Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Co kdyby Zuřící býk, ale Jake LaMotta byl mírný, skutečně milý chlapík? To je podstata filmu Mlátička, který po premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách tento víkend vstupuje do pražských kin a minulý měsíc měl premiéru ve Spojených státech. Tento životopisný film o MMA nabízí nejlepší výkon v kariéře Dwayna Johnsona v roli zápasníka Marka Kerra a atraktivní filmové zpracování z doby 90. let, ale hraje se do značné míry ploše a podivně málo energicky, navzdory občasným histriónským a brutálním bojovým scénám.
Mark Kerr byl vysokoškolský zápasnický šampion, který se po ukončení studia začal věnovat smíšeným bojovým uměním jako způsobu, jak si vydělat peníze a zároveň trénovat na olympijské hry a mistrovství světa. Úspěch našel v počátcích UFC, stejně jako v brazilské organizaci Vale Tudo a japonské Pride, kdy se MMA setkávalo s kontroverzí kvůli nedostatečné regulaci a krvavým zápasům, a stal se jednou z populárních postav tohoto největšího bojového sportu na světě.
Ve filmu Mlátička se scenárista a režisér Benny Safdie kromě několika raných montáží a epilogu, v němž vystupuje skutečný Kerr, věnuje třem letům Kerrovy kariéry v MMA. V letech 1997-2000 se Kerr potýkal s vážnými problémy se závislostí na návykových látkách a nezdravým vztahem s přítelkyní Dawn Staplesovou, zatímco soutěžil v Pride a na žíněnce se potýkal s vlastní smrtelností.
Safdie sleduje Kerra v intimních chvílích s Dawn, na cestách k lékaři a do posilovny, na tiskových konferencích Pride a nakonec i v ringu. V určitém okamžiku se smíříme s tím, že se nedočkáme žádné aktivní dějové linie, do které bychom mohli investovat, ani výsledku, kterému bychom mohli fandit: Safdie nemá zájem vyprávět strhující příběh, ale spíše vykreslit Kerrův obraz, který nám o tomto muži podá co nejupřímnější obraz.
To by byl materiál pro dokumentární film. A taky že byl: Dokument Johna Hyamse z roku 2002 Mlátička, který se zabýval přesně stejným časovým rámcem. Toto fiktivní zpracování obsahuje scény převzaté přímo z předchozího dokumentu a s hlavním příběhem souvisí jen tangenciálně, například když Kerr vysvětluje MMA ženě středního věku v lékařské ordinaci. Jaký má smysl tento nevinný okamžik znovu vytvářet? Protože se stal.
Kerr, kterého hraje Johnson (zábavně ztvárňující postavu o 25 let mladší), je ten nejmilejší chlapík, jakého byste kdy chtěli potkat, a přesný opak jeho (a Johnsonovy) zavalité postavy: skromný, laskavý, málomluvný a bez jediné zlostné kosti v těle. Jistě, je závislý na opiátech, ale uzdraví se a fanouškům i celému sportu to vynahradí.
Johnson hraje paradoxně proti typu, protože tato skutečná postava je jedním z nejbližších fyzických vzorů, které by herec a zápasník dokázal ztvárnit. Ale je to transformační práce: herec se tak nenápadně ztrácí v tomto něžném obrovi, že už nepochybujeme o věkovém rozdílu ani o dalších předsudcích, které The Rock přináší. Skutečně je Kerrem, stejně jako byl Kerr sám sebou v dokumentu; teprve v pozdějších scénách, kdy Kerr mění svůj vzhled, si vzpomeneme na herce uvnitř.
Dawn hraje Emily Bluntová a právě její teatrálnost dodává filmu Rozbíječ potřebnou dramatičnost. Dawnin negativní vliv na Marka byl naznačen už v dokumentu, ale zde se naplno projevuje ve stále vyostřenějších scénách, které film přibližují k Zuřícímu býkovi. Johnsonův Kerr se jí však místo hněvu postaví s opatrností a de-eskaluje napětí pro diváky, když už ne pro sebe. Srdce nám trochu poklesne při čtení závěrečné poznámky na konci filmu.
Skutečná hvězda MMA Ryan Bader v roli Marka Colemana, Kerrova dlouholetého přítele, trenéra a soupeře, téměř ukradne film hvězdám. V Baderově výkonu je cítit něha, která je ozvěnou Johnsonova výkonu a možná zní pravdivěji, a do vztahu mezi Kerrem a Colemanem investujeme mnohem více než do vztahu mezi Markem a Dawn. Coleman je jedinou další postavou ve filmu, která má vlastní malou dějovou linii, a Bader si čas na plátně zaslouží.
Ale od Safdieho, který spolu se svým bratrem Joshem režíroval nervy drásající snímky Good Time a Uncut Gems, působí Mlátička letargickým, apatickým dojmem, který nás nikdy nevyzve, abychom do jeho příběhu investovali. Jedná se o pěknou rekonstrukci tohoto období Kerrova života, která ožívá díky sugestivní kameře Macea Bishopa a hluboce procítěným hereckým výkonům, ale drží si od diváků odstup, když by nás měla rozvášnit. Nelze mu upřít pečlivost a řemeslnou zručnost, s jakou byl vytvořen, ale ocenění Mlátička bude podobně tlumené.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový.
(4,91 z 5)