Načítám počet zobrazení...
Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck získal v roce 2007 za svůj celovečerní debut s názvem Životy těch druhých Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. O tři roky později se neúspěšně pokusil prorazit v Hollywoodu s nepovedeným akčním thrillerem Cizinec s Johnnym Deppem a Angelinou Jolie. Nyní se vrátil se snímkem Nikdy neodvracej zrak na německou půdu, což mu rozhodně prospělo a opět mu to vyneslo nominaci na Oscara pro nejlepší zahraniční film (byť tentokrát ho o sošku připravila konkurenční mexická Roma).
Film Nikdy neodvracej zrak je výpravným životopisným dramatem, v němž sledujeme osudy jeho hlavního hrdiny, německého malíře Kurta (volně inspirovaného žijícím malířem Gerhardem Richterem a po většinu filmu ztvárněného hercem Tomem Schillingem), vyprávěné na pozadí třech různých období německé historie. Konkrétně od jeho dětství v nacistickém Německu ve druhé polovině třicátých let, přes studium výtvarné akademie v NDR a po útěku do Západního Německa i akademie v Düsseldorfu, až po jeho první veřejnou výstavu pořádanou v letech šedesátých. Souběžně s ním se však snímek od začátku věnuje i vedlejší postavě nacistického (a později komunistického) lékaře Carla (Sebastian Koch), jenž v Kurtově životě sehraje zásadní roli.
Snímek především oslavuje uměleckou svobodu i sílu umění samotného, s nímž se Kurt poprvé setkává ve chvíli, kdy ho jeho teta vezme jako malého chlapce na nacisty pořádanou výstavu „zvrhlého umění“, na níž jsou jakákoli abstraktní a modernistická díla, odporující představám strohého realismu, automaticky odsouzena coby úpadková tvorba duševně pokřivených dekadentních zaostalců. Absurdní ignorantská zaslepenost výstavy, stejně jako nacistická zvěrstva, jimiž úvodní segment vrcholí, pak tvoří kontrast k pozitivní a novým vjemům otevřené optice vnímavého klučiny a především jeho přirozeně euforické tety (Saskia Rosendahl), snadno schopné nacházet krásu a poetiku i ve všedních a prostých prožitcích.
Po válce se právě dospělý Kurt přesouvá od mechanického malování rudých transparentů na akademii v Drážďanech, kde válečné hrůzy (okrajově stále přítomné prostřednictvím postavy Carla) střídá osudová romantická linie mezi Kurtem a studentkou z vyšší společenské třídy jménem Ellie (Paula Beer), jenž postupně přeroste v hutné rodinné drama. Spolu s úprkem obou milenců na západ, zapříčiněného Kurtem, jenž se cítí být svázán a omezován režimem potlačujícím umělecký rozkvět i nuceným dodržováním zásad socialistického realismu a touží po tvorbě moderního umění, je však tato rovina ponechána (leč nikoli zapomenuta) ve východním bloku, film si vezme další bílé plátno a rozehraje na něm trochu jiný film, jímž v novém prostředí naváže na předchozí dění.
Kurt nakonec postupně zjišťuje, že vysněné moderní umění pro něj není to pravé, a zbytek filmu je tím pádem z větší části o hledání sebe sama a reflektování vlastní minulosti ve vztahu k přítomnosti. Do děje zároveň vstupují nové postavy převážně univerzitního charakteru, včetně mentorské postavy profesora, který hrdinu poučí, že hodnotu uměleckého díla neurčuje jen jeho provedení, ale hlavně niterný osobní příběh, který stojí za jeho vznikem a obohacuje jej o kontext, jenž ospravedlňuje a vysvětluje jeho existenci. Film tímto poselstvím říká, že aby to vůbec za něco stálo, tak by umělec neměl pracovat na něčem, co nevychází z něj samotného. Lze to ovšem chápat i jako obhajobu tvorby, která by měla být i přes zdánlivou bezcennost považována za hodnotnou jen kvůli tomu, že za jejím stvořením stojí bytostný a prožitý osobní vklad jejího tvůrce, byť na ní nemusí být na pohled zřetelný.
