Jessica Cornwellová: Hadí listiny

Devětadvacetiletou Jessicu Cornwellovou zvo­lil časo­pis Obserwer nej­lep­ším debu­tan­tem pro rok 2015. Její prvo­ti­na – román ve sty­lu Umberta Eca a Dana Browna – zau­ja­la kri­ti­ku a co hlav­ně, zís­ka­la si pří­zeň čte­ná­řů.

Cornwellová má pro psa­ní všech­ny před­po­kla­dy a bylo jen otáz­kou času, kdy dá o sobě čte­ná­řům vědět. Narodila se do počet­né a umě­lec­ky zalo­že­né rodi­ny, jejíž vět­ši­na čle­nů se věnu­je lite­ra­tu­ře nebo umě­ní.  Na Stanfordské uni­ver­zi­tě v Kalifornii stu­do­va­la ang­lič­ti­nu a na Autonomní uni­ver­zi­tě ve Španělsku dra­ma. S kata­lán­skou diva­del­ní spo­leč­nos­tí La Fura dels Baus si vyzkou­še­la roli diva­del­ní hereč­ky, poté se zabyd­le­la v Londýně, kde pra­co­va­la jako fil­mo­vá pro­dukč­ní. Zřejmě ze Španělska si při­vez­la někte­ré stříp­ky pro svůj román, jež se svou pod­stat­nou čás­tí ode­hrá­vá v hlav­ním měs­tě Katalánska – Barceloně.

Hadí lis­ti­ny jsou ohlá­še­ny jako „prv­ní sva­zek mytic­ké tri­lo­gie“ a roz­hod­ně jde o pre­ciz­ně vysta­vě­né, do detai­lů pro­pra­co­va­né dílo, kte­ré nene­chá čte­ná­ře kni­hu nedo­číst. Děj si žádá jeho pozor­nost, byť pře­ska­ko­vá­ní mezi něko­li­ka časo­vý­mi rovi­na­mi a mís­ty děje je dob­ře ozna­če­no roz­dě­le­ním do „knih“ – jakých­si kapi­tol, z nichž někte­ré jsou výňat­ky pra­sta­rých lite­rár­ních děl, opře­de­ných tajem­nem. A prá­vě tohle tajem­no nutí číst dál.

Hlavní dějo­vá linie se ode­hrá­vá v zimě 2014 (sou­čas­nost) a létě 2003 v uli­cích tepa­jí­cí Barcelony. Mladá věd­ky­ně Anna Vercová, jejíž psy­chi­ku a myš­len­ko­vé pocho­dy může vní­mat čte­nář jako poně­kud zma­teč­né a slo­ži­té, se dává do slu­žeb mece­náš­ské­ho spo­le­čen­ství „vyvo­le­ných“, aby pát­ra­la po pra­starém ruko­pi­se. V pří­rod­ní­mi živly takřka roz­me­ta­né kap­li na Malorce obje­ví lis­ti­ny, s nimiž, jak se uká­že, mají sou­vis­lost tři ritu­ál­ní vraž­dy, kte­ré v létě 2003 otřásly Bracelonou. Oběti bru­tál­ních vražd spo­ju­je vyříz­lý jazyk a sym­bo­ly, vyry­té do kůže po celém těle. Po vra­ho­vi mar­ně pát­rá detek­tiv Fabregat. Mezitím na scho­dech katedrá­ly umí­rá milá­ček bar­ce­lo­n­ských divá­ků, hereč­ka Natalia Hernandezová.  Fabregat je pře­svěd­čen, že její vraž­da má s ritu­ál­ní­mi vraž­da­mi sou­vis­lost, byť oběť není nikterak zne­tvo­ře­ná, a jak je patr­né z kame­ro­vých zázna­mů z kamer, sní­ma­jí­cích katedrá­lu, zřej­mý vrah nad ní ronil slzy. Po jede­nác­ti letech Anna za pomo­ci Fabregata luš­tí sym­bo­ly, vyry­té do kůže zavraž­dě­ných žen, jitří sta­ré rány, spo­ju­je sou­vis­los­ti a je tak blíž jak vra­ho­vi, tak k Hadím lis­ti­nám, ruko­pi­su psa­ném jazy­kem čaro­dě­jů a alchy­mis­tů. Tou dobou už se však i Anna oci­tá v nebez­pe­čí živo­ta…

Čtenáře zaujme obrov­ské množ­ství infor­ma­cí a autor­čin pře­hled, s nímž spo­ju­je již exis­tu­jí­cí (ulič­ky Barcelony, pro­stře­dí uni­ver­zi­ty) s vymyš­le­ným (tex­ty sta­ro­dáv­ných lis­tin), a díky němuž má čte­nář pocit, že drží v rukou sku­teč­ně „chytře“ napsa­né dílo.  To se roz­hod­ně nedá číst pou­ze let­mo, čte­ná­ři by totiž uni­ka­ly sou­vis­los­ti, potřeb­né pro pocho­pe­ní násle­du­jí­cích udá­los­tí.  Kladem Hadích lis­tin je, že v pod­sta­tě až do posled­ní stra­ny čte­nář sku­teč­ně neví (a ani si netrou­fá odha­do­vat), kdo je vra­hem  ̶  zda psy­cho­pat s buj­nou fan­ta­zií, jejíž někte­ré výplo­dy se náhod­ně sho­du­jí se sta­ro­vě­ký­mi sym­bo­ly, člen taj­né­ho spol­ku, umě­lec, jež tvo­ří z lid­ských těl nebo člo­věk, jež zná tajem­ství, pro­vá­ze­jí­cí lid­stvo od počát­ku věků?

Na adre­su Hadích lis­tin a Jessicy Cornwellové lze napsat pou­ze toto: jde o sku­teč­ně „chyt­rý“ román a zřej­mě i nada­nou a talen­to­va­nou novou autor­ku.

• Autor: Jessica Cornwellová
• Žánr: his­to­ric­ký román – thriller
• Nakladatelství: Plus, Albatros Media a.s.
• Rok vydá­ní: 2015
• Počet stran: 453
• Hodnocení: 100 %

Kniha ke kou­pi: Albatros Media.