Jurský park – Film, který změnil kinematografii.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Paleontologie dosáhla vrcholu zájmu veřejnosti na počátku 20. století; po obou světových válkách počal na tuto velice zajímavou vědu o historii naší planety upadat prach zapomnění. Roku 1991 napadlo Michaela Crichtona, že na konfrontaci současné lidské civilizace se světem pravěkých ještěrů by se dal postavit docela dobrý trhák. Pravda, nebyl to nikterak originální nápad – podobnou myšlenku už měl před desítkami let Sir Arthur Conan Doyle se svou knihou Ztracený svět – ale podařilo se. A podařilo se měrou tak vrchovatou, že si Crichtonova románu povšiml samotný režisér Steven Spielberg a rozhodl se rovněž zvýšit své, již tak nemalé příjmy… A tak o dva roky později vznikl slavný film Jurský park, inspirovaný stejnojmennou Crichtonovou knihou.

Děj je zajisté všeobecně známý. Zábavní magnát John Hammond (hraje ho Sir Attenborough) se rozhodne postavit velký ostrovní park, v němž by v divočině žili dinosauři. Podaří se mu v reálu nemožná věc: naklonovat pravěké plazy z krve obsažené v komárech, mumifikovaných v jantaru. Do svého parku pozve skupinku paleontologů, příbuzných a dalších V.I.P., kteří mu mají jako první hosté posoudit zábavnost a hlavně bezpečnost celé atrakce. A jak už to tak v podobných filmech chodí, něco se zvrtne. Tentokrát se zvrtnul Dennis Nedry, počítačový pracovník, kterého podplatí konkurence, aby několik cenných dinosauřích vajec ukradl. Nedry vypojí počítač, aby mohl nepozorovaně odejít, ale tím také způsobí výpadek elektrických plotů. A dráty bez elektřiny nemají šanci zejména ty dravější z dinosaurů zadržet… Zábavní park se rázem mění v peklo. Přímo uprostřed divočiny plné nebezpečných predátorů se nachází skupinka lidí, kteří byli momentálně na projížďce – paleontolog Alan Grant (Sam Neill), matematik Ian Malcolm (Jeff Goldblum), právník Gennaro a dvě Hammondova vnoučata…

Film se drží osy knihy docela přesně; hlavní postavy jsou stejné a zápletka taky (totéž už neplatí u druhého dílu, který Spielberg natočil podle následující Crichtonovy knihy v roce 1997). Rozdíly jsou jen v nepatrných detailech (podle knihy je logo parku modrozelené, kdežto ve filmu je opakovaně prezentováno jako žlutočervené a pod.) a v závěru osudů některých hrdinů. Narozdíl od Crichtona Spielberg nechal prozíravě Iana Malcolma i Johna Hammonda „přežít“, takže se režisér nemusel na počátku druhého dílu potýkat se stejným problémem jako spisovatel – jak oživit Malcolma, aby mohl být i ve druhém dílu.

Technické zpracování filmu je provedeno naprosto bezchybně – zvukové i vizuální efekty z Lucasovy trikové společnosti ILM doslova berou dech i dneska. Dinosauři na plátně žijí a působí maximálně věrohodným dojmem. Jste přímo tam…

Jedná se o zajímavou podívanou, která znovu obrátila zájem mnoha lidí k dinosaurům a pravěkým ještěrům vůbec. Bohužel Jurský park zadal podnět k několika omylům, které díky němu dodnes panují mezi populací. Zeptáte-li se náhodného respondenta, ve kterém období druhohor žil tyrannosaurus, nejspíše vám odpoví, že v juře. Ale to je omyl.

Žil až v křídě.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře