Dvojice mladých žen nechtěně odjede s nějakým zbožím z podsvětí na výlet na Floridu ve filmu Panenky na útěku, který tento víkend vstupuje do pražských kin. Navzdory elektrizujícímu výkonu Margaret Qualleyové a několika pěkným výkvětům scénáristy a režiséra Ethana Coena registrujeme jen mírné pobavení… a vzhledem k režisérovu rodokmenu i celkový pocit zklamání.
Panenky na útěku začíná typickým filmem noir: záhadný muž v podání Pedra Pascala (už jen jeho účet je takovým slintavým gagem, který určí smysl pro humor filmu) svírá tajemný kufřík, načež ho pronásledují a likvidují tajemní padouši.
Tohle ale není případ pro drsnou detektivku. Místo toho jde o lesbickou scénku s chundelatým psem, kdy se motorkářka Jamie (kterou hraje Qualley s rozkošným jižanským nádechem) nechá vykopnout ze svého bydliště zhrzenou milenkou Sukie (Beanie Feldstein), osloví pokornou kamarádku Marian (Geraldine Viswanathan) a červem se dostane na výlet na Floridu.
Dvojice si pronajme auto z Filadelfie do Tallahassee v jednom z těch autobazarů, které proplácejí kurýrům přepravu vozidel. Ale aby ne, mrtvolný provozovatel drive-away Curlie (scény kradoucí Bill Camp) jim omylem předá auto se záhadným kufříkem, což vede Šéfa (Colman Domingo) k tomu, aby na jejich stopu poslal dva gorily (Joey Slotnick a C.J. Wilson).
Co je v kufříku? Na rozdíl od Kiss Me Deadly, který svým MacGuffinem naznačoval nebezpečí, nebo Pulp Fiction, který obsah zastíral pomrkáváním, Panenky na útěku ho využívá k lacinému gagu s floridským senátorem v podání Matta Damona. Je to, pravda, zábavný gag a Damon je zábavný v tom, co je v podstatě cameo v jedné scéně. Ale nestačí to na to, aby to film táhlo, a krátká 84minutová stopáž začíná působit nedostatečně krátce.
Přestože je ústřední postavou filmu, uctivý Marian nemá v tomto filmu téměř žádný děj a počáteční (a zasloužený) konflikt s drzým Jamiem se zvrtne. Viswanathanová podává skvělý výkon, díky němuž má Panenky na útěku nejblíže k srdci, ale cesta její postavy je spíše výsledkem manipulace než růstu.
Panenky na útěku je prvním fiktivním sólovým filmem Ethana Coena poté, co s bratrem Joelem natočil několik nejlepších filmů 80., 90. a 2000. let až po Baladu o Busteru Scruggsovi z roku 2018. Pokud je debut Joela Coena v sólovém filmu, Tragédie MacBeth z roku 2021, a tento Ethanův snímek nějakým ukazatelem, pak bratrům spolupráce prospěla.
Přesto si Joelův sólový film zachoval vážnost, která v Panenky na útěku tolik chyběla. Ethanův scénář, který napsal společně s Triciou Cookeovou (která se podílela na režii klasických filmů bratří Coenů Big Lebowski a Bratře, kde jsi?), působí lehkovážně a banálně a postrádá prvky, které by nám pomohly zajímat se o tyto postavy nebo jejich cestu.
Nakonec, i přes některé skvělé herecké výkony a silný smysl pro vizuální identitu, tento film přichází zkrátka. Jako nezávislý film debutujícího tvůrce mohly být Panenky na útěku zábavným novým objevem. Ale i když pochází od jediného bratra Coenů, bledne vedle téměř všeho, co toto duo společně vytvořilo (konkurovat mu může snad jen The Ladykillers), a těžko se na něj dívat jinak než jako na promarněnou příležitost.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový
Nejnovější komentáře