Ne každý, kdo umírá, rezignuje na svůj život. Někdo si třeba nechá zprávu o své blízké smrti pro sebe a napíše si seznam, co všechno by měla stihnout do konce života...
…tak jako Ann – třiadvacetiletá maminka s manželem a dvěma dětmi, která jednoho dne omdlí. Na vyšetření v nemocnici se ukáže, že to, co cítila v břiše, není další těhotenství, ale rakovina vaječníků ve velmi pokročilém stádiu. Ann zbývají dva až tři měsíce života.
Večer prosedí v kavárně a sepíše si tam seznam o deseti položkách, co všechno ještě musí během oné velmi krátké doby stihnout, aby mohla odejít „s čistým štítem“. Jsou mezi nimi záležitosti, které svědčí o tom, že Ann je milující matkou a manželkou (trochu netradiční, pravda, že najde manželovi manželku a dětem matku, se kterou si budou rozumět), ale i činnosti pro vlastní potěchu jako třeba že „donutí“ někoho, aby se do ní zamiloval, anebo že se bude milovat s několika muži, aby věděla, jaké to je. A hned od dalšího dne se zhostí svého úkolu.
Víte, co byste dělali, když byste měli podobnou diagnózu? Mně osobně by přišla tahle varianta chování velice zajímavá. Těžko říct, jak bych to zvládnul - každý se se zprávami o smrti vyrovnává trochu jinak. každopádně si ale myslím, že Annino řešení patří mezi ty správnější. Nevznikne tak žádný soucit, který by způsobil, že už s vámi nikdo nebude až do konce vašeho života mluvit o ničem jiném než o smrti…
Jistojistě se ve filmu tohoto druhu nemůže režisér zcela vyhnout nostalgii. Prostě to patří k filmům, kde někdo umírá. Ale v tomhle případě dochází k oné nostalgii jaksi decentně, spíše mimochodem. Celkově hodnotím film jako milý a zajímavý příběh.
Život sice končí smrtí, ale Můj život beze mě se s námi rozloučí o něco dřív, než Ann zemře. Budiž mu za to připsány body navíc.
O filmu:
My Life Without Me
Scénář a režie: Isabel Coixet
V hlavních rolích: Sarah Polley, Amanda Plummer, Alfred Molina, Jessica Amlee, Maria de Medeiros, Deborah Harry
Kanada/Španělsko 2002, 107 minut
