Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Chcete si přečíst zajímavý příběh jednoho domu, kde žije mnoho lidí, jejíž život na první pohled vypadá, že spolu vůbec nesouvisí, ale jejich životy se v jednu chvíli protnou a nevěřili byste, jak jsou propletené? Nakladatelství Bourdon vydalo novinku s názvem Myší díra.
Malý osmiletý Axel má maminku, která se o něj příliš nestará, jelikož trpí depresemi, dědek je jeho soused a prostě ho nikdo nemá rád, je osamělý a hodně popletený, Jolana je čerstvá padesátnice, bez dětí. Dále je tu Cyril, který je posedlý čistotou. Jak se tito lidé mohou společně setkat, i když vlastně spolu nežijí? Možná více, než si myslíte jsou si blízko. Skrytá tajemství, láska, touha, přátelství a mnoho tíživých myšlenek najdete v tomto možná trochu „zvláštním“ svým způsobem smutném příběhu. Pojďte se do něj začíst. Rozhodně budete mít nad čím přemýšlet.
Knihu jsem přečetla opravdu jedním dechem. K recenzi jsem si ji nevybrala náhodou. Byla mně doporučena a musím říct, že jsem si ji užila. Chvílemi jsem nad ní hodně přemýšlela, přemítala jsem, co jsem se v knize vlastně dočetla, jaké mám štěstí, kde vlastně žiji a co vše mám. Bylo mně líto malého Alexe, jaký život vlastně má, co prožívá a co se mu honí v hlavě. Taktéž i „starého dědka“, který se ve svých myšlenkách vrací tam, kde mu bylo nejspíše dobře.
Kniha má celkem 20 kapitol, 184 stran. Na titulní stránce knihy je myš, která kouká z díry. Má příjemný, možná i trochu ustaraný výraz. Působí na mě dobře, myši mně nevadí a nebojím se jich, tak možná proto.
Ukázka z knihy:
Dan se objevil u Jolaniných dveří hned dva dny nato, co obdržel od Axela tu divnou zprávu. Zazvonil a bušilo mu srdce. Když otevřela, jeho pohled sklouzl na rýsující se bříško a pochopil, že si kluk nevymýšlel.
„Jaká je šance, že otcem jsem já? „Neovládl se a vyhrkl bez pozdravu. Věděla, že k tomuto rozhovoru nejspíš jednou dojde, ale představovala si ho zcela jinak.
V klidu nad hrnkem kávy nebo čaje někde v restauraci, kde si spolu promluví jako dva dospělí rozumní lidé bez emocí.
„Vysoká, ale ne stoprocentní,“ odpověděla zaskočeně, „pojď dál.“
„Co budeme dělat?“ zeptal se vzpurně jako malé děcko a posadil se ke stolu. Následovalo tíživé ticho, které narušovaly zvuk z ulice. Jolana měla stále okna dokořán, protože jí bylo věčně vedro. Natočila si sklenici studené vody, opřela se o kuchyňskou linku a po očku ho pozorovala. Co budeme dělat? Zněla jí v hlavě jeho otázka. Ty nemusíš dělat vůbec nic! Chtělo se jí křičet, ale ovládla se.
„Všechny směrovky, co se mi v životě ukazovaly, vedly někam, kam se mi vlastně nechtělo. Tohle je poprvé cesta, kterou jsem se toužila vydat vždycky,“ její hlas zůstal klidný, slova z ní vycházela pomalu, ale ve tváři se jí značily stopy vzteku. Neměl právo sem takhle vpadnout a spustit na ni. Cítila se zahnaná do kouta, ale chápala, že mu vysvětlení dluží.
Několik slov o autorce:
Simona Votyová je autorkou románů Provařená (2017) a Chci tě mít ve skříni (2019). Dále napsala pět knížek pro děti (Dalmatin Barvička, Deník psa Piráta, Čiperkové, Divnozvířátka, Čiperkové na cestách). Dalmatin Barvička se stal předlohou muzikálu Bílý dalmatin, jenž hrálo několik let Divadlo Kalich. Je také spoluautorkou knihy Nedávejte do hrobu motýla živého, která dostala ocenění Vládního výboru. Jedná se o příběhy lidí s autismem.
Působila jako reportérka zpravodajství v TV Prima a v České televizi natáčela reportáže a dokumenty. Přispívala do několika časopisů. V současné době se věnuje psaní a dětským hudebním projektům, především pak populární kapele Čiperkové, kterou vymyslela.
- Autor: Simona Votyová
- Žánr: česká beletrie
- Návrh obálky a ilustrace Jiří Dvorský
- Vydáno: 2021, Nakladatelství Bourdon, Praha
- Počet stran: 184
- Vazba knihy: vázaná s laminovaným potahem
- ISBN 978-80-7611-004-1
- Foto: Nakladatelství Bourdon, Praha
- Fotka od Here and now, unfortunately, ends my journey on Pixabay z Pixabay
(4,91 z 5)