Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví-strategie práce s klienty, krizové scénáře

eshop product detail

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pracujete v lid­mi s autis­mem a cho­vá­ním nároč­ným na péči? Hledáte zají­ma­vé infor­ma­ce z této pro­ble­ma­ti­ky? Kniha Moc, pomoc a bez­moc v soci­ál­ních služ­bách a ve zdra­vot­nic­tví se věnu­je myš­len­ko­vým výcho­dis­kům, kte­ré opouš­tí před­sta­vu soci­ál­ní služ­by jako spor­tov­ní­ho zápa­su. V kni­ze najde­te něko­lik pří­pa­dů z pra­xe auto­ra.

Odehrávaly se v domo­vech pro oso­by se zdra­vot­ním posti­že­ním a psy­chi­at­ric­kých nemoc­ni­cích. Jsou zde uži­ty i vul­gár­ní výra­zy, kte­ré si mys­lím nemě­ly niko­ho pohor­šo­vat, jeli­kož slou­ží pro nakres­le­ní daných situ­a­cí. Jsou důle­ži­té. Tuto meto­dic­kou pří­ruč­ku oce­ní všich­ni pra­cov­ní­ci v soci­ál­ních služ­bách, jež pra­cu­jí s kli­en­ty s han­di­ca­pem s cho­vá­ním nároč­né na péči, pro peču­jí­cí oso­by, pro stu­den­ty soci­ál­ních, peda­go­gic­kých obo­rů i všech pomá­ha­jí­cích pro­fe­sí, dále i zdra­vot­nič­tí pra­cov­ní­ci psy­chi­at­ric­kých kli­nik. V kni­ze nalez­ne­te cha­rak­te­ris­ti­ku cho­vá­ní nároč­né­ho na péči, její defi­ni­ce, pří­kla­dy z pra­xe, jed­not­li­vé mož­nos­ti tera­pe­u­tic­ké­ho přístup-verbální i never­bál­ní pří­stu­py, co dělat v pří­pa­dě fyzic­ké­ho napa­de­ní, jaké jsou mýty v oblas­ti soci­ál­ních slu­žeb, ale i infor­ma­cí o týrá­ní kli­en­tů. V této meto­dic­ké pří­ruč­ce je vel­mi zají­ma­vě roz­pra­co­va­né růz­né mož­nos­ti roz­vo­je soběstač­nos­ti kli­en­tů v rám­ci růz­ných stup­ňů men­tál­ní retar­da­ce. Jak vyhod­no­tit střet zájmů, umož­nit kli­en­tům jejich roz­voj, když si chtě­jí danou akti­vi­tu vyzkou­šet, i když víme, že ne vždy to dopad­ne dob­ře. Jak je v soci­ál­ní oblas­ti důle­ži­tá samo­stat­nost ver­sus ochra­na a bez­peč­nost kli­en­ta. Tyto morál­ní dile­ma­ta musí řešit soci­ál­ní pra­cov­ní­ci v běž­ných soci­ál­ních služ­bách dnes a den­ně. Mnohdy poža­dav­ky a oče­ká­vá­ní rodin­ných pří­sluš­ní­ků posti­že­ných kli­en­tů jsou nad­lid­ský­mi výko­ny pro peču­jí­cí per­so­nál, aniž si to rodi­če i rodin­ní pří­sluš­ní­ci uvě­do­mu­jí.

Tato meto­dic­ká pří­ruč­ka vychá­zí z prin­ci­pů kognitivně-behaviorální tera­pie. Agresivní cho­vá­ní, sebez­ra­ňo­vá­ní či jiné cho­vá­ní nároč­né na péči, má řadu pří­čin. Někdy vychá­zí z pod­sta­ty han­di­ca­pu, jin­dy je pří­či­na jin­de. Jak mohou pra­cu­jí­cí s lid­mi s cho­vá­ním nároč­ný na péči změ­nit svůj pří­stup, tak aby aktiv­ně nevy­vo­lá­va­li toto nároč­né cho­vá­ní u svých kli­en­tů. Autor kni­hy Hynek Jůn je povo­lá­ním psy­cho­log a odbor­ník na prá­ci s lid­mi s cho­vá­ním nároč­ným na péči a při­pra­vil pro vás mimo­řád­ně prak­tic­kou a rea­lis­tic­kou pří­ruč­ku pro kaž­dé­ho, kdo pra­cu­je v pomá­ha­jí­cích pro­fe­sích. Věnuje se a kri­tic­ky roze­bí­rá kon­cept „dob­ré­ho úmys­lu“. Poukazuje na to, co se líbí nám, nemu­sí vyho­vo­vat dru­hé­mu.

Bezmoc je v kni­ze nahlí­že­na z pohle­du kli­en­ta i samot­né­ho pra­cov­ní­ka, kte­rý je ohro­žen pře­tí­že­ním a násled­ným vyho­ře­ním. Velmi si na této pub­li­ka­ci cením toho, že autor s vel­kým respek­tem při­hlí­ží k lid­ské důstoj­nos­ti, věnu­je se růz­ným kri­zo­vým scé­ná­řům. Text nabí­zí kon­krét­ní návo­dy, jak před­chá­zet kon­flikt­ním situ­a­cím, jak pra­co­vat s hra­ni­ce­mi a správ­ně či vhod­ně komu­ni­ko­vat. Na této kni­ze je spe­ci­fic­ké to, že tyto potí­že, jako je cho­vá­ní nároč­né na péči vel­mi podrob­ně popi­su­je. Autor vychá­zí ze své boha­té pra­xe s lid­mi posti­že­né autis­mem a men­tál­ním posti­že­ním. Agresivní cho­vá­ní nepo­pi­su­je jako „zlo­bi­vost“, ale urči­tou for­mu funkč­ní komu­ni­ka­ce. Kniha před­sta­vu­je prak­tic­ké zrca­dlo. Neříká pra­cov­ní­ko­vi, jaký by měl být, ale uka­zu­je mu, co se v něm děje, když se dosta­ne na hra­ni­ci svých sil a jak s tou­to sku­teč­nos­tí pra­co­vat a nesty­dět se za to. Je to lid­ské. Na kon­ci pub­li­ka­ce je uve­den QR kód, pomo­cí něhož si může­te stáh­nout BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOTAZNÍK a vyu­žít jej, pro svou prá­ci s kli­en­ty.

