 je v sicil­ském Corleone vyvraž­dě­na rodi­na deví­ti­le­té­ho Vita Andoliniho poté, co jeho otec ura­zí míst­ní­ho mafi­án­ské­ho šéfa Dona Ciccia. Vito uprch­ne do New Yorku a po pří­jez­du je zare­gis­tro­ván jako „Vito Corleone“. V roce 1917 žije Vito v New Yorku se svou ženou Carmelou a jejich malým synem Sonnym. Kvůli zása­hu Dona Fanucciho, míst­ní­ho vydě­ra­če Černé ruky, při­jde o prá­ci. Jeho sou­sed Peter Clemenza požá­dá Vita, aby ukryl taš­ku se zbra­ně­mi; Clemenza jako podě­ko­vá­ní požá­dá Vita o pomoc při krá­de­ži kober­ce, kte­rý daru­je Carmele.

Corleonovi mají ješ­tě tři děti: syny Freda a Michaela a dce­ru Connie. Mezitím si Vito, Clemenza a nový spo­leč­ník Salvatore Tessio vydě­lá­va­jí krá­de­že­mi zbo­ží a jeho podo­mním pro­de­jem. Toto pod­ni­ká­ní při­ta­hu­je pozor­nost Fanucciho, kte­rý je vydí­rá. Vito pře­svěd­čí své skep­tic­ké part­ne­ry, že Fanucciho pře­mlu­ví, aby při­jal men­ší plat­bu. Během sou­sed­ské slav­nos­ti zapla­tí Vito nedů­vě­ři­vé­mu Fanuccimu mno­hem men­ší část­ku a dosta­ne nabíd­ku pra­co­vat jako vyma­hač. Vito poz­dě­ji Fanucciho v jeho bytě zabi­je. Vito se stá­vá vliv­ným a respek­to­va­ným čle­nem komu­ni­ty, pro­to­že pomá­há míst­ním oby­va­te­lům výmě­nou za „las­ka­vos­ti“.

V roce 1923 navští­ví Vito s rodi­nou Sicílii. Vito a jeho obchod­ní part­ner navští­ví dona Ciccia, údaj­ně aby ho požá­da­li o požeh­ná­ní pro svůj obchod s oli­vo­vým ole­jem. Ciccio se zeptá na jmé­no Vitova otce; Vito pro­zra­dí jeho totož­nost a ubo­dá Ciccia k smr­ti, čímž pomstí svou rodi­nu.

Michael

V roce 1958, během osla­vy prv­ní­ho sva­té­ho při­jí­má­ní své­ho syna u jeze­ra Tahoe, má Michael v roli dona zlo­či­nec­ké rodi­ny Corleonů řadu schůzek. Frank Pentangeli, kápo Corleonů, je zdě­šen, že Michael odmí­tá pomo­ci brá­nit jeho úze­mí v Bronxu pro­ti bra­t­rům Rosatovým, kte­ří pra­cu­jí pro Hymana Rotha, židov­ské­ho mafi­án­ské­ho bos­se a dlou­ho­le­té­ho obchod­ní­ho part­ne­ra Corleonů. Té noci neú­spěš­ný pokus o aten­tát v jeho domě při­mě­je Michaela k náh­lé­mu odjez­du poté, co se svě­ří con­si­g­lie­ro­vi Tomu Hagenovi, že má pode­zře­ní na zrád­ce v rodi­ně.

Michael pode­zří­vá Rotha, že aten­tát naplá­no­val, ale faleš­ně mu řek­ne, že pode­zří­vá Pentangeliho. V New Yorku se Pentangeli na Michaelův pokyn poku­sí s Rosatovými usmí­řit, ale ti se ho poku­sí zabít.

Zpět v Nevadě je Tom Hagen povo­lán do nevěs­tin­ce v Carson City, kte­rý vede Michaelův star­ší bra­tr Fredo, kde je sená­tor Geary zaple­ten do smr­ti pro­sti­tut­ky, a Tom mu nabíd­ne, že se o pro­blém posta­rá výmě­nou za „přá­tel­ství“ mezi sená­to­rem a rodi­nou Corleonů.