Záměrem snímku přitom ale rozhodně nebylo obhájit tímto způsobem sebe sama – subjektivně působící sdělení je diskutabilní už ve vztahu k výtvarnému umění a při aplikaci na filmovou tvorbu se stává prakticky nepoužitelným, neb kvalita filmů stojí na větším množství kritérií než na míře sebereflexe jejich tvůrců. Pro hodnocení filmu Nikdy neodvracej zrakrozhodně není příliš určující, nakolik v něm hraje roli zájem Floriana Henckela von Donnersmarcka o výtvarné umění, nadšení do díla malíře Gerharda Richtera nebo potřeba vyjadřovat se k zásadním milníkům německé historie minulého století, ačkoli jde bezesporu o aspekty utvářející jeho výslednou podobu. Mnohem podstatnější jsou totiž Donnersmarckova zručná režie, chytře vystavěný scénář a vypravěčský um, vynikající řemeslné zpracování (téměř všudypřítomná a emocionální zážitek podtrhující hudba Maxe Richtera, na Oscara nominovaná kamera Caleba Deschanela) a perfektní herecké výkony, díky nimž o kvalitách snímku již spíš nemůže být pochyb.
Komplexní příběh, obsahující řadu scenáristicky vyšperkovaných scén, v sobě splétá značné množství motivů a rovin, intimnějšími momenty vyváženou kombinaci národních i osobních dramat, inteligentně napsané dialogy i zvraty zapříčiňující na několika místech poměrně nečekaný vývoj událostí. Problematické je akorát nakládání s některými vedlejšími až okrajovými postavami - např. Kurtovi spolužáci na Düsseldorfské škole jsou představeni skoro nadbytečně jen proto, aby se o hodinu později mohli objevit v jedné krátké scéně. Démonický Carl může zas někomu připadat jako příliš jednorozměrná zlá svině.
Při délce mírně přesahující tři hodiny se snímek lehce potýká s rozvláčností, a to hlavně ve své druhé polovině, ačkoli v závěru by klidně snesl i pár minut navíc, věnovaných nějakému údernějšímu vyústění. To je sice zprostředkováno nápaditě a originálně vybudovanou pointou, leč z hlediska očekávatelné silné katarze zůstane u pouhého naznačení, což v některých divácích pravděpodobně nevyvolá dostatečné uspokojení.
Drama Nikdy neodvracej zrak je silným a působivým filmem, který exceluje v jednotlivostech, avšak vzhledem ke své obsahové a vypravěčské košatosti nezvládá všechny ty jednotlivosti propojit a završit zcela bezešvě a nedosahuje tím pádem na mistrovskou příběhovou soudržnost a emocionální intenzitu Životů těch druhých – i tak to ale zvládá velmi dobře a zaslouží si místo mezi současnou evropskou špičkou. Zpracován je sice poměrně konzervativně, místy až didakticky doslovně (zas je ale aspoň velmi divácký a srozumitelný, konzistentní ve svém stylu a míchání nálad), a rozhodně není nějakým filmařsky či vypravěčsky inovativním nebo v jakémkoli ohledu přelomovým dílem. Což ale ani není nutně potřeba – bohatě stačí, že je natočený, napsaný a zahraný po všech stránkách mimořádně zdařile.
Podívejte se na hodnocení Nikdy neodvracej zrak na Kinoboxu.
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
28. února 2019Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze – 50%Francouzská spisovatelka, varietní umělkyně a novinářka Sidonie-Gabrielle Colette (1873-1954), v počátcích své kariéry píšící pod mužským pseudonymem a v roce 1948 nominovaná na Nobelovu cenu za literaturu, vystřídala tři manžele (nicméně měla i několik poměrů se…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
30. června 2025Osobnosti filmu: Hayward, Trojan a Więckiewicz, 30. červnaVýznamné osobnosti filmu a herectví narozené v první polovině 20. století, včetně ikon Hollywoodu Susan Hayward či herců Ivan Trojan a Robert Więckiewicz, jejichž kariéry a životy zanechaly v kinematografii nesmazatelnou stopu. Mezi významnými osobnostmi, které…Vydáno v rubrice: Filmová výročí
17. ledna 2024Bastard – dánský levoboček poráží Jana ŽižkuO tom, že dánská kinematografie je TOP, ví Filmfanatic už skoro dekádu. Ne všechny tamní kousky jsem sice stihl zrecenzovat, ale u Bastarda nehodlám udělat tu chybu, že vám ho zatajím. On by na vás stejně…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
7. června 2023Euro Truck Simulator 2 - Německo přepracování: Winsen Felbinder FactoryJak možná víte, část našeho mapového týmu se věnovala přepracování Německa, aby odpovídalo našim současným mapovým standardům. Dnes se s vámi rádi podělíme o zajímavý projekt, na kterém jsme úzce spolupracovali s našimi přáteli ze společnosti…Vydáno v rubrice: Herní aktuality
