Mladá žena Lucia a slonice Emilka – to jsou dvě hrdinky tohoto románu. Lucia Lucander, pravým jménem Sanna Tarkiainenová je krotitelkou v cirkuse a pracuje se svým miláčkem Emilkou. Zdá se, že je všechno v pořádku, avšak až do té doby, než v srpnu 1996 zakáže Evropská unie práci cirkusových zvířat, respektive, aby zvířata pracovala v cirkusech, všelijak se předváděla a Lucia najednou neví, co s Emilkou. Tak se rozhodne, že ji dostane do jejího přirozeného prostředí – Afrika.
Lucia je Finka, takže se jako první chce dostat do své domoviny. Pomáhá ji jistý muž – Igor, což je Rus. Zpočátku kolegiální a přátelský zpěv přeroste v lásku ze strany Igora. Lucia kromě přátelství necítí nic. Igor ji přemluví, aby si ho vzala, aspoň na oko. Kdysi se mu v jeho vesnici totiž posmívali, že nic nedokáže a tak jim chce dokázat, že nemá pravdu. Nakonec se vezmou, ale Lucia s Igorem rozhodně nehodlá jít společným životem.
Lucia cestuje a zažívá různé příhody, několikrát jí Emilka utče následkem poplašení, ale jinak cesta probíhá dobře. Lucia dokonce najde životního partnera, jediná vada na kráse je, že její vyvolený je ženatý. Během cesty se však najde i několik ne úsměvných situací. Například, když Lucia objedná Emilku na jatka, ale pak si uvědomí, co provedla a stáhne to zpátky. Ovšem majitel jatek se vzdát nechce – už má totiž připravený recept na sloní klobásy.
Jedná se o typický severský román. Na někoho může působit studeně, ale mně se líbil moc. Není se co divit, málokdy se mi stane, že mě nezaujme kniha, kde je hlavní hrdina zvíře. Troufám si říci, že by se líbil i čtenářům, kteří nevyznávají příliš tento styl, jenž zase sedí mě. Má 192 stran.
Věnovalo nakladatelství Hejkal.
- Autor: Arto Paasilinna
- Žánr: beletrie
- Nakladatelství: Hejkal
- Datum vydání: 2016