Churavějící Roth, Michael a něko­lik jejich spo­leč­ní­ků odjíž­dě­jí do Havany, aby pro­jed­na­li své budou­cí obchod­ní vyhlíd­ky na Kubě pod koo­pe­ra­tiv­ní vlá­dou Fulgencia Batisty. Michael se vzhle­dem k pro­bí­ha­jí­cí kubán­ské revo­lu­ci začne zdrá­hat pokra­čo­vat v čin­nos­ti na Kubě. Na Silvestra Fredo před­stí­rá, že nezná Johnnyho Olu, Rothovu pra­vou ruku, ale poz­dě­ji nechtě­ně pro­zra­dí, že se zna­jí, což Michaela při­ve­de k pozná­ní, že Fredo je zrád­ce. Michael naří­dí útok na Olu a Rotha; jeho vyma­hač uškr­tí Olu ramín­kem na šaty, ale je zabit kubán­ský­mi vojá­ky, když se sna­ží Rotha udu­sit. Batista abdi­ku­je kvů­li postu­pu povstal­ců. Během nasta­lé­ho cha­o­su Michael, Fredo a Roth oddě­le­ně uprch­nou z Kuby. Doma se Michael dozví­dá, že jeho žena Kay potra­ti­la.

Ve Washingtonu vyšet­řu­je rodi­nu Corleonů senát­ní výbor pro orga­ni­zo­va­ný zlo­čin. Pentangeli sou­hla­sí, že bude svěd­čit pro­ti Michaelovi, kte­rý ho pod­le něj zra­dil Rosatům, a je umís­těn pod ochra­nu svěd­ků. Po návra­tu do Nevady Fredo řek­ne Michaelovi, že nevě­děl, že ho Roth chtěl zabít, ale že mu vadí, že si ho rodi­na nevší­má jako hlu­pá­ka, a má pocit, že měl po smr­ti otce pře­vzít rodi­nu. Michael se Freda zřek­ne, ale dá mu pří­kaz, že mu nesmí ublí­žit, dokud je jejich mat­ka naži­vu. Michael pošle pro Pentangeliho bra­t­ra ze Sicílie a Pentangeli poté, co spat­ří své­ho bra­t­ra v jed­na­cí síni, odvo­lá svou před­cho­zí výpo­věď obvi­ňu­jí­cí Michaela z orga­ni­zo­va­né­ho zlo­či­nu; sly­še­ní se roz­ply­ne ve vřa­vě. Kay Michaelovi pro­zra­dí, že ve sku­teč­nos­ti pod­stou­pi­la potrat, niko­liv interrup­ci, a že ho hod­lá opus­tit a vzít si jejich děti. Rozhořčený Michael ude­ří Kay, vyže­ne ji z rodi­ny a děti si vez­me do výhrad­ní péče.

Carmela o něco poz­dě­ji umí­rá a Michael spě­chá, aby uza­vřel vol­né kon­ce. Na pohřbu se zdá, že Michael na Conniin pří­kaz Fredovi odpus­tí, ale vymě­ní si pohled s cor­le­on­ským vyma­ha­čem Al Nerim, kte­rý nazna­ču­je, že Fredo má být zabit. Krátce nato Neri Freda zastře­lí, když oba ryba­ří, zatím­co Michael to pozo­ru­je ze své­ho dou­pě­te. Roth je nucen vrá­tit se do Spojených stá­tů poté, co mu byl odmít­nut azyl a vstup do Izraele. Na Michaelův pří­kaz je Roth zavraž­děn cor­le­on­ským capo­re­gi­me Roccem Lamponem během roz­ho­vo­ru na mezi­ná­rod­ním letiš­ti v Miami; Lampone je na oplát­ku zabit fede­rál­ním agen­tem při poku­su o útěk z mís­ta činu. V Pentangeliho síd­le ho navští­ví Hagen a oba dis­ku­tu­jí o tom, jak neú­spěš­ní spik­len­ci pro­ti řím­ské­mu císa­ři čas­to pácha­li sebe­vraž­dy výmě­nou za milost pro své rodi­ny; Pentangeli je poz­dě­ji nale­zen mrt­vý ve své vaně, kde si pod­ře­zal žíly. Kay navští­ví své děti; když se s nimi lou­čí, při­jde Michael a zavře za ní dve­ře.

