//
//
Jun
25
Jako malé děti - Recenze
V kategorii: DVD Autor: Andrea Zahradníková
Vztahové drama o dvou osamělých rodičích, kteří společně podvádějí své zákonné partnery, není nakonec pouhým příběhem o spalující touze, ale podává komplexní pohled na předměstský život.
O milostných trojúhelnících, případně čtyřúhelnících, už toho bylo natočeno nespočetně, přesto jde o téma, které nepřestává filmaře zajímat. Snad je to tím, že pokud takovýto příběh umíte dobře podat, jedná se o jeden z nejsilnějších a zároveň nejjednodušších lidských konfliktů. Také tvůrci amerického filmu Jako malé děti sahají k tomuto osvědčenému tématu, ale nabízejí i důležitou přidanou hodnotu, která jejich dílko povyšuje nad průměrná vztahová dramata.
Na počátku se seznamujeme se Sarah, ženou, jejíž momentální pracovní náplní je výchova malé dcerky. Sarah nenávidí předměstí, na kterém žije, nerozumí si předměstskými paničkami a vlastně se o to ani nesnaží (to vše se dozvíme hned v prvních minutách prostřednictvím doprovodného komentáře, jehož úkolem je odkrývat niterné pocity postav – poskytuje vlastně jakési usnadnění divácké percepce, protože to, co byste si normálně museli domyslet z průběhu děje, je vám tady explicitně předloženo). Jednoho dne se na dětském hřišti objeví něco nevídaného – osamocený otec Brad. Všechny ženy k němu zálibně vzhlížejí, ale pouze Sarah má odvahu oslovit ho. Mezi Sarah a Bradem vznikne přátelské pouto, které záhy přeroste v něco většího, zapovězeného.
To je výchozí situace filmu, ale skutečně zde nejde jen o příběh nevěry, jak byste se podle různých propagačních materiálů nejspíš domnívali. Naopak, snímek překvapí komplexností a propracovaností. Pokud jde o ústřední vztah, dali si tvůrci záležet na přesvědčivém vykreslení charakterů a motivů postav. Není tak vůbec jednoduché zaujmout jednoznačné stanovisko k nevěře, když víme, že Sářin manžel se nechává svést k sexuálním výstřelkům lepou děvou z internetu a naopak, že Bradova manželka nemá sice příliš času na svou rodinu, ale to jenom proto, že ji chce finančně zabezpečit. Postavy tu rozhodně nejsou ploché ani černobílé, na příslušném prostoru jsou jejich povahy vykresleny v nejlepší možné míře a občas i prostřednictvím zajímavých postupů (Sarah hovořící o Flaubertově knize Paní Bovaryová).
Vedle toho nám film servíruje komplexní pohled na život jednoho předměstí, ve kterém mají všechny postavy (jakkoli by se z počátku mohli zdát zbytečné) pevné místo. Zářným příkladem budiž místní „úchylák“ Ronnie – člověk odsouzený za obnažování se před dětmi, který z počátku vykazuje aspekty vcelku nadbytečně naroubované postavy, ale jak příběh postupuje, odhalujeme, že ani tady není nic černobílé, a nakonec je příběh tohoto mužem nejsilnějším z celého filmu. Snímek Jako malé děti tedy postupně rozvíjí víceméně nešťastné osudy předměstských lidí, aby vygradoval k možná trochu zvláštnímu, ale rozhodně působivému závěru. Jediným negativem je krapet přepálená stopáž, filmu by určitě prospělo zkrácení a jisté urychlení některých linií.
Na závěr musím ještě pochválit formální stránku filmu. Nejen, že má kvalitně zpracovaný příběh, jak jsem se pokoušela nastínit výše, ale film obstojí i po stránce technické. V Jako malé děti je cítit silná režijní ruka a některé scény jsou výborně nasnímané (asi nejlepší je scéna, v níž se zmiňovaný „úchylák“ ponoří s potápěčskou výzbrojí do bazénu mezi děti). Vedle toho se film může pyšnit bezchybnými výkony všech zúčastněných, herci hrají přirozeně a jejich postavy jsou díky tomu opravdu životné a skutečné. Dokládají to dvě nominace na hereckého Oscara – pro Kate Winslet za roli Sarah a pro Jackieho Earlea za tragickou roli místního úchyla Ronnieho, jímž všichni pohrdají.
Verdikt: To, co se zpočátku jeví jakožto sice dobře ztvárněný, ale veskrze obyčejný příběh o nevěře dvou znuděných a ve svých životech osamělých lidí, přerůstá v působivou mozaiku života na předměstí, kde nic není černobílé a všechno je trochu složitější, než se na první pohled zdá.
Hodnocení: 4/5
Komentáře
Jméno (required)
E-mail (required)
Website
Text komentáře:
Nejnovější komentáře