Milionový podvod Žen v pokušení

Jak podiv­ným způ­so­bem se počí­tá návštěv­nost u někte­rých čes­kých fil­mů. A může­me vůbec žeb­říč­kům úspěš­nos­ti fil­mů v našich kinech věřit?

Během letoš­ní­ho kar­lo­var­ské­ho fes­ti­va­lu mě zau­ja­la medi­a­li­zo­va­ná kam­paň spo­je­ná doslo­va s honem na mili­on­té­ho divá­ka roz­d­mý­cha­ná pro­du­cen­ty popu­lár­ní­ho čes­ké­ho fil­mu Ženy v poku­še­ní reži­sé­ra Jiřího Vejdělka. Na nový čes­ký sní­mek, kte­rý se pro­mí­tá v tuzem­ských kinech zhru­ba čtvrt roku, je to samo­zřej­mě úcty­hod­ný výkon dosáh­nout vše­mi tvůr­ci vytou­že­né mety sed­mi­míst­né­ho čís­la domá­cí návštěv­nos­ti. Nehledě na sluš­ný divác­ký poten­ci­ál a fil­mař­ské kva­li­ty této kome­die je ale situ­a­ce kolem dosa­že­ní mili­on­té­ho návštěv­ní­ka znač­ně podiv­ná. Těsně před začát­kem 45. roč­ní­ku Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu v Karlových Varech, čili na pra­hu čer­ven­ce, byla pod­le ofi­ci­ál­ních sta­tis­tik Unie fil­mo­vých dis­tri­bu­to­rů návštěv­nost Žen v poku­še­ní cca 930 000 divá­ků. Sledoval jsem týden­ní divác­ký pří­růs­tek u této kome­die a ten činil nece­lých 14 000 návštěv­ní­ků v kinech. V prů­bě­hu kar­lo­var­ské­ho fes­ti­va­lu, kde byl sní­mek za účas­ti tvůr­čí a herec­ké dele­ga­ce s úspě­chem cel­kem tři­krát uve­den, a to v kině Čas a dva­krát v Malém sále hote­lu Thermal, se ale jeho pro­du­cent Tomáš Hoffman a reži­sér Jiří Vejdělek pochlu­bi­li ve Festivalovém dení­ku, že prá­vě v Karlových Varech na fes­ti­va­lu při­ví­ta­li mili­on­té­ho divá­ka své­ho díla. Úžasnou zprá­vu i výsle­dek bych tvůr­cům ze srd­ce přál, kdy­by se ale nejed­na­lo o pou­hou mar­ke­tingo­vou lež. Snadno si totiž kaž­dý laik může spo­čí­tat, že i kdy­by kome­dii při kar­lo­var­ském fes­ti­va­lo­vém uve­de­ní vidě­lo dej­me tomu rov­nou 10 000 divá­ků, což je ale čís­lo napros­to nere­ál­ně nad­sa­ze­né, pro­to­že kapa­ci­ta kina Čas a dvou pro­jek­cí v Malém sále roz­hod­ně mohou dohro­ma­dy dát nanej­výš dva tisí­ce divá­ků, ale buď­me vůči tvůr­cům vel­ko­ry­sí, a kdy­bychom k tomu při­po­čí­ta­li prů­měr­nou týden­ní návštěv­nost ve zbyt­ku kin v repub­li­ce (což je oněch čtr­náct tisíc, ale buď­me opět sho­ví­va­ví a počí­tej­me tedy radě­ji 15 000 divá­ků, došli bychom i tak k souč­tu 25 000 návštěv­ní­ků, což by s před­cho­zím cel­ko­vým čís­lem návštěv­nos­ti dáva­lo 955 000 divá­ků. Podle ofi­ci­ál­ní­ho žeb­říč­ku návštěv­nos­ti Unie fil­mo­vých dis­tri­bu­to­rů, kde musí kaž­dé kino pro­vo­zu­jí­cí veřej­nou fil­mo­vou pro­jek­ci hlá­sit přes­né počty pro­da­ných vstu­pe­nek, mají však Ženy v poku­še­ní ke dni 19.7. (tedy ješ­tě týden po skon­če­ní kar­lo­var­ské­ho fes­ti­va­lu) na svém kon­tě pou­ze 950 282 divá­ků cel­kem po 18 týd­nech pro­mí­tá­ní v ČR. Jak je tedy mož­né, že na fes­ti­va­lu v Karlových Varech tvůr­ce při­ví­ta­li veřej­ně mili­on­tou divač­ku a ješ­tě jí popřá­li a věno­va­li dár­ky? Vysvětlení je snad­né, pub­li­kum se stá­vá obě­tí mani­pu­la­ce pro­du­cent­ské­ho pro­mo­ti­on sním­ku. Horší je, že za tuto dez­in­for­ma­ci nikdo niko­ho nepo­tres­tá a pod­vod se tak stá­vá legi­tim­ní sou­čás­tí naše­ho „kul­tur­ní­ho“ živo­ta. A kde jsou v tako­vém pří­pa­dě média – stráž­ní psi demo­kra­cie a spra­ve­dl­nos­ti? Nechávají se krmit pod­vo­dem, na kte­rém para­zi­tu­jí jenom pro­to, aby sen­za­cechti­vým čte­ná­řům při­nes­ly dal­ší bul­vár­ní žvást o tom, jak se v showbyz­ny­su daří hvězdám.

 Daleko závaž­něj­ší ovšem na celé kau­ze je to, že ten­to nechut­ný pří­stup pro­du­cen­tů a potaž­mo i někte­rých nekri­tic­ky infor­mu­jí­cích médií, vrhá špat­né svět­lo, ba rov­nou stín pode­zře­ní na veš­ke­ré neo­fi­ci­ál­ně pro­kla­mo­va­né mar­ke­tingo­vé bub­li­ny typu úspěš­nos­ti čes­kých fil­mů v kinech. Nezbývá, než věřit zatím ale­spoň ofi­ci­ál­ním sta­tis­ti­kám Unie fil­mo­vých dis­tri­bu­to­rů, kte­rá může čís­la o návštěv­nos­ti zpět­ně dolo­žit hlá­še­ním z kaž­dé­ho tuzem­ské­ho kina, kde se usku­teč­ňu­jí fil­mo­vé pro­jek­ce. Jiná otáz­ka je, jest­li se dá věřit samot­ným kina­řům a kolik před­sta­ve­ní jsou někte­ří čeští pro­du­cen­ti ochot­ni tzv. vykou­pit, aby ve svůj PR pro­spěch ovliv­ni­li vní­má­ní vlast­ní­ho díla v očích veřej­nos­ti.

---