Pravděpodobně nejsem první ani poslední, kdo se do sledování Mostu do země Terabithia pouštěl s představou, že ho čeká něco ve stylu Letopisů Narnie. Ovšem, byť se oba dva filmy řadí do žánru fantasy, jsou mnohem více odlišné, než se může zdát. Zatímco Letopisy Narnie kladou velký důraz na přehlídku líbivých digitálních triků, Most do země Terabithia si vystačí jen s minimem speciálních efektů a sází spíše na příběh. Dobrá, byl jsem zpočátku trošku zklamaný, že se na obrazovce neobjevují obrovské armády skřetů a obrů, na nebi se nevznášejí fénixové a nelétají šípy vystřelené hrdými kentaury, ale postupem času mé zklamání opadlo, když jsem pochopil, že Most do země Terabithia není film pro ty, kteří chtějí hlavně podívanou lahodící oku, ale spíše pro milovníky komorních lidských příběhů.Příběh sleduje dvě děti školního věku, Jesseho (Josh Hutcherson) a Leslie (AnnaSophia Robb). On bydlí v domácnosti, která má problémy s penězi, žijí v nepříliš útulném domě a ani rodinné vztahy nejsou zrovna nejlepší. Ona má rodiče spisovatele, je veselá nespoutaná a věčně s hlavou v oblacích. Ale přestože oba mají naprosto Jiný pohled na svět, spojí je pevné přátelství. Společně hledají únik z reality v „kouzelném“ lese v zemi Terabithia, které vládnou.
Terabithia je samozřejmě stvořena pouze a jedině jejich představivostí, zlí tvorové, kteří se v ní pohybují jsou odrazem skutečných lidí, kteří dvojici v reálném životě ubližují a naopak hodné bytosti jsou inspirovány těmi, kteří jim dělají radost. Film vám netvrdí, že když proskočíte skříní (nebo něco podobného) dostanete do magického světa. Jasně dává najevo, že to, co se odehrává v Terabithii je dílem fantasie Jesseho a Leslie.
Ale ona samotná Terabithia vlastně ani není v centru dění. V tom se nachází vztah Jesseho a Leslie, jejich osudy a příhody ze skutečného světa. Nejsou partneři, nespojuje je milenecká láska jednoho k druhému, jsou přáteli, jeden druhému poskytuje útěchu a podporu.
Film se tak stává v podstatě dramatem s prvky fantasy. Navíc, těžko ho doporučit dětem, je spíše pro dospělé, tedy pro dospělé s duší dítěte. Most do země Terabithia není žádnou rozjuchanou pohádkou, přestože návštěvy v Terabithii jsou hřejivé. Pozornost titulu se soustředí na chladnou atmosféru školy, ve které vítězí fyzicky silnější, utápí nás v obrazech posmutnělé domácnosti, ve které bydlí Jesse. Přestože má milující rodiče, strašák nedostatku peněz doléhá na všechny. Na diváka působí těžkost jejich situace, proto kvituje každý moment, kdy na scénu vstupuje Leslie se svýma jiskřivýma očima a odzbrojujícím úsměvem. Ona je tím světlem v Jesseho životě, ona je jeho vysvobozením ze smutného života.
Josh Hutcherson a AnnaSophia Robb rozehrávají herecký koncert, který jasně ukazuje, že tito dva nejsou jen dětské hvězdičky, které uhasnou s blížící se dospělostí. Bez jakýchkoliv pochyb jsou to talentovaní herci, kteří i ve svém věku zastíní některé dospělé kolegy. Jsou natolik dobří, že utáhnou celou stopáž filmu na svých bedrech.
Opravdu znovu varuji, že nejde o klasické fantasy. Je to malý komorní příběh okořeněný o špetku pohádky. Vše nadpřirozené, co se ve filmu odehrává je stvořeno v dětské fantasii. Důležité je skutečné přátelství, které dává oběma hlavním hrdinům radost do života. Most do země Terabithia vás musí pohladit po srdci svou vřelostí a rozverností, byť většinu času musí Jesse a Leslie bojovat proti překážkám, které jim připravuje skutečný svět.