Film kon­čí retrospek­tiv­ním zábě­rem na osla­vu Vitových pade­sá­tých naro­ze­nin, kte­rá se koná ve stej­ný den, kdy Japonci bom­bar­du­jí Pearl Harbor. Zatímco rodi­na čeká na pře­kva­pe­ní pro Vita, Michael ozná­mí, že zane­chal stu­dia a vstou­pil k námoř­ní pěcho­tě, čímž rozzlo­bí Sonnyho a Hagena; Fredo je jedi­ným čle­nem rodi­ny, kte­rý jeho roz­hod­nu­tí pod­po­ru­je. Po návra­tu do pří­tom­nos­ti sedí Michael sám v rodin­ném síd­le a dívá se na jeze­ro.

Produkce

Vývoj

Puzo začal psát scé­nář k pokra­čo­vá­ní v pro­sin­ci 1971, ješ­tě před uve­de­ním Kmotra do kin; jeho původ­ní název zněl Smrt Michaela Corleoneho. Coppolův nápad na pokra­čo­vá­ní měl spo­čí­vat v tom, že „porov­ná vze­stup rodi­ny pod vede­ním Vita Corleoneho s úpad­kem rodi­ny pod vede­ním jeho syna Michaela ...“. Vždycky jsem chtěl napsat scé­nář, kte­rý by vyprá­věl pří­běh otce a syna ve stej­ném věku. Oběma bylo po tři­cít­ce a já bych tyto dva pří­běhy spo­jil ... Abych pou­ze nezo­pa­ko­val Kmotra I, dal jsem Kmotrovi II tuto dvo­ji­tou struk­tu­ru tím, že jsem pří­běh roz­ší­řil jak do minu­los­ti, tak do pří­tom­nos­ti.“ Coppola původ­ně chtěl, aby film reží­ro­val Martin Scorsese, ale Paramount to odmí­tl. Coppola také v reži­sér­ském komen­tá­ři ke Kmotrovi II. dílu zmí­nil, že scé­ny zob­ra­zu­jí­cí výslech Michaela Corleoneho a Franka Pentangeliho v senát­ním výbo­ru vychá­ze­jí z fede­rál­ních výslechů Josepha Valachiho a že Pentangeli je posta­vou podob­nou Valachimu.

Produkce však málem skon­či­la dří­ve, než zača­la, když Pacinovi práv­ní­ci Coppolovi sdě­li­li, že má váž­né pochyb­nos­ti o scé­ná­ři a nepři­jde. Coppola strá­vil celou noc jeho pře­pi­so­vá­ním, než ho dal Pacinovi k posou­ze­ní. Pacino scé­nář schvá­lil a natá­če­ní pokra­čo­va­lo. Původní roz­po­čet fil­mu byl 6 mili­o­nů dola­rů, ale nákla­dy se zvý­ši­ly na více než 11 mili­o­nů dola­rů, při­čemž v recen­zi časo­pi­su Variety se uvá­dí, že to bylo přes 15 mili­o­nů dola­rů.

Osazení

Někteří her­ci z prv­ní­ho fil­mu se do pokra­čo­vá­ní nevrá­ti­li. Marlon Brando původ­ně sou­hla­sil s návra­tem pro naro­ze­ni­no­vou fla­shbac­ko­vou sek­ven­ci, ale herec, kte­rý se cítil být před­sta­ven­stvem Paramountu špat­ně hod­no­cen, se na jedi­ný natá­če­cí den nedo­sta­vil. Coppola pak scé­nu ješ­tě téhož dne pře­psal. Richard S. Castellano, kte­rý v prv­ním fil­mu ztvár­nil Petera Clemenzu, se také odmí­tl vrá­tit, pro­to­že se s pro­du­cen­ty nedo­ká­zal dohod­nout na svých poža­dav­cích, aby mu bylo umož­ně­no napsat dia­lo­gy posta­vy ve fil­mu, ačko­li toto tvr­ze­ní zpo­chyb­ni­la Castellanova vdo­va v dopi­se pro časo­pis People z roku 1991. Roli v ději původ­ně urče­nou pro novo­do­bé­ho Clemenzu pak obsa­di­la posta­va Franka Pentangeliho, kte­rou hrál Michael V. Gazzo.

