Maska zrcadla

- To tady kaž­dý nosí mas­ku?

- Samozřejmě.
  Jak potom poznáš jest­li jsi šťast­ná nebo smut­ná?

- Mám pře­ce tvář.

- Abych řekl prav­du, bez masek mi vy lidé při­pa­dá­te všich­ni stej­ní.

Podobný roz­ho­vor vyslech­ne­te hned z počát­ku, kdy se pat­nác­ti­le­tá Helena ocit­ne ve sno­vém svě­tě, jemuž vlád­nou dvě krá­lov­ny. Hodná a zlá. Hodná krá­lov­na je ale nemoc­ná a vylé­čit ji může jen Maska Zrcadla, kte­rou se Helena nabíd­ne najít. Spolu se svým spo­leč­ní­kem Valentinem se tak vydá­va­jí napříč tím­to zvlášt­ním svě­tem aby jí pomoh­li. Tolik k ději, kte­rý ač tro­chu jed­no­du­chý, plně posta­ču­je a dává plno pro­sto­ru úžas­ným nápa­dům scé­náris­tic­ké dvo­ji­ci Davea McKeana a Neila Gaimana.

Celý film je tak výjmeč­ný hlav­ně fan­tas­tic­kou vizu­ál­ní strán­kou. A to nejen vizu­ál­ní, pří­běh je pro­tkán růz­ný­mi setká­ní­mi Heleny s oby­va­tel­stvem toho­to svě­ta. Například kni­ha­mi, kte­ré, pokud si mys­lí že je nemá­te rádi, se samy začnou pře­sou­vat zpát­ky do měst­ské knihov­ny. Nebo okny, jimiž lze nahléd­nout zpát­ky do sku­teč­né­ho svě­ta. I když to co tam Helena uvi­dí se jí nebu­de vůbec líbit. Snímek tak těmi­to nelo­gic­ký­mi a šoku­jí­cí­mi posta­va­mi tro­chu při­po­mí­ná Alenku v říši divů. Jediné co bych nako­nec vyt­kl jsou sice fan­tas­tic­ké a nápa­di­té, ale mís­ty hod­ně počí­ta­čo­vé efek­ty.

Pokud vám tak neva­dí málo pro­plet­ný pří­běh (i když něja­ké to pře­kva­pe­ní samo­zřej­mě bude ), absen­ce vět­ší akce a mís­ty nepo­cho­pi­tel­né udá­los­ti, a jde vám hlav­ně o záži­tek, můžu vám film s kli­dem dopo­ru­čit.