Ukázka z kni­hy:

Lidé s cho­vá­ním nároč­né na péči potře­bu­jí vyš­ší míru pod­po­ry. V České repub­li­ce však nee­xis­tu­je pro­za­tím žád­né pra­vi­dlo, kte­ré by jas­ně sta­no­vi­lo, co je cho­vá­ní nároč­né na péči a jako míru pod­po­ry člo­věk potře­bu­je.

Obecně pla­tí, že mezi lid­mi s han­di­ca­pem žijí lidé, kte­ří potře­bu­jí od lidí kolem sebe buď níz­kou, nebo vyso­ko míru pod­po­ry. Jakmile soci­ál­ní služ­ba pra­cu­je napří­klad s lid­mi s poru­chou autis­tic­ké­ho spek­tra, kte­ří vyža­du­jí níz­kou míru pod­po­ry, per­so­nál si vysta­čí s při­ro­ze­ným zájmem o kli­en­ta, vlast­ní zku­še­nos­tí a sebe­re­flexí svých posto­jů a prá­ce. Pokud má v ide­ál­ním pří­pa­dě i dob­ré zna­los­ti o PAS, může per­so­nál lidem s autis­mem posky­to­vat vyso­ce kva­lit­ní služ­by i ve stan­dart­ních soci­ál­ních služ­bách. Jakmile však do soci­ál­ní služ­by vstou­pí člo­věk s autis­mem vyža­du­jí­cí vyso­kou mírou pod­po­ry, výše uve­de­né body per­so­nál pro poskyt­nu­tí kva­lit­ní soci­ál­ní služ­by nebu­dou sta­čit. K zájmu o člo­vě­ka, sluš­nos­ti, sebe­re­fle­xi a zna­los­ti autis­mu se musí ze stra­ny zada­va­te­le soci­ál­ní služ­by při­po­jit ješ­tě spe­ci­fic­ká mate­ri­ál­ní a per­so­nál­ní zajiš­tě­ní služ­by (zkrát­ka men­ší sku­pi­na kli­en­tů, spe­ci­fic­ký pro­stor a více asi­s­ten­tů).

Obecně tak pla­tí, že mezi lid­mi s autis­mem žijí lidé, kte­ří potře­bu­jí od lidí kolem sebe níz­kou míru pod­po­ry, i lidé, kte­ří vyža­du­jí vyso­kou míru pod­po­ry. Samotný autis­mus není roz­ho­du­jí­cí pro míru pod­po­ry. Rozhodující je cho­vá­ní člo­vě­ka s autis­mem. Pro sta­no­ve­ní míry pod­po­ry je důle­ži­té, nako­lik je člo­věk s autis­mem schop­ný zapo­jit se do spo­leč­nos­ti, nako­lik je člo­věk s autis­mem sám sobě nebo pro oko­lí ohro­žu­jí­cí a nako­lik oko­lí vyhod­no­cu­je jeho cho­vá­ní jako obtě­žu­jí­cí.

V sou­čas­né době nee­xis­tu­je v ČR žád­ný uce­le­ný sys­tém na roz­po­zná­vá­ní míry pod­po­ry v sou­vis­los­ti s výsky­tem nároč­né­ho cho­vá­ní člo­vě­ka s autis­mem. V ide­ál­ním pří­pa­dě by měla zohled­ňo­vat zátěž v péči o člo­vě­ka s autis­mem ply­nou­cí z cho­vá­ní nároč­né na péči výše pří­spěv­ku na péči. Příspěvek na péči však abso­lut­ně nezo­hled­ňu­je nároč­né cho­vá­ní člo­vě­ka. Ani výše dota­cí se objek­tiv­ně neod­ví­jí od míry zátě­že v péči kolem člo­vě­ka s autis­mem.

Několik slov o auto­ro­vi:

PhDr. Hynek Jůn, Ph.D., je zakla­da­te­lem orga­ni­za­ce NAUTIS. Zabývá se kogni­tiv­ně beha­vi­o­rál­ní tera­pií cho­vá­ní nároč­né­ho na péči. Vystudoval uči­tel­ství a teo­lo­gii a v rám­ci dok­to­rand­ské­ho stu­dia se zabý­val zvlá­dá­ním cho­vá­ní nároč­né­ho na péči u lidí s autis­mem a/nebo inte­lek­to­vým posti­že­ním.

Autor: Hynek Jůn

Žánr: meto­dic­ká pří­ruč­ka, populárně-naučná kni­ha

Vydáno: Vydal Portál, Praha, 2025, dru­hé, pře­pra­co­va­né vydá­ní

Počet stran: 152

Vazba kni­hy: bro­žo­va­ná

ISBN: 978-80-262-2284-2

Knihu může­te kou­pit zde:

Moc, pomoc a bez­moc v soci­ál­ních služ­bách a ve zdra­vot­nic­tví - Nakladatelství Portál