Coppola nabí­dl Jamesi Cagneymu roli ve fil­mu, ale ten ji odmí­tl. James Caan sou­hla­sil, že si zopa­ku­je roli Sonnyho v naro­ze­ni­no­vé retrospek­tiv­ní sek­ven­ci, a poža­do­val, aby mu za jedi­nou scé­nu ve dru­hém díle zapla­ti­li stej­nou část­ku, jakou dostal za celý před­cho­zí film, což se mu také spl­ni­lo. Mezi her­ci, kte­ří ztvár­ni­li sená­to­ry v komi­si pro sly­še­ní, jsou fil­mo­vý producent/režisér Roger Corman, scénárista/producent William Bowers, pro­du­cent Phil Feldman a herec Peter Donat.

Natáčení

Kmot - část II se natá­čel od 1. říj­na 1973 do 19. červ­na 1974. Scény, kte­ré se ode­hrá­va­ly na Kubě, byly nato­če­ny v Santo Domingu v Dominikánské repub­li­ce. Charles Bluhdorn, jehož kon­glo­me­rát Gulf Western vlast­nil Paramount, měl sil­ný pocit, že by se Dominikánská repub­li­ka moh­la stát mís­tem natá­če­ní fil­mu. Ve fil­mu se obje­vi­lo sicil­ské měs­teč­ko Forza d’Agrò.

Na roz­díl od prv­ní­ho fil­mu měl Coppola nad pro­duk­cí téměř úpl­nou kon­t­ro­lu. Ve svém komen­tá­ři uve­dl, že to ved­lo k tomu, že natá­če­ní pro­bí­ha­lo vel­mi hlad­ce, přes­to­že se natá­če­lo na více mís­tech a v rám­ci jed­no­ho fil­mu para­lel­ně pro­bí­ha­ly dva pří­běhy. O svém roz­hod­nu­tí udě­lat z toho­to fil­mu prv­ní vel­ko­film v USA, kte­rý ve svém názvu pou­ží­vá slo­vo „Part II“, hovo­ří Coppola v reži­sé­ro­vě komen­tá­ři k DVD edi­ci fil­mu vyda­né v roce 2002. Paramount byl zpo­čát­ku pro­ti, pro­to­že se domní­val, že divá­ky nebu­de zají­mat doda­tek k pří­bě­hu, kte­rý již vidě­li. Režisér však zví­tě­zil a úspěch fil­mu odstar­to­val běž­nou pra­xi čís­lo­va­ných pokra­čo­vá­ní.

Ještě tři týd­ny před uve­de­ním do kin fil­mo­ví kri­ti­ci a novi­ná­ři pro­hlá­si­li Part II za kata­stro­fu. Stříhání mezi para­lel­ní­mi pří­běhy Vita a Michaela bylo hod­no­ce­no jako pří­liš čas­té a nepo­sky­tu­jí­cí dosta­tek času na to, aby v divá­cích zane­cha­lo trva­lý dojem. Coppola a stři­ha­či se vrá­ti­li do střiž­ny, aby změ­ni­li struk­tu­ru vyprá­vě­ní fil­mu, ale nedo­ká­za­li prá­ci dokon­čit včas, tak­že závě­reč­né scé­ny byly v úvo­du špat­ně nača­so­vá­ny.

Jednalo se o posled­ní vel­ký ame­ric­ký film, u něhož byly až do kon­ce 90. let 20. sto­le­tí pou­ži­ty pre­mi­é­ro­vé kopie vyro­be­né pro­ce­sem imbib­ra­ce bar­vi­vem Technicolor.

Vydání

Kino

The Godfather Part II měl pre­mi­é­ru v New Yorku 12. pro­sin­ce 1974 a ve Spojených stá­tech byl uve­den 20. pro­sin­ce 1974.

