Ohlédnutí za Českými lvy 2017

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Jedna vel­ká tragé­die. Tak by se dalo nazvat vče­rej­ší pře­dá­vá­ní cen ČFTA, kte­ré s pře­hle­dem ovlá­dl film Masaryk. Dvanáct cen pro jeden film je roz­hod­ně rekord­ní počin, ale spous­ta lidí pochy­bu­je, zda si to zaslou­ží prá­vě sní­mek o synu TGM. Navíc je mimo­řád­ně zvlášt­ní, že Masaryk, kte­rý vstu­pu­je do kin ař 9. břez­na roku 2017 byl nomi­no­ván za rok 2016. Vysvětlení je vel­mi pros­té, tvůr­ci fil­mu se nej­spí­še v záku­li­sí dohod­li s Akademií a díky týden­ní­mu pro­mí­tá­ní fil­mu v pro­sin­ci 2016 doká­za­li pro­cpat své­ho koně do fil­mo­vých cen, kte­ré pak jas­ně opa­no­va­li. Letošní fil­mo­vé ceny jsou tedy pro­špi­ko­vá­ny skan­dá­ly a po nešťast­ném vyhlá­še­ní La La Landu na Oscarech zde máme nej­spí­še cin­k­lý večer na Českých lvech. V porov­ná­ní s nedáv­ný­mi Cenami fil­mo­vé kri­ti­ky, kde Masaryk snad nebyl ani nomi­no­ván, totiž dopadlo všech­no úpl­ně jinak. Jen Olga Hepnarová drže­la pra­por odpo­ru pro­ti zfe­to­va­né­mu Rodenovi a zís­ka­la ale­spoň ceny za žen­ské herec­ké výko­ny. Kritiky vel­mi ceně­ný Miroslav Hanuš z fil­mu Nikdy nejsme sami se ten­to­krát musel sklo­nit před noto­ric­kým alko­ho­li­kem Kaiserem, kte­rý cenu pře­bí­ral v mír­ném sta­diu opi­los­ti. Bravo! Introvert Roden se zase při pře­bí­rá­ní ceny inspi­ro­val Joem Pescim z roku 1991. Co mne jedi­ně potě­ši­lo byly jas­né ceny pro TV film Zločin v Polné a hlav­ně pro nej­lep­ší čes­ký seri­ál posled­ních dva­ce­ti let Pustinu.

A co říct ten­to­krát k prů­bě­hu celé­ho veče­ra? Loni se mi při trap­ných vystou­pe­ních Lucie Výborné koli­krát chtě­lo smut­ně used­nout do kou­ta a začít pla­kat, letos se slo­ven­ské mode­rá­tor­ce Adele Banášové poved­lo cere­mo­nii odmo­de­ro­vat vel­mi sluš­ně. Jasně, není to Kimmel, není to Ellen, ale stej­ně bylo její vystu­po­vá­ní mno­hem lep­ší než vyvo­lá­vá­ní faleš­ných celebrit či kri­ti­zo­vá­ní Petra Vachlera. Výborně Adelo!

A pře­dá­va­jí­cí? Marek Taclík měl krás­né vystou­pe­ní, ale jinak to bylo spí­še tako­vé suché. A v pří­pa­dě Nesmrtelné tety to bylo pří­mo trap­né. Pan Ondřej Vetchý zase vypa­dal, jako by chtěl být někde jin­de. Ostatní bych rad­ši ani neko­men­to­val.

České lvy tedy dopadly špat­ně, ale prů­běh veče­ra byl díky Banášové ale­spoň lehce zábav­ný. Jsem vel­mi zvě­dav, kdo bude mode­ro­vat příští rok, neboť se ozý­va­jí růz­né ten­den­ce, že čes­ké ceny by roz­hod­ně nemě­la mode­ro­vat Slovenka. Já říkám, že klid­ně může, pro­to­že slo­ven­ské ceny také mode­ro­val Čech.

Tak do příští­ho roku hod­ně sil!

Podívejte se na hod­no­ce­ní Ohlédnutí na Kinoboxu.