Tak, o téhle knize lze říci, že by asi měla být zakázaná. Protože příliš odhaluje lidskou duši a přivádí nás k sobě samým. Výborná kniha, která ukazuje na bolesti současného světa. A to až snad příliš dlouhým prstem. A to je právě její velká výhoda… Odnáším si z ní bolavé poznání, větičku, která se mi zasekla do duše, do srdce, do mozku a je tam už skoro druhý měsíc. A je stále stejně nepohodlná. Věta o tom, že spěch je zdrojem utrpení, a opět zase spěchem, stresem a přepracovaností se snažíme této bolesti uniknout. Jak v začarovaném kruhu, jak uštvávané myši v kolotoči pro křečky. Máte-li potřebu, touhu nebo životní nutnost říci tomu všemu dost, pak je toto jedna z nejlepších knih.
Zkušenosti, drobné rady, cvičení, která vám obnaží duši
Autorka v této knize spojuje své poznatky, své zkušenosti, své zpovědi, které jsou často odrazem lidského dna, myšlenek, pochyb, prostě všeho toho, co jsme každý někdy určitě zažil. Propojuje to potom i se svou psychologickou praxí a snad přidává i pěknou hrst obyčejného lidského rozumu. Přirozenosti. Protože častokrát jsem si říkala, vždyť ona má tak jednoduchou pravdu, proč mě to nenapadlo? Najednou jsem si uvědomila, že mě to vlastně napadalo, ale díky naprosto nelogickému nastavení společnosti, výchovy, jsem tyto myšlenky považovala za nepatřičné. I jen to, že jsem třeba podobně jako autorka smýšlela v dobách kojení, těhotenství, šestinedělí….
„Slyšela jsem, že rodič v průběhu prvního roku dítěte přijde v průměru o tisíc hodin spánku. Když jsem tohle číslo vynásobila dvěma dětmi, pochopila jsem, že mě můj vstup do mateřství nepřipravil o plnou nádrž na jeden zátah, ale že jsem si své vyčerpání „vysloužila“ hodinu po hodině. Své únavy jsem si všimla až ve chvíli, kdy už byla z obou dětí batolata a moje bdělé sny o výletu do lázní se začaly podobat spíše pobytu v nemocnici.
Áá, to by byla paráda, kdybych mohla zazvonit zvonkem na obsluhu (na sestru?), která by mě všude vozila (na invalidním vozíku?), abych nemusela nikam chodit, a navíc bych nemusela vařit ani jíst (že by nitrožilní výživa?) – hluboký povzdech…
Přála bych si říct, že to byl jediný projev mé únavy. To, jaké výchovy se v oněch prvních letech dostávalo mému druhému dítěti, mě však přesvědčuje o pravém opaku. Musím přiznat, že večerní ukládání naší dcery se od ukládání jejího staršího bratra lišilo tak zásadním způsobem, až se to skoro stydím přiznat… Jako by náš syn létal večer co večer první třídou (první třídou dob dávno minulých) a naše dcera byla napasovaná v turistické třídě hned vedle záchodů.“
A další ukázka, která míří do černého v mnohých dámských životech…
„Svobodná matka Kara díky obdobné reflexi přišla na to, že je na čase ukončit nezávazný vztah, který momentálně měla. „Když se zamyslím nad tím, co mi ten můj život říká, vidím, že jsem se až příliš snažila, aby můj současný vztah fungoval. Úplně jsem se vyčerpala tím, jak jsem se svého partnera snažila předělat v něco, co není, v naději, že bude stát o dlouhodobý závazek a stane se trvalou součástí života mého syna. Když jsem se před pár dny procházela mezi poli a pozorovala, jak na nich roste obilí, najednou jsem si uvědomila, že všechny věci se v průběhu času čím dál víc stávají tím, čím ve své podstatě jsou. Nemůžete předělat soju na kukuřici, a ani já ho nemohu předělat na něco, čím ve své podstatě není.“
Umění této knihy je najít bolavé místo a ošetřit ho
Samozřejmě každého v této knize osloví něco jiného, podle toho, kde je jeho vlastní bolest. Je to dle mého názoru jedna z knih, která nejlepším možným způsobem dostála svému názvu - je to opravdu POTRAVA PRO DUŠI. Karem dokázala doslova vypíchnout nejčastější lidské prohřešky proti své vlastní duši, to, co nás v dnešní době nejvíc pálí a sestavila oněch šest klíčových změn, témat, která je dobré si uvědomit. Pokud změníme přístup k sobě samým, změní se i svět kolem.
Prý… A jestli si Potravu pro duši přečtete, pojmete velkou touhu to zkusit. Život je příliš cenný na to, aby se to nezkusilo, co myslíte?
O autorce:
Karen Horneffer-Ginter, Ph.D. už více než 16 let vede psychologickou praxi a vyučuje jógu a meditační techniky. Přednášela studentům postgraduálních oborů a zdravotníkům, vedla univerzitní studium holistické zdravotní péče a spoluzaložila Centrum pro psychoterapii a osobní rozvoj v Kalmazoo ve státě Michigan v USA. Cílem Kareniny práce je ukázat lidem cestu zpět k moudrosti jejich vnitřního života návratem k emocím a činnostem, jež se v dnešním rušném každodenním životě ztrácejí: vnitřnímu pokoji, péči o sebe, kreativitě, radosti, humoru, vděčnosti a soucitu. Jejím cílem je podporovat lidi v hledání a nalezení pocitu rovnováhy a posvátnosti, provázející jejich životy. Více: www.karenhg.com
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2016