Domácí média

Coppola vytvo­řil Ságu o Kmotrovi výslov­ně pro ame­ric­kou tele­vi­zi ve ver­zi z roku 1975, kte­rá spo­ji­la Kmotra a Kmotra II. část s nepo­u­ži­tý­mi zábě­ry z těch­to dvou fil­mů v chro­no­lo­gic­kém vyprá­vě­ní, kte­ré zmír­ni­lo násil­ný, sexu­ál­ní a vul­gár­ní mate­ri­ál pro debut na NBC 18. lis­to­pa­du 1977. V roce 1981 vyda­la spo­leč­nost Paramount box set Kmotr Epic, kte­rý rov­něž vyprá­věl pří­běh prv­ních dvou fil­mů v chro­no­lo­gic­kém pořa­dí, opět s dal­ší­mi scé­na­mi, ale bez úprav pro vysí­lá­ní. Coppola se k fil­mu zno­vu vrá­til v roce 1992, kdy toto vydá­ní aktu­a­li­zo­val o zábě­ry z Kmotra III. čás­ti a dal­ší nezve­řej­ně­ný mate­ri­ál. Toto vydá­ní pro domá­cí zhléd­nu­tí pod názvem The Godfather Trilogy 1901-1980 mělo cel­ko­vou sto­páž 583 minut (9 hodin 43 minut), nepo­čí­ta­je v to bonu­so­vý doku­ment Jeffa Wernera o natá­če­ní fil­mů „The Godfather Family:

Kmotrovská DVD kolek­ce vyšla 9. říj­na 2001 v bale­ní, kte­ré obsa­ho­va­lo všech­ny tři fil­my - kaž­dý s Coppolovým komen­tá­řem - a bonu­so­vý disk, na kte­rém byl 73minutový doku­ment z roku 1991 s názvem The Godfather Family: A Look Inside a dal­ší mate­ri­á­ly o fil­mu: doda­teč­né scé­ny původ­ně obsa­že­né v Sáze o Kmotrovi, Zápisník Francise Coppoly (pohled do zápis­ní­ku, kte­rý měl reži­sér po celou dobu natá­če­ní fil­mu u sebe), zábě­ry ze zkou­šek, pro­pa­gač­ní fea­tu­ret­te z roku 1971 a video seg­men­ty o kame­ře Gordona Willise, hud­bě Nina Roty a Carmina Coppoly, reži­sé­ro­vi, loka­cích a scé­ná­řích Maria Puzo. Na DVD se také nachá­zel rodokmen rodi­ny Corleonů, časo­vá osa „Kmotra“ a zábě­ry z pro­je­vů při pře­bí­rá­ní Oscara.

Restaurování potvr­dil Francis Ford Coppola během seze­ní pro otáz­ky a odpo­vě­di ke Kmotrovi III. část, když řekl, že prá­vě viděl nový transfer a že je „úžas­ný“.

Restaurování

Po peč­li­vém restau­ro­vá­ní, kte­ré pro­ve­dl Robert A. Harris ze spo­leč­nos­ti Film Preserve, vyšly prv­ní dva fil­my Kmotra na DVD a Blu-ray 23. září 2008 pod názvem Kmotr: The Coppola Restoration. Box set Blu-ray dis­ků (čty­ři dis­ky) obsa­hu­je pří­dav­né funk­ce ve vyso­kém roz­li­še­ní týka­jí­cí se restau­ro­vá­ní a fil­mu. Ty jsou obsa­že­ny na 5. dis­ku DVD box setu (pět dis­ků).

Další pří­dav­ky jsou pře­ne­se­ny z DVD vydá­ní spo­leč­nos­ti Paramount z roku 2001. Mezi pře­vza­tý­mi doplň­ky na sadách DVD a Blu-ray dis­ků jsou drob­né roz­dí­ly, při­čemž HD box má více obsa­hu.

Recepce

Tržby

Ačkoli Kmotr II. část komerč­ně nepře­ko­nal původ­ní film, vydě­lal ve Spojených stá­tech a Kanadě 47,5 mili­o­nu dola­rů. a byl nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem spo­leč­nos­ti Paramount Pictures v roce 1974 a sed­mým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem ve Spojených stá­tech. Podle úda­jů mezi­ná­rod­ní­ho dis­tri­bu­to­ra vydě­lal film do roku 1994 v mezi­ná­rod­ním měřít­ku 45,3 mili­o­nu dola­rů, cel­kem tedy 93 mili­o­nů dola­rů.

