Horečka nad ránem

Pokud milu­je­te sen­ti­men­tál­ní roman­tic­ké pří­běhy se šťast­ným kon­cem, kde v hlav­ní roli má vel­ká a nehy­nou­cí lás­ka, tak si urči­tě pře­čtě­te kni­hu „Horečka nad ránem“ a kdo ví, tře­ba roz­pá­lí i vaše srd­ce....

U téhle kni­hy jsem si skvě­le oddych­la, tako­vá dojem­ná, mís­ty i dost vese­lá, roman­tic­ká loves­to­ry, za kte­rou sto­jí vel­mi bláz­ni­vý nápad, díky kte­ré­mu moh­li dva mla­dí lidé pro­žít vel­kou lás­ku na celý život. A nej­ú­směv­něj­ší na tom všem je, že je sku­teč­ně napsá­na dle sku­teč­né udá­los­ti, dle rodin­né­ho pří­bě­hu rodi­čů samot­né­ho auto­ra.

Jak už jsem před­zna­me­na­la výše, hlav­ní­mi hrdi­ny jsou mla­dič­tí rodi­če auto­ra Pétera Gárdose. Mladý, ble­dý, vyhub­lý a bez­zubý Miklós pře­žil ve svých jed­n­a­dva­ce­ti letech hrů­zy kon­cen­t­rač­ní­ho tábo­ra i stras­tipl­nou ces­tu do Švédska, kde se měl doko­na­le zota­vit.

Bohužel se ve zdra­vot­nic­kém zaří­ze­ní z úst samot­né­ho pri­má­ře Svenssona dozví­dá, že mu zbý­vá tak maxi­mál­ně půl roku živo­ta, neboť mu plí­ce poma­lu a jis­tě začí­na­jí vypo­ví­dat služ­bu. Mohlo by se zdát, že mla­dý muž bude rezig­no­vat a čekat na smrt, ale to by nebyl Miklós.

Ten na tuto zprá­vu zare­a­gu­je vel­mi pra­po­div­ným způ­so­bem. Rozhodl se totiž zjis­tit si jmé­na všech svých kra­ja­nek z rod­né­ho kra­je, kte­ré se stej­ně jako on dosta­ly do Švédska a všem těm dámám napsat dopis.

V zásil­ce bylo sto sedm­náct žen­ských jmen a adres. Otec držel v rukou poš­tov­ní adre­sy sto sedm­nác­ti mla­dých žen, paní a dívek, do nichž se v nej­růz­něj­ších nemoc­nič­ních bará­cích po celém Švédsku sna­ži­li vdech­nout život.

Co si mla­dý Miklós vzal do hla­vy, to i udě­lal. Odpovědi na sebe nene­cha­ly dlou­ho čekat a při­šlo jich hned něko­lik.

Primář nechá­pal. Neměl ani poně­tí, co s touhle zápla­vou dopi­sů zamýš­lí, ale sna­ží se dávat naje­vo pocho­pe­ní, konec­kon­ců pře­ce mlu­vil s odsou­zen­cem na smrt. A co na to Miklós? 

„Před dvě­ma týd­ny jsem se infor­mo­val o všech ženách v celém Švédsku, kte­ré se naro­di­ly v Debrecíně a oko­lí a teď se tady léčí. Do tři­ce­ti let věku. Hledám ženu a chci se ože­nit. 

A tu ženu sku­teč­ně našel. Byla jí osm­nác­ti­le­tá Lili Reichová, a i když Miklósovi zbý­va­lo jen pár měsí­ců živo­ta, nevá­hal, vrh­nul se do milost­né­ho dopi­so­vá­ní si s nezná­mou dív­kou. Podaří se jim spo­lu setkat, a co víc, spo­jit i své živo­ty dohro­ma­dy? S jaký­mi pro­blémy se budou na ces­tě za spo­leč­ným štěs­tím muset potý­kat? Bude jim osud naklo­něn a dovo­lí jim více času než jen pou­hý půl rok? Splní Miklós svůj slib, že sku­teč­ně neze­mře, i když lékař­ské pro­gnó­zy tomu vůbec nena­svěd­ču­jí?....

Kniha je skvě­le napsa­ná, pro­lo­že­ná milost­ný­mi dopi­sy dvo­ji­ce, z kte­ré lze vyčíst nejen něhu, tou­hu, poro­zu­mě­ní, ale i přá­ní najít něko­ho, s kým budou navzá­jem pro­po­je­ni, jeden pro dru­hé­ho dýchat.... tako­vá lás­ka, kte­rá se jen těž­ko hle­dá, a nalé­zá pou­ze jed­nou za život.

Navíc sil­né „milost­né“ pou­to je umoc­ně­no nepře­jí­cím osu­dem, těž­kou nemo­cí s fatál­ní­mi násled­ky, na poza­dí pová­leč­né Evropy, odkud dýchá jinak chlad, bez­na­děj, zou­fal­ství, ale i nadě­je na lep­ší zítř­ky.

Horečku nad ránem jsem pře­čet­la jed­ním dechem a urči­tě se k ní někdy zas vrá­tím. Příběh, jež neu­ra­zí niko­ho a kaž­dé­mu ote­vře jeho srd­ce a uká­že, na čem v živo­tě oprav­du zále­ží, při­po­me­nout si ony sku­teč­né hod­no­ty živo­ta, jako je lás­ka, odda­nost, zdra­ví, tuž­by, přá­ní.....

Na co? Proč? Proč tuhle lás­ku, pře­krás­nou ve své zdr­žen­li­vos­ti a tak povzná­še­jí­cí ve všech svých nemotor­nos­tech, proč tuhle lás­ku, kte­rá i po půl­sto­le­tí pro­sví­tá skrz řád­ky, necha­li pros­tě zmi­zet? Procházel-li vztah mých rodi­čů čas od času něja­kou kri­zí - a proč by také nepro­chá­zel, v kaž­dém man­žel­ství je tako­vých chví­lích spous­ta - ‚proč nikdy neroz­vá­za­li onu hed­váb­nou šňůr­ku drží­cí svaz­ky dopi­sů, aby z nich na obra­nu načer­pa­li novou sílu? 

Horečka nad ránem

Napsal: Péter Gárdos

Z maďar­ské­ho ori­gi­ná­lu pře­lo­žil : Jiří Zeman

Vydalo nakla­da­tel­ství Plus v Praze roku 2016 ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

Vydání prv­ní

Počet stran: 183

ISBN: 978-80-259-0591-3