Jasný letošní vítěz na poli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk (Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše).
Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je.
Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu Němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe (Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde (přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě Oscary uloví a Sláva pro Netflix.
8.5/10
Nejnovější komentáře