Kritické ohlasy

Počáteční kri­tic­ké ohla­sy na Kmotra II. část byly roz­po­ru­pl­né, někte­ří dílo zavr­ho­va­li, jiní ho pro­hla­šo­va­li za lep­ší než prv­ní film. Zatímco jeho kame­ra a herec­ké výko­ny byly oka­mži­tě oce­ně­ny, mno­zí jej kri­ti­zo­va­li jako pří­liš poma­lý a sple­ti­tý. Vincent Canby z The New York Times pova­žo­val film za „seši­tý ze zbyt­ků dílů. Mluví se v něm. Pohybuje se v názna­cích, ale nemá vlast­ní hla­vu...“. Děj se vzpí­rá jaké­mu­ko­li raci­o­nál­ní­mu shr­nu­tí.“ Stanley Kauffmann z The New Republic pří­bě­hu vyt­kl, že obsa­hu­je „meze­ry a roz­pty­lo­vá­ní“.

Mírně pozi­tiv­ní Roger Ebert udě­lil tři body ze čtyř a napsal, že fla­shbac­ky „děla­jí Coppolovi nej­vět­ší potí­že udr­žet tem­po a sílu vyprá­vě­ní. Michaelův pří­běh, vyprá­vě­ný chro­no­lo­gic­ky a bez dal­ší­ho mate­ri­á­lu, by měl oprav­du znač­ný dopad, ale Coppola nám brá­ní v úpl­ném zapo­je­ní tím, že pře­ru­šu­je napě­tí“. Ebert sice chvá­lil Pacinův výkon a vele­bil Coppolu jako „mis­tra nála­dy, atmo­sfé­ry a doby“, ale chro­no­lo­gic­ké posu­ny ve vyprá­vě­ní pova­žo­val za „struk­tu­rál­ní sla­bi­nu, z níž se film nikdy nevzpa­ma­tu­je“. Gene Siskel dal fil­mu tři a půl znám­ky ze čtyř a napsal, že je mís­ty „stej­ně krás­ný, stej­ně trýzni­vý a stej­ně vzru­šu­jí­cí jako ori­gi­nál. Ve sku­teč­nos­ti je „Kmotr, část II“ mož­ná dru­hou nej­lep­ší gan­gs­ter­kou, kte­rá kdy byla nato­če­na. Ale není to totéž. Pokračování nikdy nemo­hou být stej­ná. Je to jako když jste nuce­ni jít podru­hé na pohřeb - slzy pros­tě nete­čou tak snad­no.“

Kritické přehodnocení

Film se rych­le stal před­mě­tem kri­tic­ké­ho pře­hod­no­ce­ní. Ať už je Kmotr II. část posu­zo­ván samo­stat­ně, nebo se svým před­chůd­cem jako jed­no dílo, je dnes vše­o­bec­ně pova­žo­ván za jeden z nej­lep­ších fil­mů svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie. Mnozí kri­ti­ci jej pří­z­ni­vě srov­ná­va­jí s ori­gi­ná­lem - ačko­li na žeb­říč­cích „nej­lep­ších“ fil­mů se málo­kdy umis­ťu­je výše. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes má 96 %. hod­no­ce­ní na zákla­dě 123 recen­zí s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 9,70/10. Konsensus zní: „Francis Ford Coppola, opí­ra­jí­cí se o sil­né herec­ké výko­ny Al Pacina a Roberta De Nira, nasta­vil v pokra­čo­vá­ní mafi­án­ské ságy Maria Puza nová měřít­ka pro pokra­čo­vá­ní, kte­rá dosud neby­la pře­ko­ná­na ani vyrov­ná­na“. Metacritic, kte­rý pou­ží­vá váže­ný prů­měr, při­dě­lil fil­mu na zákla­dě 18 kri­ti­ků 90 bodů ze 100, což zna­me­ná „vše­o­bec­né uzná­ní“.