6. dubna 2023Evropa k nakousnutí - nápaditý cestopis pro dětiMáte rádi cestování? Chcete poznat Evropu od A až do Z? Chcete zažít všechny památky, ochutnat pro nás možná neobvyklé pokrmy? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, tak právě vám je určena publikace Lenky Pecharové s…Vydáno v rubrice: Recenze knih
24. března 2022Mnichov: Na prahu války – Britové nepoužívají zrcadloFilm není učebnicí dějepisu. To bych rád připomenul, než se pustíme do recenze snímku, který reflektuje jeden z nejvíce traumatických okamžiků našich novodobých dějin. Mnichov: Na prahu války navíc nepopisuje čistě dějinné události, ale vychází z…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
1. listopadu 2021Toulky po Evropě - zajímavosti, které v učebnicích nenajdeteMáte rádi cestování? Chcete se dozvědět mnoho zajímavostí z různých evropských států? Víte, že Bělorusové nevyznávají žádné náboženství, že Bulhar Stamen Grigarov vynalezl jogurt? Či kdo byl Otto Wichterle? Pokud vás zajímá historie a zeměpis, tak…Vydáno v rubrice: Recenze knih
26. března 2019Zraněná srdce (The Aftermath) – Recenze – 50%Za britským plukovníkem Lewisem (Jason Clarke) přijíždí v roce 1946 do poválečného rozbombardovaného Hamburku jeho žena Rachael (Keira Knightley). Jeho trápí to, co v Německu za války zažil a co všechno byl nucen dělat, ji trápí…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
10. března 2019Arctic: Ledové peklo (Arctic) – Recenze – 80%Kdesi v arktické ledové pustině živoří muž (Mads Mikkelsen), který zde před časem havaroval s letadlem, a pomalu ztrácí naději na záchranu. Každý den loví ryby na vlasec, mapuje své okolí, vyšlapává do sněhu velký nápis…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
4. března 2019Šťastný Lazzaro (Lazzaro felice) – Recenze – 80%Italský koprodukční film Šťastný Lazzaro režisérky a scenáristky Alice Rohrwacher (Zázraky) soutěžil loni na festivalu v Cannes, kde získal ocenění za nejlepší scénář. Jde o pozoruhodnou směs realistického sociálního dramatu a víceúrovňového podobenství s prvky magického…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
16. února 2019Všichni to vědí (Todos lo saben) – Recenze – 60%Íránský režisér Asghar Farhadi, tvůrce oscarových filmů Klient a Rozchod Nadera a Simin, už před lety vícekrát expandoval na evropskou půdu se snímky natáčenými v koprodukci s Itálií či Francií. Jeho nejnovější počin Všichni to vědíje…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
10. ledna 2019Favoritka (The Favourite) – Recenze – 70%Počátek 18. století, Velké Británii vládne královna Anna, poslední Stuartovna (Olivia Colman). Téměř všechna zásadní rozhodnutí však činí s jejím důvěřivým pověřením její blízká přítelkyně a rádkyně Sarah (Rachel Weisz), jejíž manžel je generálem Anglie. Sarah…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
5. ledna 2019Složka 64 (Journal 64) – Recenze – 90%Dánský krimi-thriller Složka 64je dalším filmem v již čtyřdílné sérii adaptací kriminálních románů spisovatele Jussiho Adler-Olsena o vyšetřovatelích speciálního Oddělení Q, jenž se zabývá starými nevyřešenými případy. Snímek tudíž navazuje na thrillery Žena v kleci, Zabijáci…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
27. prosince 2018Utop se, nebo plav (Le Grand Bain) – Recenze – 40%Hrdiny francouzské komedie Utop se, nebo plav je několik průměrných mužů ve středním věku, kteří trpí různými depresemi, krizemi i vyhořením, neb jejich obyčejné životy se neprotnuly s úspěchem ani v pracovní ani v osobní rovině…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
21. prosince 2018Asterix a tajemství kouzelného lektvaru (Astérix: Le Secret de la potion magique) – Recenze – 60%Římani okupují celou Galii, až na jednu vesničku, jejíž obyvatelé dokáží vzdorovat díky kouzelnému lektvaru druida Panoramixe, díky němuž mají nadlidskou sílu… jak se ostatně praví na začátku každého komiksu s Asterixem. Jednoho dne si ale…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
17. prosince 2018Black Mass: Špinavá hra – umrlec Johnny DeppBoston, 70. léta minulého století. Gangster Whitey Bulger ovládá bostonské podsvětí. Ještě nedávno byl šedomyškový padouch, kterého nikdo neznal. Jak se dostal na vrchol? Gansgterkami letos nekončíme. Před měsícem po plátně běhal rozdvojený Tom Hardy…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Nejnovější komentáře