Dítě není nepopsaný list papíru, ve skutečnosti je hustě popsaná kniha, která je prvních pár let dětského života otevřena i nám. Alespoň tak se to jeví, minimálně v posledních generacích dětí. Možný sami sobě položíte občas otázku, kde se bere dětská moudrost, svébytný charakter. Na geny a proces postupného učení nelze svádět všechno. Děti si pamatují a přichází na svět s doznívajícím otiskem minulých životů. To je princip knih Jany Štrausové. Těmto dětem se věnuje a nachází tak souvislosti nejen mezi problémy samotných dětí (nemoci, psychické problémy), ale i ve chvíli, kdy problémy mají rodiče, ať už vztahové mezi sebou, nebo s dětmi či nějaké vlastní pohnuté osudy. Někdy do toho všeho mají děti těchto rodičů nejlepší vhled.
Ale přesto je dobré na začátku říci:
„Každý je zde proto, aby si žil svůj život pro sebe a za sebe. Nikdo nikomu nic nedluží. Každý má zodpovědnost pouze za sebe. Za svoje slova, myšlenky, činy. Za nikoho jiného. Vše, co jsme kdy učinili druhým dobrého či zlého, se k nám vrátí a my si to dříve či později budeme muset odžít sami. Tedy my nevíme sami u sebe, natož u druhých, proč co mají, proč se jak chovají a co je vede k jejich slovům a činům…“
A hlavně…
„Odpuštění není o člověku, jemuž odpouštíme. Je to dárek, který dáváme sami sobě a který dovoluje našemu srdci, aby se znovu otevřelo.“
Děti jsou našimi průvodci. Učí nás. Autorka je terapeutkou, pedagožkou a věnuje se tématice indigových dětí. Existují vůbec? Jak se projevují? Jací dospělí z nich vyrostou? Je hodně otázek, které vás budou při čtení knihy napadat.
Chce se mi dodat, že kniha je plná zpovědí, příběhů, vysvětlování, jemného navádění k chápání, že děti jsou jen bytosti vedle nás a to celé může budit vlastní rozpomínky z dětství nebo ťukat na traumata, která si nesete.
V mých očích je to tedy nejen nesmírně zajímavá kniha o dětech a netuctovému pohledu na něj, ale také silně rozrývající text vytahující z hlubin vzpomínek věci, které jsou tak důvěrně známé.
Jemné rady pro každého
V případech různých výpovědí, terapeutických případů, si můžeme povšimnout dobrých rad autorky, řešení těchto konkrétních situací (s nejedlíky, s věčně nemocnými dětmi, se žárlivostí, ale i příběhy doslova srdcervoucí s hádajícími se rodiči) a právě v těchto drobnostech si může každý sáhnout do svého vlastního svědomí a minulosti pokoušet se najít tímto inspirovaná řešení i pro sebe samého.
O autorce: Jana Štrausová působila sedmnáct let jako učitelka pražské mateřské školy; v současné době učí na prvním stupni základní školy a vede vlastní terapeutickou praxi pro děti i dospělé. Od roku 2016 pořádá přednášky a pravidelné meditace pro děti od šesti do dvanácti let. Jako první u nás při studiu obhájila diplomovou práci na téma indigových dětí.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2022 https://eminent.cz/