Ebert v dru­hé recen­zi zpět­ně udě­lil fil­mu plné čty­ři hvěz­dič­ky a zařa­dil ho do své sek­ce Great Movies, při­čemž pozna­me­nal, že „by na své původ­ní recen­zi nezmě­nil ani slo­vo“, ale pochvá­lil dílo jako „str­hu­jí­cím způ­so­bem napsa­né, reží­ro­va­né s jis­to­tou a umě­ním, sní­ma­né Gordonem Willisem ... v boha­tých, tep­lých tónech“. Michael Sragow ve své ese­ji z roku 2002, kte­rá byla vybrá­na pro webo­vé strán­ky Národního fil­mo­vé­ho regis­t­ru, dospěl k závě­ru, že „ačko­li „Kmotr“ a „Kmotr - část II“ zob­ra­zu­jí morál­ní poráž­ku ame­ric­ké rodi­ny, jako mamu­tí, prů­kop­nic­ké umě­lec­ké dílo zůstá­va­jí národ­ním tvůr­čím tri­um­fem“. Peter Bradshaw z dení­ku The Guardian ve své recen­zi z roku 2014 napsal: „Dechberoucí ambi­ci­óz­ní prequel-sequel Francise Coppoly k jeho prv­ní­mu fil­mu Kmotr je stej­ně str­hu­jí­cí jako vždy. Je ješ­tě lep­ší než prv­ní film a má nej­lep­ší jedi­nou závě­reč­nou scé­nu v ději­nách Hollywoodu, sku­teč­ný coup de ciné­ma.“

Kmotra II. část zařa­dil časo­pis Sight & Sound na seznam dese­ti nej­lep­ších fil­mů všech dob v roce 1992 (na 9. mís­to) a v roce 2002 (kde se umís­til na 2. mís­tě. Kritici jej zařa­di­li na 4. mís­to) V sezna­mu téhož časo­pi­su z roku 2012 se film umís­til na 31. mís­tě pod­le kri­ti­ků a na 30. mís­tě pod­le reži­sé­rů. V roce 2006 byl scé­nář fil­mu (napsa­ný Mariem Puzem a Francisem Fordem Copplou) orga­ni­za­cí Writers Guild of America zařa­zen na 10. mís­to nej­lep­ších scé­ná­řů všech dob. Film se umís­til na 7. mís­tě v sezna­mu „100 nej­lep­ších fil­mů všech dob“ časo­pi­su Entertainment Weekly a na 1. mís­tě v sezna­mu „50 nej­lep­ších fil­mů všech dob v tele­vi­zi a na videu“ časo­pi­su TV Guide z roku 1999. V roce 1999 zařa­dil The Village Voice na zákla­dě anke­ty mezi kri­ti­ky film Kmotr - část II na 31. mís­to v žeb­říč­ku 250 nej­lep­ších fil­mů sto­le­tí. V led­nu 2002 se film (spo­lu s Kmotrem) dostal na seznam „100 nej­zá­sad­něj­ších fil­mů všech dob“, kte­rý sesta­vi­la Národní spo­leč­nost fil­mo­vých kri­ti­ků.

V roce 2017 se umís­til na 12. mís­tě čte­nář­ské anke­ty časo­pi­su Empire o 100 nej­lep­ších fil­mů. V dří­věj­ší anke­tě téhož časo­pi­su z roku 2008 se umís­til na 19. mís­tě sezna­mu „500 nej­lep­ších fil­mů všech dob“. V roce 2015 se umís­til na desá­tém mís­tě v žeb­říč­ku 100 nej­lep­ších ame­ric­kých fil­mů, kte­rý sesta­vi­la BBC.

Mnozí pova­žu­jí Pacinův výkon ve fil­mu Kmotr - část II za jeho nej­lep­ší herec­ký výkon a Akademie fil­mo­vé­ho umě­ní a věd byla kri­ti­zo­vá­na za to, že v tom­to roce udě­li­la Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon Artu Carneymu za roli ve fil­mu Harry a Tonto. Dnes je pova­žo­ván za jeden z nej­lep­ších herec­kých výko­nů v ději­nách fil­mu. V roce 2006 vyda­lo nakla­da­tel­ství Premiere seznam „100 nej­lep­ších herec­kých výko­nů všech dob“, v němž Pacinův výkon obsa­dil 20. mís­to. Později v roce 2009 vyda­la spo­leč­nost Total Film žeb­ří­ček „150 nej­lep­ších herec­kých výko­nů všech dob“, kde Pacinův výkon obsa­dil čtvr­té mís­to.

Ocenění

Tento film je prv­ním pokra­čo­vá­ním, kte­ré zís­ka­lo Oscara za nej­lep­ší film. Kmotr a Kmotr - část II zůstá­va­jí jedi­nou kom­bi­na­cí ori­gi­ná­lu a pokra­čo­vá­ní, kte­ré obě zís­ka­ly cenu za nej­lep­ší film. Spolu s Pánem prs­te­nů má tri­lo­gie Kmotr spo­leč­né to, že všech­ny její díly byly nomi­no­vá­ny na nej­lep­ší film; navíc Kmotr - část II a Pán prs­te­nů: Návrat krá­le jsou jedi­ný­mi pokra­čo­vá­ní­mi, kte­rá zís­ka­la cenu za nej­lep­ší film.


Zdroj: Anglická Wikipedie


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Části seriálu:  Kmotr


Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • V tento den roku 1974 byl ve Spojených státech uveden do kin film "Kmotr, část II"20. prosince 2023 V tento den roku 1974 byl ve Spojených státech uveden do kin film "Kmotr, část II" Francis Ford Coppola, který byl několikrát málem vyhozen z prvního filmu, dostal od Paramount Pictures limuzínu Mercedes-Benz jako odměnu za rekordní úspěch "Kmotra" (1972) a pobídku k […] Posted in Zajímavosti
  • Kmotr II6. dubna 2022 Kmotr II Mladičký Vito Andolini (Oreste Baldini) jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který pro ní připravil sicilský kmotr Don Francesco Ciccio (Giuseppe Sillato). Podaří se mu utéct do […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr (The Godfather)25. listopadu 2022 Kmotr (The Godfather) Kmotr je americký kriminální film z roku 1972, který natočil režisér Francis Ford Coppola společně s Mariem Puzem podle stejnojmenného Puzova bestselleru z roku 1969. Ve filmu hrají Marlon […] Posted in Speciály
  • Kmotr5. dubna 2022 Kmotr Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945 - 55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr11. prosince 2021 Kmotr Není moc filmů, které by vám mohly chybět více ve vaší filmografii, než je Kmotr. Nádherné epické dílo od režiséra Francise Forda Coppoli patří k tomu nejlepšímu, co světová kinematografie […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr - nejslavnější mafiánský film Francise Forda Coppoly11. listopadu 2020 Kmotr - nejslavnější mafiánský film Francise Forda Coppoly Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945 - 55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr III13. prosince 2022 Kmotr III Kmotr - část III je americký kriminální film z roku 1990, který natočil Francis Ford Coppola podle scénáře napsaného společně s Mariem Puzem. Ve filmu hrají Al Pacino, Diane Keaton, Talia […] Posted in Speciály
  • Kmotr III7. dubna 2022 Kmotr III Nyní šedesátiletý Michael Corleone (Al Pacino) dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. […] Posted in Retro filmové recenze
  • Baletní kouzlo v ringu: Jak John Avildsen přivedl Rockyho k životu a přeměnil bojový tým ve taneční duo21. prosince 2023 Baletní kouzlo v ringu: Jak John Avildsen přivedl Rockyho k životu a přeměnil bojový tým ve taneční duo Když byl John Avildsen jmenován režisérem filmu Rocky (1976), nikdy neviděl boxerský zápas naživo - stejně jako skladatel Bill Conti, autor slavné skladby "Gonna Fly Now (Theme from […] Posted in Zajímavosti
  • Tenkrát v Americe poslední film Sergia Leoneho3. ledna 2023 Tenkrát v Americe poslední film Sergia Leoneho Píšu recenzi filmu, který není v kinech, ani to není novinka, která nešla do kin. Je to film, který byl natočen už před dlouhými skoro 40 lety. I takto staré filmy stojí za to vidět. […] Posted in Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,21921 s | počet dotazů: 259 | paměť: 72528 KB. | 29.02.2024 - 15:42:10